Zahrada je živý organismus, neustále se měnící. Nejen výkyvy počasí, ale naše zásahy v ní mají vliv na její podobu. A tak se může stát, že některá místa v zahradě kypí životem a krásou, zatímco jiná trpí nedostatkem, strádají a vznikají na nich holiny.
Možná už máte svou představu, jak naložit s obnaženými místy na zahradě. Řešení je hned několik. Při jejich realizaci bychom měli zohledňovat jak polohu pozemku, tak stupeň eroze a také vlastní představu o proměně daného místa.
Zpevnění obnažené půdy ve svažitém terénu
Problémem může být (a stává se to velmi často) svažitý terén, kde dochází k erozi půdy. V prvé řadě, než přikročíme k ozeleňování pozemku, je třeba terén náležitě zpevnit. Vypomoci si můžeme netkanými textiliemi, ale i geomřížemi či georohožemi, podklad však musí tvořit kvalitní půda plná humusu. Základem pro takovou půdu je dostatečné množství organických hnojiv a také několik let času a trpělivosti.
Výsev pionýrských rostlin
Vrbina penízková – Lysimachia nummularia ‘Aurea’Autor: Shuttersrtock.com / Peter Turner Photography
Pod pojmem pionýrské rostliny se skrývají převážně nižší rostliny, které připravují stanoviště jiným druhům rostlin. Vylepšují půdu a prostředí a dobře se přizpůsobují extrémům daného místa. K pionýrským rostlinám se řadí hlavně ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), dále kostřava luční (Festuca pratensis) a sveřep bezbranný (Bromus inermis). Konečnou výsadbu lze na těchto plochách uskutečnit asi dva roky poté.
bezkolenec modrý (Molinia caerulea) Autor: Shutterstock.com / guentermanaus
Rostliny první pomoci
Naštěstí existuje celá řada rostlin, které jsou vhodné jako rostliny první pomoci, můžeme je vysadit na problémová místa ihned bez předchozích úprav. Jedná se ve většině případů o půdopokryvné dřeviny nebo nízké keře. K nejkrásnějším a zároveň nejvyužívanějším patří plazivé jalovce (Juniperus horizontalis). Na výběr máme z celé řady kultivarů v odlišných barevných odstínech. Vybírat můžeme ze zlatavých, přes svěže zelené až po modro šedé nebo panašované. Odlišná je i jejich textura. Jejich společným požadavkem je dostatečně silná vrstva zeminy.
plazivé jalovce – Juniperus horizontalis ‘Golden Carpet’ a Juniperus squamata ‘Blue Carpet’ Autor: Shutterstock.com / Sashko
Výsadba do skalnatého terénu
Lesknice kanárská a vlčí mák oživí lecjaké pusté místo na zahradě. Autor: Shutterstock.com / Linda Bestwick
Pro skalnatý terén jsou ideální plazivé formy smrku ztepilého (Picea abies) variety „Formánek“ a o něco více splývající forma „Reflexa“. Velmi žádoucí je občas proložit výsadbu dřevin (ať už jsou plazivé, nebo vyššího vzrůstu) několika trsy travin. Ideální pro tento účel je proso (Panicum) nebo lesknice kanárská (Phalaris canariensis).
Co vysadit do slunného svahu
skalník vodorovný (Cotoneaster horizontalis) Autor: Shutterstock.com / Unkas Photo
K nejvděčnějším rostlinám do tohoto prostředí patří skalníky (Cotoneaster). Hýří barvami, a to po celý rok, bílé květy na podkladě zelených lístků se na podzim promění v červené plody a díky tomu je zahrada ve slunném svahu pestrá. Dobrou volbou jsou i různé kultivary tavolníků (Spiraea). Pokud nechceme mít svah v jednotné výšce, můžeme na něm vytvořit pomocí nízkých kultivarů jehličnanů jakési ostrůvky zeleně. Příhodné jsou k takové výsadbě borovice kleče (Pinus mugo), nízké cypřišky (Chamaecyparis), borovice šmidtky (Pinus heldreichii ‘Smidtii‘) a také nízké kultivary cedrů (Cedrus).
Něco pro stinné partie
zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium)Autor: Shutterstock.com / Bildagentur Zoonar GmbH
Ani stinné partie pozemku nemusí zůstat zkrátka. Přímo perfektně jim padnou ve stínu dobře prosperující bergénie (Bergenia). Zjara okouzlí svými červeně rašícími listy, které se v průběhu vegetačního období změní na zelené. Nádherné stvoly s růžovými květy půvabně prosvětlí stinné partie zahrady. Kapradiny zde mohou dělat bergeniím společnost. Do stínu vysazujeme pérovníky pštrosí (Matteuccia struthiopteris) a kapraď samec (Dryopteris filix-mas). Polostín je jako stvořený pro bohyšky (Hosta). Těm naprosto stačí dobře zakořenit a pak už jsou nenáročné na jakoukoli péči.
Pro barevné oživení stinných partií přidáme ke kapradinám a bohyškám čechravy (Astilbe), udatny lesní (Aruncus vulgaris), náprstníky (Digitalis) nebo zvonky kopřivolisté (Campanula trachelium). Z keřů se budou hodit pěnišníky (Rhododendron), bobkovišně (Prunus laurocerasus) a tisy (Taxus).