Určit pravý čas sklizně není vždy úplně snadné. Čím je ovoce zralejší, tím je sladší a chutnější. Jenže pak přijde zlom a plody moučnatí, dužina při skladování brzy hnědne, ztrácí na kvalitě.
U jablek a hrušek se často řídíme tím, zda jsou zbarvená jádra. Není to ale spolehlivé kritérium, protože plody časných odrůd bývá lepší trhat těsně před jejich vybarvením. Zato pozdní odrůdy až nějakou dobu poté, co se jadérka vybarvila.
Zralé jablko lze snadno utrhnoutAutor: Shuttertstock.com / JP Chretien
Jistější je s citem zkoušet, jak snadno lze jablko kroucením či vykloubením utrhnout. Pokud se stopka od větvičky oddělí snadno, je plod zralý. Na konci stopky se již vytvořila korková vrstva mrtvých buněk, která má plod i se stopkou od mateřského stromu oddělit. Poté lze jablka a hrušky sklízet česáčkem bez toho, abychom zároveň trhali větévky, často i s pupeny, které jsou zárodkem příští úrody. (U plodů určených pro skladování se vyplatí česáček měkce vystlat a sklízet plody po jednom, abychom je do sklepa uložili nepoškozené).
Proč opadávají nezralé plody?
Ve stejné době, kdy lze stopku snadno oddělit, první plody často samy opadávají – i podle počátku opadu kvalitních, nečervavých plodů je možno určit vhodnou dobu sklizně. Letos však, protože jsou stromy nebývale obsypány, padají mnohé plody předčasně. Strom, často navíc vyčerpaný suchým létem, nemůže všechny uživit. K podobné přírodní probírce jsou náchylné především některé odrůdy.
Dozrávání ve sklepě
Zimná hrušky mohou být nejchutnější až na Vánoce a pozdějiAutor: Shutterstock.com / Volodymyr Plysiuk
Sklízet nelze podle kalendáře. Podle průběhu léta se může dozrávání plodů stejného stromu lišit i týdny. Rozestupy mezi ranými a pozdními odrůdami se však obvykle příliš neliší. A ty nejpozdnější, zvláště zimní hrušky, často dozrávají ještě ve sklepě – chutnější jsou vskutku až po pár měsících skladování než ihned po sklizni. Podobně jako mnohé dýně.