Barvínek s oblibou pěstovaly v zahradách už naše babičky. Je stálezelený, a tak vypadá dobře i v zimních měsících. Plazivými výhonky skvěle dokáže pokrýt půdu a tak se s oblibou používá jako půdopokryvná rostlina. Nejkrásnější je však na jaře, kdež rozkvetou výrazné fialové květy, u vyšlechtěných rostlin také růžové či bílé.
Všechny barvy barvínku
Kultivar barvínku menšího s tmavě fialovými květy – Atropurpurea..Autor: Anna Gratys / Shutterstock.com
Barvínek je stálezelená bylina či keřík s poléhavými výhony, lesklými vejčitými listy, který patří mezi dlouhověké trvalky. Květy jej začínají zdobit už koncem zimy (od konce února, začátkem března). Jediný druh barvínku rostoucí v naší přírodě je barvínek menší (Vinca minor). Potkat jej můžeme nejčastěji v ve světlých lesích, zvláště v hornatějších polohách. Z kultivarů se nabízejí např. bíle kvetoucí Alba, tmavě fialovými květy se pyšní Atropurpurea. Tmavě zelené, bíle lemované listy má kultivar Ralph Schugert.
Barvínek větší (Vinca major), kultivar s panašovanými listy Variegata.Autor: Wiert nieuman / Shutterstock.com
V zahradách se kromě barvínku menšího pěstuje také robustnější barvínek větší (Vinca major). Tento druh je o něco choulostivější a při tužších zimách může vymrzat. Kultivar Variegata se vyznačuje zelenými listy se smetanovým lemem a tmavě modrofialové květy.
Množení je velmi snadné
Panašovaný barvínek vypadá skvěle i v nádobě.Autor: Garmasheva Natalia / Shutterswtock.com
Barvínek se množí snadno řízkováním nebo oddělováním přikořeněných výhonů. Pokud ho někdo má na zahradě, jistě vám rád část rostliny věnuje. Prodejci barvínek nabízejí jako hrnkovou rostlinu už od jara. Výhodou je, že si můžete vybrat konkrétní kultivar s určitou barvou květu. Sazenice v nádobě o průměru 9 cm obvykle stojí kolem 50 Kč.
K přednostem barvínku patří jeho nenáročnost: prospívá jak na slunci, tak v polostínu i ve stínu. Spokojí se s běžnou, spíše vlhčí zahradní zeminou. Musíme však počítat s tím, že pokud se mu někde zalíbí, bude se bohatě rozrůstat do okolí. Na tuto ne vždy příjemnou vlastnost barvínku upozorňuje ve svém díle Herbář neboli Bylinář Petr Ondřej Matthioli: « poněvadž se po zemi plazí a na způsob provazu všechno v sousedství přemáhá – ničí, přezdívá se mu Vinca pervinca. » Pokud máme z nadměrného šíření rostliny obavy, pak ji můžeme vysadit do nádoby.
Barvínek jako hádanka i symbol vadnoucí lásky
Barvínek řečí květomluvy: stále se jen krášlíš, ale naše láska uvadá.Autor: avoferten / Shutterstock.com
Naši předkové barvínek obdařili množstvím lidových jmen. Zvlášť je zaujala barevnost květů (barvenka, barvínek, modránek), ale také sytě zelená barva listů (brčál). Všímali si i vytrvalosti této rostliny v zimním období (zelenec, zimostráz, zimostráž, zimozelen, zimozeleň). Kromě toho jej místy nazývali také brněj, bylina čarodějnická, plamínek, vinka, všeob.
Barvínek na 5 písmen, tedy brčál, se také často objevuje v křížovkách. Barvínek je zároveň označením pro jeden typ slovních hádanek, tzv. kompozičních. Pozor však na květomluvu, tam barvínek nemá příliš lichotivé poselství: stále se jen krášlíš, ale naše láska uvadá.
Barvínek, aneb bylina mrtvých
Rodové jméno Vinca upomíná na latinské vincio, tedy vázat, ovíjet, věnčit. Že patřil barvínek mezi hojně pěstované trvalky našich předků, dokládá heslo z Ottova slovníku naučného: « …sázený v zahradách i na hrobech a zdivočelý… V sadech pokrývají se tímto druhem často skalnaté stráně, uvíjejí se z listů věnce; pověrčiví lidé používali ho proti očarování dětí a proto také jím po smrti věnčili hroby mrtvých… Také ozdobná rostlina i v květináčích může se pěstovati… »
Přírodní věnec z barvínku, řebříčku a měsíčnice.Autor: Oleksandr Rybitskiy / Shutterstock.com
Barvínek nejen bohatě porůstá hroby, ale využíval se i na věnce, jak dokládá už Matthioli: „Ve Vlaších dávají některé ženy umrlým mladým lidem a pannám věnce z této byliny, odkud také sluje německy Totenkraut (tedy bylina mrtvých)“.
Lék proti hadům i na bolení zubů
V lidovém léčitelství měl barvínek mnoho způsobů užití.
- Matthioli doporučuje barvínek utlučený na prášek a požitý s trpkým vínem na zastavení plynutí břicha, úplavici, červenou nemoc i chrlení krve.
- Listí požité s octem se zas doporučovalo proti uštknutí jedovatých hadů, zvaných Aspides.
- Žvýkání barvínku se doporučovalo na zmírnění bolesti zubů.
Vinaři prý barvínek používali ke zkrocení pročištění kalného vína. Matthioli radí následující postup: „Při vzbouřeném a kalném víně vlož do něho tuto bylinu, zahraď sud a v krátkém čase budeš míti pěkné světlé a čisté víno, bude lépe, když nejprve ono víno přetočíš dojiného sudu, jest to vyzkoušená věc.“