V domácím semenaření si můžeme vyzkoušet nejen produkci osiv zeleniny, bylinek nebo květin, ale i některých zajímavých obilovin.
Březen je měsícem, kdy na záhony vyséváme nahý neboli bezpluchý oves. Je nenáročnou plodinou, která se snadno a bez problémů pěstuje i osivaří a navíc má všestranné využití v kuchyni. Na rozdíl od běžného pluchatého ovsa má totiž nahý oves obilky bez slupek, nahé, což je výhodné pro následné zpracování na různé kuchařské výrobky.
Výhodou nahého ovsa jsou nahé, nepluchaté obilky, které umožňují domácké zpracování mnoha různými způsoby. Cenný je vysoký obsah bílkovin, tuku i minerálů. Milovníci čerstvých vitaminů a přírodní energie mohou zrno použít na nakličování. Celá ovesná zrna se snadno vaří jako domácí rýže. Výborné jsou na přípravu ovesné kaše, kdy si je na vločkovači nebo šrotovníku pomeleme a spaříme nebo povaříme. Ovesná sláma je pak vynikající na posilující a regenerační koupele.
Ovsu svědčí časné setíAutor: Ekaterina_Minaeva / Shutterstock.com
Časný výsev využije zimní vláhu
Jako i jiné jarní obiloviny má nahý oves rád časné setí. Využije tím zimní vláhu, vodu, která je v půdě po roztání sněhu a předjarních deštích. Nízké teploty brzy zjara mu nijak nevadí, jeho zrno klíčí již při 4 °C. Časné setí ovsu zajistí možnost dobrého zakořenění a následný rychlý vývoj rostlin. Naopak pozdní výsevy trpí často suchem, rostliny i zrna jsou menší a celkový výnos zaostává. Sejeme tedy vždy co nejdříve na jaře, jakmile to stav půdy dovolí, podle průběhu počasí obvykle v březnu, případně počátkem dubna. Dobré výnosy má nahý oves ve vyšších polohách, kde je více srážek, a tedy dostatek vody, ale při časném setí a deštích pěkně roste i v nížinných polohách.
Na živiny není tento druh nijak náročný, sejeme ho zpravidla do třetí, případně druhé trati. Půdu na jeho setí na jaře připravíme z hrubé brázdy srovnáním povrchu a po urovnání si vyznačíme řádky. V gengelském pěstování starých odrůd se nám osvědčila meziřádková vzdálenost 30 cm, ale máme-li dostatek místa, lze použít i 40 cm, což nám umožní snazší proplečkování. Sejeme přímo do vyznačených řádků, spíše řídce, asi 4-5 cm hluboko. Po zasetí řádky zahrneme a půdu přitlačíme. Je možný i výsev naširoko, rozhozem zrn.
Oves rychle vzchází a péči vyžaduje jen minimální. Po vzejití podle potřeby půdu mezi řádky jednou nebo vícekrát proplečkujeme nebo okopeme, abychom odstranili plevele a půdu zkypřili.
Tradiční sklizeň do snopků
Snopky luhačovického ovsa dosušované na poliAutor: Petr Dostálek a archiv Gengel
Sklízíme, když je zrno nalité, vyvinuté a zraje. Ovesná lata je přitom již žlutá nebo žloutne a schne, ale stéblo rostliny je v té době ještě u země zelené, šťavnaté, což nás nesmí mást. V latách zraje oves nerovnoměrně, pro posouzení zralosti si vyloupneme několik zrnek a zkusíme vyzrálost obilek v prstech. V domácích poměrech na Gengelu sklízíme tradičním, staletími osvědčeným postupem – požnutím a vázáním do snopků. Ve snopcích oves pěkně dojde a doschne. Ovesné snopky vážeme povříslem nebo provázkem nadvakrát. Nejprve pevně celý snopek stáhneme, aby držel pohromadě a druhým vázáním spojíme vršek, aby se laty nerozkládaly doširoka a byly chráněny proti zatečení vody při dešti. Snopky vážeme přiměřeně velké, aby dobře prosychaly a zároveň se daly postavit na rozložené spodní části stébel. Svázané stavíme k doschnutí na záhon, nejjednodušeji tam, kde oves rostl. Každý ovesný snop stavíme k doschnutí jednotlivě, samostatně, nikoliv jako jiné druhy obilovin do skupin v panáku.
Dobře proschlý nahý oves mlátíme odpoledne za slunečních dní, kdy jsou snopky zcela suché a zrna dobře pouštějí, uvolňují se z lat. Nahé zrno je citlivější na poškození než u pluchatého ovsa, proto mlátíme nebo vyšlapáváme šetrně, abychom je údery nepoškodili. Kdo rád experimentuje, může zkusit získat zrno pomletím na klasickém mlýnku na maso. V tom případě meleme jen laty bez slámy. Sice část zrn poškodíme, ale mletí nám půjde dobře od ruky. Získané zrno očistíme vyfoukáním nečistot.
Krajový oves ze Zálesí
Osvědčenou krajovou odrůdou je oves nahý pocházející Z Luhačovického Zálesí. Jeho zrno je nahé, pokryté jemnými chloupky. Jako jiné krajové odrůdy je vysoký až velmi vysoký, ale oproti jiným sortám, které někdy polehají, má pevné a nepoléhavé stéblo. Je velmi přizpůsobivý, pokud jde o místo pěstování. Pochází sice z regionu Luhačovického Zálesí, ale podle zpráv pěstitelů dobře rostl jak v teplých, nížinných podmínkách na Hané, tak i například na drsné Šumavě v nadmořské výšce 900 m.
Zrno krajového nahého ovsa Z Luhačovického ZálesíAutor: Petr Dostálek a archiv Gengel
Semenářsky je oves plodinou samosprašnou, za běžných podmínek se nekříží a v případě potřeby můžeme pěstovat i více odrůd současně. Preventivně nedáváme podobné odrůdy vedle sebe, ale proložíme je záhonkem jiné druhu.