V červnu už mají majitelé zahrádek většinu rostlin vysetých či vysázených, ale ani tak není čas na velké lenošení. V užitkové zahradě dozrávají první plody, nejčastěji jahody, třešně a hrášek. Co je vhodné teď udělat na zahradě a co bychom určitě neměli příliš odkládat?
Plevel kroťte průběžně
Pletí je pro většinu zahrádkářů činnost nezábavná, ba hodně otravná. Jenže jakmile plevelným rostlinám poskytneme prostor – tj. ponecháme volný povrch půdy, začnou ji hbitě zakrývat. Pokud tedy nehodláte strávit zbytek léta s motyčkou v ruce, zkuste některý z triků, jak šíření plevele omezit. Výborně funguje mulčování, tedy nakrývání holé půdy vhodnými materiály.
Vysejte nenáročné, ale vděčné dvouletky
Výsevem a předpěstováním některých rostlin výrazně ušetříte za nákupy předpěstovaných sazenic v příštím roce. I méně zkušení zahrádkáři si snadno předpěstují dvouletky. Tedy rostliny, které kvetou až v následujícím roce. Navíc některé dvouletky (například pomněnky) se snadno vysemení samy. Stačí tedy, když jim po odkvětu necháme dozrát semena. Dále v červnu vyséváme např. macešky (Viola x wittrockiana), okrasné sedmikrásky (Bellis perennis), hvozdíky bradaté (Dianthus barbatus), chejr vonný známý jako zimní fiala (Cheiranthus chejri), měsíčnici roční (Lunaria annua). S výsevy nemusíme provádět nic složitého, jen bychom neměli zapomenout na pravidelnou zálivku – semena nesmí zaschnout. Maceškám při klíčení škodí vysoké teploty, proto je zpočátku chráníme před sluncem.
Rozdělte trsy, namnožte trvalky
Byť se některým rostlinám říká trvalky, přesto potřebují tu a tam nějakou péči a zmlazení. Ty, které kvetou na jaře, je nejlepší přesazovat a množit dělením trsů do poloviny června. Ideální je část trsu ponechat a část, nejlépe rycími vidlemi či rýčem s co největším kořenovým balem vyrýpnout a vysadit na nové místo. Než se ujmou, chráníme přesazené rostliny před prudkým sluncem a pravidelně je zaléváme.
Dokončete tvarování živých plotů
Počátkem června můžeme dokončit tvarující řez (stříhání) živých plotů. Pravidelné zastřihávání výhonů jim zajistí pevný růst. U volně rostoucích (tzv. přírodních) živých plotů řez provádíme obvykle po odkvětu. Zvýšenou opatrnost věnujeme hnízdícím ptákům. Pokud si všimneme hnízda, počkáme se zásahy až vyvedou mladé.
Vybírejte nejlepší sazenice jahod
Jahodníky stárnou a jejich úroda se postupem let snižuje. Pokud si chcete připravit vlastní sadbu, pozorně sledujte rostliny. Ty, které nejlépe plodí označte třeba silnějším klacíkem. To budou mateční rostliny (matečnice). První šlahouny se na jahodnících začínají objevovat už v době květu. Zvlášť silně se vyvíjejí po sklizni plodů. Dceřiné sazenice zakořeňují v místě uzliny po dotyku s půdou. Pokud jahody pěstujete na netkané agrotextilii, musíte novým rostlinám nabídnout náhradní řešení (nejčastěji malé plastové květináče či kelímky od jogurtů s otvory ve dně, do kterých šlahouny přichytíte zahnutým drátkem či jiným vhodným způsobem). Rostliny necháte dobře zakořenit a teprve pak je uříznete ostrým nožem.
Pečujte o rajčata
Pokud nemáte u tyčkových rajčat spirálovité kovové tyče, kolem kterých se rostliny otáčejí jen s malou pomocí, vyvazujte rychle rostoucí rostliny k rovným tyčím. Plody rajčat u tyčkových odrůd se pěstují obvykle na jeden výhon, pouze v nejteplejších oblastech se ponechávají dva hlavní výhony. Další výhony vyrůstající z paždí listů (tzv. zálistky či fazochy) průběžně vylamujte. Rostlinu oslabují a tím snižují úrodu. Naopak u keříčkových odrůd všechny výhony ponechte. Při zalévání nestříkejte vodu na listy – snížíte tak riziko vzniku plísní.