Zatímco sklízíme rajčata, papriky, okurky, cukety a lilky, můžeme si zasít další úrodu. Vlastní zeleninu pak budeme sklízet po celý podzim či časně zjara.
Salát
V srpnu je stále vhodný čas na výsev salátů. Kadeřavé saláty určené k řezu listů rostou rychle. I hlávky se stihnou zavinout, pokud bude podzim příznivý, případně pokud je ochrání skleník, fólie nebo netkaná textilie. Za vyzkoušení stojí i kozlíček polníček, který dává sklizeň až do prvních mrazíků. Semena vyséváme do rýh 1 cm hluboko, s rozestupy mezi řádky 25 cm. Vzrostlé sazeničky vyjednotíme na 15 cm od sebe. Během několika prvních týdnů po výsevu půdu dobře zaléváme a odstraňujeme plevel mezi řádky. Svědčí mu organická hnojiva – půda obohacená kompostem a v průběhu růstu jednou týdně zálivka obohacená výluhem z kopřiv nebo zkvašeným drůbežím trusem.
Štěrbák
Listovou zeleninu podobnou salátu můžeme vysít na venkovní záhony pod netkanou textilii, nebo do skleníku či pařeniště. Růžice listů potřebují prostor přibližně 30x30cm. Tato mírně nahořklá, šťavnatá a pohledná listová zelenina oživí podzimní saláty.
Špenát
Čerstvé, mladé lístky špenátu jsou kulinářským pokladem a také velkým přínosem pro zdraví. Můžeme jej zasít ještě nyní a v říjnu již sklidíme mladé listy. Mladý špenát se hodí k lehkému podušení, zapékání, ale i za syrova do salátů. Svědčí mu kyprá půda, ideální hnojení je dobře vyzrálý kompost. Vyséváme do řádků vzdálených od sebe 20 cm, při vzcházení důkladně zaléváme. Špěnátu svědčí kyprá půda, ideální hnojení je dobře vyzrálý kompost.
Šrucha zelná (Portulaca oleracea)Autor: TwilightArtPictures / Shutterstock.com
Šrucha zelná
Tato pohledná jihoevropská plazivá, vůči suchu odolná rostlina s dužnatými lístky má šťavnatou, mírně nakyslou chuť, hodí se do salátů, můžeme ji připravit i jako špenát. Je také velmi zdravá – obsahuje mimo jiné více omega–3 mastných kyselin než jakákoli jiná listová zelenina, dále vitaminy A, C, B a karotenoidy, z minerálů pak hořčík, vápník, draslík a železo.
Semena vyséváme do konce srpna do sponu 20–25×4 cm, aby měly rozkladité „keříky“ dostatek místa. Šrucha má hluboké kořeny a listy, které umí udržet vodu, proto není příliš náročná na vláhu. Zato po sklizení by měla putovat na talíř co nejrychleji, protože brzy zvadne a ztratí svou šťavnatost.
Čekanka salátová
Rovněž salátovou čekanku zasetou nyní budeme sklízet na podzim. Její růst podpoří kyprá, kompostem obohacená půda a pravidelná zálivka. Půdu kolem rostoucích sazeniček mulčujeme slámou, zaschlou trávou nebo listím – mulč zmírní výpar vody, růst plevelů, chrání i půdu a podporuje tvorbu humusu, který opět pomáhá zadržovat vodu.
Ředkvičky
Patří mezi nejvděčnější kořenovou zeleninu, sklizeň nabídnou v rekordním čase – už měsíc po vysetí. V srpnu je sice možné přejít zpět k raným odrůdám, které dobře rostou na jaře i na podzim, ale vzhledem k horkému počasí je jistější zůstat u odrůd určených pro letní či celoroční pěstování. Semena sejeme do řádků nebo důlků, do hloubky 0,5-1 cm. Jsou poměrně velká, setí je proto snazší než u drobounkých semen, i pokud je předem namočíte. Můžete je zasít buď naširoko, ve sponu přibližně 5-10 cm, nebo v řádcích 10 cm vzdálených po 3-5 cm.
