Milujete-li stálezelené keře a výrazné pokojové rostliny se svěže zelenými listy, pak je pro vás aukuba tou pravou rostlinou. Je nenáročná na péči. Daří se jí venku i vevnitř. V přírodě dokáže vytvořit mohutné mrazuvzdorné keře. Pěstuje se v několika zajímavých odrůdách.
Aukuba japonská (Aucuba japonica) je stálezelený keř se silnými větvemi a oválnými listy kožovitého charakteru. Jeho domovinou je Japonsko, Čína a Korea, kde se s tímto keřem běžně setkáváme v přírodě. Dlouhověké keře dorůstají až do výšky mezi 90 a 150 cm. Na jejich silných větvích vyrůstají oválné listy dlouhé 8 – 20 cm. Jsou vejčitě podlouhlé a hrubě pilovité. Aukuba japonská byla do Evropy poprvé přivezena z Japonska v roce 1783. V minulosti se pěstovaly aukuby v řeznických krámech, kde se kvůli chladu jiným rostlinám nedařilo.
Aukuba nabídne jak jednobarevné, tak panašované listy.Autor: NPvancheng / Shutterstock.com
Čím si nás aukuby získají
Jednoduchost pěstování, celková nenáročnost rostlin a odolnost vůči mrazu. To jsou hlavní přínosy těchto rostlin. Pouze v době vegetace vítají dostatečnou zálivku a vyšší vzdušnou vlhkost. Naopak v zimním období se spokojí s omezenou zálivkou a běžnou vzdušnou vlhkostí. Během léta je stačí pohnojit jedenkrát měsíčně za použití plného hnojiva. Tolerují průvan i špatné osvětlení.
Kde se aukubám nejvíc daří
Aukubám se daří stejně dobře v chladnějším osluněném, polostinném i zcela zastíněném prostředí. Pokud pěstujeme aukubu jako pokojovou rostlinu, a tu pak přenášíme na letní stanoviště, například na terasu, na balkon nebo na zahradu, zpočátku ji musíme umístit do mírného polostínu, aby její listy nepoškodil sluneční úpal. Postupně si zvykne i na přímé slunce. Velmi dobře snáší nízké teploty. Přechodně zvládne i pokles teplot pod bod mrazu. Pěstujeme-li aukuby venku, na zimu je přikrýváme, hlavně mladší rostliny. Nízké teploty snášejí dobře, i přechodný pokles teplot pod bod mrazu. Pěstujeme-li rostliny v interiéru, snažíme se jim přes zimu dopřát umístění v prostorách s teplotou 4-5 °C a výrazně omezíme zálivku.
V příznivých podmínkách vytváří aukuba velké husté keře.Autor: simona pavan / Shutterstock.com
Jak se nepřipravit o atraktivní červené bobule
Aukuby jsou dvojdomé rostliny, to znamená, že na jedné rostlině vytvářejí pouze květy jednoho pohlaví. Aukuby kvetou v březnu až dubnu a mají pouze nepatrné květy. Jsou-li v blízkosti umístěny samičí i samčí rostliny, dojde k opylení a na podzim se na keřích objeví krásné červené plody. Chceme-li tedy získat z rostliny semena pro další množení, je třeba, abychom v těsné blízkosti pěstovali alespoň dvě rostliny opačného pohlaví. Opylení můžeme provést i štětečkem.
Různé odrůdy nabídnou více barevných odstínů
Aukuba má hned několik odrůd, které se od sebe liší hlavně tvarem a barvou listů. Například odrůda ‘Crotonifolia‘ se pyšní jemně žlutě tečkovanými listy, zatímco odrůda ‘Variegata‘ má hustě žlutě skvrnité listy. Odrůda ‘Longifolia‘ předvede spíše úzce dlouhé kopinaté listy a odrůda ‘Hillieri‘ neobyčejně velké listy.
Aukuba má krásně lesklé, tuhé listy zelené listy často se žlutým žíháním.Autor: David Jalda / Shutterstock.com
Každoroční přesazování rostliny
Mladší rostliny přesazujeme pravidelně každý rok, a to v období březen až květen. Starší rostliny postačí přesadit jednou za dva roky. Ideální je písčitá zemina dobře zásobená živinami. U věkovitých rostlin volíme raději variantu výměny vrchní vrstvy zeminy. Nejvhodnější je pro tyto rostliny směs kompostu s pískem, či směs drnovky, listovky a písku v poměru 1:1:0,5.
Množení rostlin
Aukubu si velmi snadno namnožíte pomocí zelených řízků. Nejvhodnějším obdobím pro tento způsob množení je říjen. Tvarování keřů je nezbytné provést krátce před zahájením vegetace.