Z miminka, které se stěží zvládne otočit ze zad na břicho, je jako mávnutím kouzelného proutku běhající dítko a za chvíli školák. Čas nezastavíte. Rostoucímu potomkovi však musíte přizpůsobit byt…
Někdo preferuje, když s ním dítě spí alespoň první rok v posteli, jiní nedají dopustit na dětskou postýlku. Někdo to má půl noci tak, druhou půlku noci zase naopak. Přístupů je nespočet, faktem však je, že dítě v prvních měsících života obrátí naruby váš režim, ne však byt. Co tedy budete potřebovat? Nejjednodušší a nejprospěšnější skutečně je, pokud dítě spí co nejblíž u vás – minimálně ve stejném pokoji. Hodí se mít v pokoji přebalovací pult, ideálně ten, který je vybaven šuplíky, aby bylo vše hned po ruce. Zatímco dřív stávala vedle postele kolébka, dnes ji v různých variantách vidíte jen zřídka. Pokud ji chcete, zvolte větší model, který poskytuje možnost „postýlku“ sundat na zem. V opačném případě ji máte jen na chvíli, protože šikovné dítko z ní dokáže cobydup vypadnout.
Miminka toho – kromě mámy – zpočátku moc nepotřebují. Nároky ale rychle stoupají. S ohledem na věk od osmi měsíců dál není kompletně bílý interier nejšťastnější volbou…Autor: Shutterstock.com / Photographee.eu
Měkká matrace ničí záda
Většina novopečených rodičů dá přednost postýlce. Aby z ní hned dítko nevyrostlo, měla by mít alespoň kolem 120 cm na délku a 60 na šířku. Polohovatelná poskytuje maminkám vyšší komfort, možnost sundat alespoň jednu postranici by měla být samozřejmostí. Mohutná nebesa nebo plné postranice ze tří stran nejsou dobrou volbou – zabraňují cirkulaci vzduchu. Ověřte si, že nátěr postýlky je vhodný pro děti. A to jeden z hlediska zdravotního, ale i výdrže. Rostoucí zoubky ho mnohdy prověří. Pozornost zaměřte na výběr matrace. Na trhu je nespočet materiálů, řídit se ale stačí dvěma základními radami: Matrace by se měla dát buď dobře udržovat, nebo být hypoalergenní, a neměla by být měkká. Pro vyvíjející se dětská záda je tvrdší matrace lepší. Silný molitan proto nepořizujte. Vhodná není ani pružinová matrace. Polštář kupovat nemusíte, první rok až dva ho dítko nepotřebuje.
Raději koberec nebo hrací podložku?
Děti si hrají všude a se vším. Myslete na to i při úpravách stávajícího bytu. Autor: Shutterstock.com / Oksana Kuzmina
Jakmile miminko udrží hlavu a začne zkoumat okolní svět, vyplatí se ho v tom podpořit a dát mu rozhled mimo postýlku. Ani teď by nemělo trávit celý den na měkkém, tedy třeba ve vaší posteli, pokud nemáte opravdu tvrdou matraci. Dítka si obvykle hrají na podlaze. Těžko říct, co je lepší – zda holá země, nebo koberec. Na holou zem se pokládají například pěnové dílce coby velké puzzle. Na těch ale dítko vydrží jen do chvíle, než se naučí lézt. Pokud jste ve fázi rekonstrukce nebo stavíte a chcete vybrat podlahu vhodnou pro děti, doporučuje se marmoleum, které je antibakteriální, nebo korek.
Aby samo uklízelo…
S úderem druhého roku často přijdou velké změny. Dítko by už mělo mít vlastní úložné prostory na hračky přizpůsobené tomu, aby si je mohlo samo brát a poté je i (v ideálním případě) uklidit. Vhodné jsou truhly nebo plastové krabice v nízkých komodách. Touhle dobou se také často na svět pomalu chystá druhé dítě, a je dobré při zařizování pokojíčku počítat s tím, že ho budou – nemáte-li velký byt – sdílet. Většina prostoru by měla počítat s tím, že si dítě hraje, a to se vším, co je po ruce. Křehké věci nebo dekorace nemají v takovém interiéru na dosah dětské ruky místo. Kolem čtvrtého roku je dobré začít pomýšlet na psací stůl – zatím jen pro kreslení. Pokud bude polohovatelný, vydrží potomkovi až do školních let. Pokud máte doma leváka, snažte se stůl postavit tak, aby šlo světlo zprava a naopak. Mezi pátým a šestým rokem nastává čas na první „dospěláckou“ židli – byť zatím v menším provedení. Tedy tu klasickou, pracovní, ergonomickou s nastavitelnými parametry.
Modrý pokoj sice uklidňuje hyperaktivitu, ale zase působí velmi studeně…Autor: Shutterstock.com / Artazum
Mami, proč nikdy nezaklepeš?
Možná přemýšlíte nad tím, odkdy dítě vážně potřebuje vlastní prostor jen samo pro sebe. Ani tady nelze jednoznačně odpovědět. Obvykle nejdřív začne scházet dívkám, a to třeba již kolem pátého roku. Obecně se má za to, že skutečné soukromí by dítko mělo mít možnost poznat nejdéle v deseti letech.