Není záhon jako záhon. Aby nám přinášely víc radosti než dřiny, musíme je správně a s rozmyslem založit.
Záhony musíme nejen dobře umístit a osázet. Měly by mít také určité rozměrové parametry. Správná šířka, výška a délka jsou stejně důležité jako druhová skladba rostlin. Na dobře založeném záhonku budeme pracovat rádi a budeme se na takovou práci těšit. Vždy chceme, aby rostliny, které pěstujeme, byly snadno dostupné a abychom mohli záhon lehce udržovat, plet a zalévat. Pokud k němu máme přístup jen z jedné strany, neměl by být širší než 80 cm, tedy asi na délku paže – zkrátka kam až dosáhneme. Jestliže máme přístup k záhonu z obou stran, může být široký kolem 150 cm. U hustého trvalkového záhonu, ke kterému můžeme jen z jedné strany, vždy vysazujeme vyšší druhy dozadu a nízké druhy do popředí. Nejenže to lépe vypadá, ale zároveň si tak zjednodušíme i údržbu.
Bylinky krásné i užitečné
V minulosti se bylinky pěstovaly v klášterních zahradách, které nebyly nijak velké; často měly čtvercové nebo obdélníkové záhonky oddělené úzkými cestičkami. K rostlinám byl snadný přístup ze všech stran a velice dobře se sklízely.
Bylinky a léčivé rostliny je dobré vysazovat podle druhu. Sklizeň bylinek je obvykle dosti pracná, často trvá dlouho, než ostříháme všechny natě, lístky nebo kvítky – a určitě nechceme, aby nás přitom bolela záda nebo kolena.
Pohodlné sklízení bylinekAutor: Daniela Dušková
Při sklizni se dobře pracuje z nízké stoličky, kterou postavíme na kraj záhonu. Bylinkový záhon by proto měl být ideálně přístupný ze všech stran a veliký tak, abychom dobře dosáhli i do středu záhonu. Záhonky mohou být vyvýšené nebo v úrovni terénu. Jako obrubník se dobře hodí cihly či dřevěné hranoly. Jednotlivé záhonky můžeme oddělit travnatými nebo zpevněným cestičkami.
Zelenina na zahradě i na balkóně
Také zeleninové záhony zakládáme spíše menší, abychom mohli rostliny dobře opečovávat. Pokud pěstujeme druhy, jejichž plody se dotýkají země (např. okurky a jahody), podložíme je mulčem, při sklizni tak budou pěkně čisté. Keříky jahod se tradičně mulčují slámou nebo na černé netkané textilii, okurky se pěstují rovněž na textilii nebo se pnou na konstrukcích.
Při pěstování zeleniny je vždy rozumné pokud možno omezovat chemické přípravky a využívat raději přirozených schopností rostlin vypořádat se s chorobami a škůdci. Mezi rajčata (i jinou zeleninu) proto vysadíme třeba afrikány, které svým pachem odpuzují savý hmyz, a jejich porost udržujeme vzdušný a nepřehuštěný.
Zelenina se často pěstuje i ve vyšších záhonech s cestičkami pokrytými slámou. Je to nejen praktické, ale i hezké. Kvůli pestrosti kombinujeme zeleninu a květiny. Vedle afrikánů se k zelenině hodí i lichořeřišnice, měsíček, brutnák a jiné rostliny s jedlými květy.
Rostlinám podobných nároků se ve větší, prostornější nádobě pospolu daříAutor: Daniela Dušková
Na balkonech a terasách, kde nemůžeme pěstovat ve volné půdě, se pro zeleninu a bylinky hodí prostorné dřevěné kontejnery. Rostlinám se v nich zpravidla daří lépe než v květináčích. Velmi příjemné jsou i vyvýšené stoly, kde se dobře pěstuje listová zelenina, třeba salát. Vždyť pamatujeme na odtokové otvory.
Pozor na bambus
Bambusy jsou krásné traviny, ale podzemními výběžky se mohou často nekontrolovaně šířit do okolí a utlačovat ostatní rostliny. Bambus proto pěstujeme samostatně a od okolí ho oddělíme například cestou s hlubokými základy. Často se mezi bambus a okolní rostliny zapouští do země plechová, plastová či betonová zábrana.