Stačí chvilku žvýkat kousek palčivého listu a můžete odvrátit počínající zánět nebo urychlit léčbu angíny. Angínovník je navíc velmi pohledná, kvetoucí rostlina, kterou lze snadno pěstovat v bytě.
Angínovník (Belamcanda chinensis, syn. Iris domestica) je pohledná, až metr vysoká, krásně kvetoucí pokojová rostlina, která je pro skvrnité květy nazývána též tygří lilií. Mečovité listy mají silně antiseptické účinky a účinně potlačují zánět. S úspěchem se používají při prvních náznacích škrábání v krku, kdy může infekci odvrátit. I u pokročilejšího zánětu nosohltanu nebo angíny pomáhají.
Jak angínovník užívat?
Květy angínovníku mu daly přízvisko tygří lilieAutor: Shutterstock.com / kc.bangkaew
Nálev ze lžičky podrcených lístků na šálek vody používáme jako kloktadlo několikrát denně. Pro zvýšení účinnosti můžeme nálev ještě osolit, neboť samotná slaná voda je při zánětech dýchacích cest velmi prospěšná. Kromě přípravy nálevů je velmi rychlou a účinnou pomocí pomalu žvýkat lístky bylinek – při angíně a bolestech v krku především šalvěje, pro osvěžení dechu máty… To samé platí o angínovníku, ovšem musíme být ještě opatrnější nežli u zmíněných bylinek – obsahuje totiž nejen silně antisepciké, ale i mírně toxické látky. Neměli bychom užívat více než 3 cm listu za den, přičemž ho žvýkáme po malých dávkách nejvýše šestkrát denně, ne déle než minutu, zbytek vyplivneme. Aby mohl působit, bezprostředně poté nejíme ani nepijeme. Lehké, dočasné pálení je daní za účinnost. Ovšem u citlivých jedinců se může objevit alergická reakce, kdy je pálení velmi silné a objevují se i otoky. Proto je zprvu třeba vyzkoušet jen nepatrné množství. V Asii je ceněn i oddenek angínovníku, jehož odvar se užívá při nemocech s trávicího i močového ústrojí a při revmatismu.
Pěstování angínovníku
- Angínovníku svědčí zimování při nižších teplotách a omezené zálivce (za mírných zim vydrží i na záhoně), ale snese i celoroční pobyt v teple.
- Vyžaduje dostatek světla, nevadí mu přímého slunce. Zvláště pokud ho v zimě pěstujeme v teple, postavíme ho těsně k oknu bez záclony. Řešením je i umělé osvětlení, zářivky s denním spektrem, které umožní rostlinám asimilovat, mají malou spotřebu a jejich světlo je příjemné i nám samotným.
V dobrých podmínkách angínovník nejen kvete, ale i plodíAutor: Shutterstock.com / High Mountain
- Substrát udržujeme mírně vlhký, ale ne mokrý. Ideální je propustný substrát s drenáží na dně nádoby, který můžeme hojně zalévat bez obav. U rostlin pěstovaných pro konzumaci je vhodný například substrát pro bylinky nebo pěstování zeleniny, nejlépe v biokvalitě. Namíchat si vlastní můžeme z kvalitního, vyzrálého kompostu a listovky. Jako drenáž na dně nádoby poslouží jemný štěrk, písek nebo perlit, užitečná je i drť ze dřevěného uhlí.
- Ze stejného důvodu nehnojíme hnojivy určenými pro pokojové nebo okrasné rostliny, ale buď hnojivy na bylinky a zeleninu, nebo vlastními organickými hnojivy – například silně naředěným kopřivovým výluhem. Do substrátu můžeme při přesazování přimíchat trochu sušeného granulovaného hnoje, který rostliny „nespálí“, nebo rohoviny. Šikovné jsou i tekuté koncentráty organických hnojiv, které lze přidávat do zálivky. V zimě však hnojíme pouze v případě, že má rostlina dostatek světla, zvláště pokud jí dopřáváme umělé osvětlení.
- Angínovník můžeme množit dělením trsů, nejlépe při jarním přesazování, nebo semeny.