Trendy současné zahradní architektury jsou laskavé k majitelům zahrad i k přírodě. Trvalkové záhony pod stromy krásně vypadají, šetří práci i půdu a poskytují životní prostor mnoha živočichům.
Většině stínomilných druhů vyhovuje kyprá, humózní a spíše vlhčí půda, mnohé ovšem snesou i občasné vyschnutí, pokud je chrání stín. Vláhu potřebují hlavně na jaře, když raší, v létě bývají skromnější. Každoroční nadílka listí navíc přispívá k tvorbě humusu, který v půdě vláhu zadržuje.
Jak záhony založit?
U lehčích půd postačí před výsadbou vidlemi nakypřit svrchní vrstvu a zeminu obohatit kompostem či listovkou, které pomohou zadržovat vláhu. Velmi těžké půdy se vyplatí zrýt a vylehčit štěrkem frakce 4-6. Kompost můžeme přidat rovněž, neměl by však obsahovat semena ani oddenky plevelů. Zvláště v suchém stínu, na místech s nedostatkem vláhy, s kompostem šetříme, aby pohnojené rostliny nerostly příliš rychle a poté nežíznily. Rýt je třeba opatrně a mělce, abychom nepoškodili kořeny dřevin. Raději záhon trochu navýšíme, o něco vyšší vrstva lehké půdy stromu nijak neuškodí.
Zastínění pod stromy svědčí i většině lilií, jejichž květy výsadby prozáříAutor: Lflorot / Shutterstock.com
Listovka, kterou vyrobíme zkompostováním listí z míst, kde je nutno jej hrabat – na dlažbě, skalce apod. – je výtečnou příměsí vylehčující a obohacující půdu. Nahradí rašelinu, jejíž používání je v tomto případě zbytečné a kvůli jejíž těžbě jsou ničena cenná rašeliniště.
Než se trvalky rozrostou, půdu mezi rostlinami se vyplatí mulčovat, zvláště pokud ji listí nepokryje brzy a hojně. Ideální je jemná drcená borka. Štěpka je méně vhodná, při svém rozkladu poutá mnoho dusíku a rostliny brzdí v růstu – což však můžeme vykompenzovat organickým hnojivem.
Čerstvě vysazené rostliny je třeba zalévat, ale jakmile se ujmou, budou jejich nároky na péči minimální. Pouze po více letech, když je záhon příliš hustý, je lze rozmnožit dělením trsů. Trvalky, kterým prospívá zastřihnutí, jako například listopadky, seřízneme vždy až na jaře. I suché stonky slouží jako zimní ochrana.
Dlužicha odrůdy Palace Purple je přizpůsobivá, odolná a dekorativní listy i květyAutor: Del Boy / Shutterstock.com
Co vysadit pod rostoucí dřeviny?
Co vysadit pod mladé stromky, které zatím propouštějí mnoho světla, ale jejích stín časem zmohutní? Buď trvalky sluncemilné, které za deset let vyměníme za jiné, nebo rovnou přizpůsobivé druhy, které snášejí slunce i stín. Patří mezi ně například bergénie, kamejky, dlužichy, kakosty, rozchodníky.
Peřinka z listí
Listí necháme na záhonech ležet tam, kam dopadlo – pouze pokud vznikne příliš vysoká závěj, zlehka ji shrábneme. Spadané listí chrání trvalky před mrazem. Rovněž výsadby cibulovin takovou pokrývku uvítají a na jaře si skrze ni snadno prorazí cestu. Mulč z listí prospívá i samotné půdě – ani v zimě bychom ji neměli nechávat odkrytou, větru a mrazu napospas. Pokrývka ji chrání před erozí a podporuje cenné půdní mikroorganismy v jejich práci, tedy v tvorbě humusu. Spadané listí se mezi trvalkami doslova rozpustí a poslouží jako mulč udržující vláhu a časem i jako přirozené hnojivo. Nejrychleji se rozkládá listí lísky, střemchy, osiky, lípy či bezu. Rozklad listů dubu, platanu či cesmíny trvá déle.
Bohyška v mulči ze spadaného listíAutor: Shutterstock.com / Unkas Photo
Trvalkový záhon zasypaný listovou peřinou je také ideálním zimním útočištěm pro užitečný hmyz. Před mrazem zde najdou úkryt například mladá slunéčka, která se mohou rozmnožovat teprve poté, co přečkají zimu. Larvy i dospělí brouci pak na jaře za odměnu zkonzumují ohromné množství mšic. Také další užiteční brouci i housenky motýlů najdou v listí útočiště.