Chrpy jsou jako stvořené do trvalkových záhonů nejen přírodních a venkovských zahrad. Můžeme kombinovat různé druhy i variety. Květy vydrží dlouho krásné i ve váze. A navíc potěší čmeláky, včely a motýly.
Chrpa je nenáročná a dlouhověká trvalka. Nejraději má slunce a nejkrásněji naroste, pokud jí dopřejeme výživnou, kompostem obohacenou, avšak propustnou půdu. Prospívá jí také vápník – můžeme jí proto přilepšit dolomitickým vápencem nebo dřevěným popelem. Na jaře chrpy snadno namnožíme dělením trsů. Dobře se množí i semeny, ovšem takto získané rostliny nemusí mít zachované vlastnosti daných kultivarů.
Chrpy pro každou zahradu
Chrpa horská (Centaurea montana) Autor: Shutterstock.com / Ivan4es
Chrpa horská (Centaurea montana) je původním druhem luk a strání s ještě dekorativnějšími zahradními varietami. Její květenství je jasně modré nebo bílé, nachové či růžové, podle odrůdy. Rozkvétá od května až do července. Je 40-60 cm vysoká, listy jsou bohaté a na rubu šedě plstnaté. Snadno se rozrůstá do šířky a může až utlačovat sousední rostliny – ideální je spíše do volně pojatých výsadeb.
Chrpa bělavá (Centaurea dealbata) Autor: Shutterstock.com / Elena Odareeva
Chrpa bělavá (Centaurea dealbata) dorůstá až do výše 70 cm. Její listy jsou šedozelené, na rubu bíle plstnaté, lodyhy se větví a vytváří bohaté trsy. Květenství jsou růžová nebo karmínová, až 5 cm velká, se světlejším středem. Objevují se v červenci a srpnu. Pochází z Malé Asie a Kavkazu, z původního druhu je vyšlechtěna řada odrůd v různých tónech růžové. Pro všechny je však typický bělavý střed, který dal chrpě druhové jméno.
chrpa žlutokvětá, Centaurea macrocephalaAutor: Shutterstock.com / Ole Schoener
Chrpa žlutokvětá (Centaurea macrocephala), rovněž kavkazská chrpa, dorůstá až do výše 1.5 m, lodyhy se nevětví. V červenci a srpnu rozkvétají u chrpy nezvyklá, tmavě žlutá květenství.
Chrpa modrák čili chrpa polní (Centaurea cyanus) Autor: Shutterstock.com / guentermanaus
Chrpa modrák čili chrpa polní (Centaurea cyanus) je na rozdíl od výše zmíněných druhů letničkou, ovšem až 80 cm vysokou, pohlednou, se zářivě modrými květenstvími. Přitom jde o náš původní druh, který hojně zdobíval okraje polí i cest. Květy byly ceněny i jako léčivka, především při očních chorobách. Dnes nebesky modrá chrpa z naší krajiny mizí – může však zdobit zahradu.