Může připomínat chryzantému s květy až 12 cm velkými, nebo naopak hýřit stovkami drobných kvítků na odolných a zcela nenáročných rostlinách. Pěstovat totiž můžete řadu druhů a odrůd.
Původní vlastí aksamitníku (Tagetes) je americký kontinent, planě roste na jihu USA, v Mexiku a také až na jihu Latinské Ameriky – lidově se mu ale říká afrikán. Aksamitník má takříkajíc všech pět pěstitelských P: dá se vysévat přímo na záhon, osivo je levné, kvete od června prakticky až do příchodu prvních mrazů, ohrožuje ho minimum chorob a škůdců a jeho květenství nezničí ani prudký déšť.
Aksamitník vzpřímený (Tagetes erecta), odrůda Fantastic YellowAutor: Josef Černý
Aksamitník jako květina do vázy
Odrůdy aksamitníku vzpřímeného (Tagetes erecta) mají velké květy a většina z nich je vysoká. Hodí se k řezu, například skupina odrůd Fantastic s protáhlými květními plátky. Ještě atraktivněji vypadají odrůdy chryzantémokvěté, které si skutečně můžeme splést s chryzantémami, od nichž se liší tvarem listů. Nalezneme mezi nimi F1 hybridní odrůdy, jejichž osivo je sice dražší, ale vypěstované rostliny jsou špičkové.
Obdivuhodné jsou nízké odrůdy tohoto druhu dorůstající do výšky 20 cm a pyšnící se obřím plným květem o průměru 8-12 cm. K nejoblíbenějším nízkým odrůdám patří např. skupiny Discovery F1 nebo Antiqua F1, které v květináči dokážou vykvést najednou i třemi květy současně.
Aksamitník se bohužel nemůže pochlubit příliš širokým spektrem barevných odstínů květu. Proto je bílá barva u odrůd Vanilla nebo White vítaným zpestřením.
Aksamitník rozkladitý (Tagetes patula), odrůda Durango BoleroAutor: Josef Černý
Stovky půvabných květů
Nejoblíbenějším druhem je aksamitník rozkladitý (Tagetes patula), který se v Evropě pěstuje již od 16. století. Většina jeho odrůd je vysoká 20-30 cm a na rostlině vykvete za sezonu i několik desítek květů o velikosti kolem 5 cm.
Aksamitník jemnolistý (Tagetes tenuifolia), odrůda LuluAutor: Josef Černý
Starší odrůdy, které se u nás pěstovaly, vykvétají později než odrůdy nové generace, jako jsou například skupina Super Hero nebo Bonanza. V těchto sériích nalezneme dvoubarevné odrůdy označované jako Flame, Bee či Spry. Čas od času se objeví zcela nový barevný odstín, třeba Fireball. Zajímavá je i skupina anemonkokvětých odrůd, které mají plošší, ale plnokvětý tvar květu. Zástupcem tohoto typu je skupina Durango s výrazným květem o průměru až 5,5 cm.
Nejodolnější proti suchu
Do nejméně známé skupiny patří aksamitník jemnolistý (Tagetes tenuifolia), který byl do Evropy dovezen až v 18. století. Je to rekordman v odolnosti proti suchu. Vytváří koule obalené drobnými květy, jichž můžeme napočítat i více než pět set. Květenství jsou drobná, dvoucentimetrová. Pěstuje se ve třech barevných odstínech: žluté, oranžové a červené. Dokladem jeho odolnosti je i skutečnost, že ho nalezneme v mnoha směsích letniček pro přímý výsev. Semena má drobnější než předešlé dva druhy.
Aksamitník jemnolistý (Tagetes tenuifolia), odrůda PaprikaAutor: Josef Černý
Pěstování aksamitníků
- Osivo dobře klíčí 3-4 roky po sklizni (kromě osiva aksamitníku jemnolistého, které někdy ztrácí klíčivost dříve). Dražší odrůdy se většinou vysévají do truhlíků. Semena zasypeme lehce substrátem nebo ještě lépe vermikulitem.
- Vyséváme v březnu a dubnu, výjimkou jsou hybridní nízké velkokvěté odrůdy, které vyséváme již začátkem února k předpěstování. Při výsevu přímo na záhon doporučujeme termín od poloviny dubna do poloviny května. Osivo běžných odrůd je levné, proto můžeme s minimálními náklady vytvořit efektní záhon kvetoucí celé léto i podzim. Záhon jednou nebo dvakrát vyplejeme.
- Zálivka je nutná jen v době klíčení a malých semenáčků. Když se rostliny zapojí, je záhon téměř bezúdržbový. Aksamitníky není třeba hnojit, rychle rostou a bohatě kvetou i při mírném nedostatku živin; při jejich přebytku naopak sice rostou bujně, ale na zelených lodyhách mají méně květů.
- Vysoké odrůdy můžeme používat k řezu, drobné květy aksamitníku jemnolistého jako ozdobu zmrzlin, pohárů a dortů.
Aksamitník jako ochránce růží a rajčat
Užitečnou vlastností afrikánů je schopnost odpuzovat, v některých případech i hubit škůdce, především háďátka. Zkušení zahrádkáři ho proto vysazují například ke kořenové zelenině, k rajčatům či k růžím.