Cibule
Zatímco cibuli pěstovanou ze semen sklízíme a připravujeme k uskladnění, ozimou můžeme vysít – poskytne v příštím roce velmi časnou sklizeň. Již v dubnu můžeme sklízet mladé cibulky se zelenou natí, v červnu pak bude dozrávat. Zasít je třeba skutečně ozimou odrůdu (kterých je na trhu několik, včetně cibule sečky pro opakovanou sklizeň natí), do lehčí půdy, a to spíše začátkem srpna, aby stihla do zimy povyrůst. Sejeme hustěji, 8 cm od sebe do řádků vzdálených 20-30 cm a do hloubky až 2 cm. Výsevy nenecháme zaschnout, jednocení však můžeme odložit až na jaro, některé sazeničky zimu nemusí přežít.
Kapusta
Rovněž ozimou hlávkovou kapustu a také kadeřávek můžeme do kyprých, kompostem obohacených záhonů vysít. Pokud ještě nejsou volné, vysejeme semena do sadbovačů a vysadíme v září do sponu kolem půl metru – kadeřávek i hlávková kapusta potřebují prostor. Vyséváme o něco hustěji a rostoucí sazeničky poté vyjednotíme. Pro jemnou chuť vyžaduje především kadeřávek pravidelnou zálivku. Před dřepčíky a dalšími nevítanými strávníky sazeničky ochrání netkaná bílá textilie. Tvorbu růžiček u růžičkové kapusty podpoříme seříznutím vrcholku.
Sladký zeleninový fenykl můžete zasít i v srpnu a sklízet v říjnuAutor: Shutterstock.com / barmalini
Fenykl
Sladký, zeleninový fenykl vysetý do poloviny srpna budeme sklízet koncem září a v říjnu. Krátící se dny brání vybíhání rostlin do květu a podporují tvorbu žádoucí listové bulvy. Při vzcházení mu však neprospívají vysoké teploty, vhodnější je proto polostín a nezbytná pravidelná zálivka. Semenáčky jednotíme na spon 20-30 cm x 40-50 cm, rostlina je poměrně rozložitá. Okopávání fenyklu nesvědčí, rostliny s narušeným kořeny netvoří pěkné bulvy. Před výsevem důkladně vypletou a nakypřenou půdu proto v průběhu pěstování raději mulčujeme. Aby byly bulvy fenyklu co nejlahodnější, můžeme je v době, kdy jsou velké jako slepičí vejce, opatrně přihrnout zeminou. Bělení podpoří jejich křehkost. Když dosáhnou velikosti kolem 10 cm, nastává čas sklizně.
Roketa
Roketa setá je na půdu i vláhu nenáročná jednoletka, kterou lze snadno pěstovat ze semen, velmi rychle klíčí. Mladé lístky lze seřezávat již pár týdnů po výsevu a budou opakovaně obrůstat. V létě rostliny dříve vykvétají a nevytvoří tolik zelené listové hmoty. Při horkém počasí může roketa získat až příliš nahořklou příchuť. Proto je v létě vhodné ji pěstovat ve stínu, zatímco na jaře jí svědčí plné slunce. Na půdu je nenáročná a stačí jí obyčejná zahradní zemina, která může být obohacená trochou kompostu
Kopr
Kopr rychle klíčí a roste v propustné půdě při pravidelné zálivce. Slunce mu nevadí, naopak podpoří bujný růst a silné aroma. Mladé lístky můžeme seřezávat již pár týdnů po výsevu. Pokud si přejeme sklízet květy nebo semena, necháme rostliny vyrůst – některé kultivary jsou však přes metr vysoké a potřebují závětrné místo, nebo oporu. Pro sklizeň semen seřežeme celé okolíky, když dozrávají a necháme zavěšené hlavou dolů dosušit. Semena sama vypadají na podložku umístěnou pod ně, nebo přímo do papírového sáčku, který zavěsíme pod rostliny.
Černý kořen
Pochází ze Španělska a daří se mu i na našich zahradách. Svrchu černý a uvnitř bílý, křehký kořen má jemnou, nasládlou chuť. Syrový je výtečný do salátů, uvařený připomíná chřest. Díky vysokému obsahu inulinu prospívá diabetikům, je prospěšný při dně a revmatických chorobách, uplatní se při redukční dietě.
Semena vyséváme do řádků vzdálených od sebe 30-40 cm, do hloubky 3-4 cm. Půda by měla být kyprá, propustná. Rostlinám svědčí spíše polostín než přímé slunce. V prvním roce rostlina vytvoří přízemní růžici listů a štíhlý asi 30 cm dlouhý kořen. Druhým rokem vyroste až metr vysoký stonek, nesoucí voňavé žluté květy. Teprve v této době se vyplatí kořen sbírat, i když ochutnat ho můžeme již tento podzim.