Na podzim je žloutnutí a opad listů u většiny dřevin v pořádku. Pokud však magnólii žloutnou a opadávají listy již v průběhu léta, je zřejmě nemocná. A na vině bývá nevhodná půda a výživa.
« Magnólie, kterou jsme si pořídili asi před deseti lety, celou dobu prospívala. Předloni však květy nebyly tak velké a loni nevykvetla vůbec. Listy v létě zežloutly a některé větve na koncích uschly. Na jaře jsme na radu zahradníka odebrali svrchní vrstvu zeminy, nahradili ji rašelinovým substrátem pro rododendrony, rostlinu přihnojili hnojivem na podporu růstu a nový substrát pokryli vrstvou mulče z kůry, aby nevysychal. V létě jsme magnolii ošetřili Kuprikolem. Ale nepomohlo to. V čem je problém? » ptá se Hana Antošíková z Prahy-Čakovic v poradně rostlinolékaře.
magnólie trpící chlorózouAutor: Archiv ireceptar.cz
Magnólii vápník nesvědčí
Magnólie zřejmě trpí silnou chlorózou. Předpokládám, že pěstujete nejčastěji pěstovanou krásnou magnólii, šácholan Soulangeův (Magnolia x soulangeana). Není náročná na pěstování, velmi dobře odolává chorobám a škůdcům, poměrně dobře snáší i znečištěné ovzduší, je mrazuvzdorná, proti namrzání chráníme jen mladé rostliny. Přesto i pro ni je ideální teplejší, od severu chráněná poloha a není vhodné ji pěstovat v podhorských a horských oblastech. Magnólie potřebují v každém případě dobrou, výživnou, hlinitou a kyprou půdu s kyselejší reakcí, která je stále dostatečně vlhká. Nejsou tedy dobré půdy jílovité, těžké, ale ani vysýchavé a vápenité.
Chloróza se u magnólií vyskytuje na půdách s vyšším obsahem vápníku a projevuje se žloutnutím listů. Suché a písčité půdy musíme vydatně obohatit rašelinou, listovkou, kompostem a udržovat ji přiměřeně vlhkou. Důležité také je, aby i podloží bylo propustné a rostlina neměla dlouhé týdny zamokřené kořeny. Nikdy ji příliš neokopáváme, protože mělce koření. K mladým rostlinám na podzim nahrneme kompost a listí.
Ve vhodné půdě magnólie kvete spolehlivě a prospíváAutor: Shutterstock.com / Tatiana Mihaliova
Suché léto a nedostatek železa
Příčinou chlorózy, která se na jaře projevuje nažloutlými listy, může být i delší sucho, které poškodilo kořeny nebo nedostatek volného železa v mokré studené půdě počátkem jara. Pokud chloróza pokračuje i později po oteplení, v půdě je vyšší obsah vápníku, který zvyšuje alkalickou reakci půdy, a některé živiny – zejména železo, jež je nezbytnou součástí chlorofylu, který umožňuje fotosyntézu, se tak mohou stát pro rostlinu nedostupnými. Chloróza vyvolaná nadbytkem vápníku je označována jako kalcióza. Kalcióza se zpravidla projevuje za horkého léta po deštivém jaru.
Jak chlorózu léčit?
Nevhodné vápenité půdy lze upravovat přidáváním síranu amonného do hnojiva, malými dávkami práškové síry nebo velkými dávkami kyselé rašeliny. Rychleji pomáhá přihnojování zálivkou obsahující organické sloučeniny železa (lignohumáty), než dříve často doporučovanou zelenou skalici (FeSO4). Přihnojování železem je potřeba opakovat ve dvoutýdenních intervalech, až listy zezelenají. Akutní pomoc také představuje postřik listů hnojivy s rychle vstřebatelnou formou železa. Příčinu chlorózy přesně zjistí půdní rozbor, případně doplněný i analýzou listů. Podle výsledků je potom třeba rostliny přihnojit.