Jalovčinky se svou pryskyřičnou vůní lesa skvěle okoření zvěřinu. Ovšem mají i léčivé účinky. Pročišťují močové cesty, odvodňují, povzbuzují metabolismus. Jak je pěstovat, sklízet a užívat?
Jalovec obecný (Juniperus communis) je naše původní dřevina s voňavým jehličím a výjimečně aromatickým i plody. Můžeme ho pěstovat na zahradě, aniž bychom se museli obávat přenosu rzi hrušňové na ovocné stromy – na rozdíl od jalovce čínského a dalších druhů není náš domácí jalovec jejím mezihostitelem. Abychom se dočkali plodů musíme pěstovat samčí i samičí rostlinu a dopřát jim světlé místo. Na půdu ani vláhu náročné nejsou, dorůstají obvykle do výše kolem tří metrů. Namnožit je lze polovyzrálými řízky, odebranými nejlépe v červnu.
Jalovec obecný (Juniperus communis)Autor: Shutterstock.com / Melica
Jalovčinky jsou též běžně k dostání jako koření. Podrcené jsou vynikající ke zvěřině, drůbeži, paštikám, nádivkám. A kromě ginu mohou ochutit i další nápoje. Zároveň jsou účinným lékem na řadu obtíží.
Jalovčinky jako lék
Před použitím jalovčinky podrtíme, budou účinnějšíAutor: Shutterstock.com / Pietus
Jalovčinky působí jako silné diuretikem, které dezinfikuje močové cesty a je účinné i proti zadržování vody v těle. Plody jalovce podporují též látkovou výměnu a trávení, tlumí nadýmání. Nesmí se však užívat při onemocnění ledvin, protože je i v malých dávkách dráždí. Jalovčinky opatrně a jen krátkodobě užíváme při nekomplikovaných zánětech močových cest, nejlépe ve směsích.
Jak je užívat?
Nálev připravený z čajové lžičky rozmělněných plodů na šálek vody užíváme jednou až dvakrát denně po dobu dvou až tří týdnů. Pojídat můžeme i čerstvé jalovčinky, raději po malých dávkách – několik bobulí denně.
Zevně přinášejí jalovčinky úlevu při revmatismu – jako obklady či přísada do koupele. Jalovcovou silici můžeme přidat do masážního oleje na unavené svaly a šlachy. Nebo macerujeme v oleji roztlučené jalovčinky.
Co se skrývá v plodech?
Jalovčinky obsahují 30 % invertního cukru, 9 % pryskyřice, 2 % na terpeny bohaté silice, jež je z hlediska léčebného účinku nejvýznamnější. Dále inosid, flavonový glykosid, třísloviny, hořčinu juniperin, vitamin C, kaučuk, soli draslíku a vápníku.
Plody se sklízejí na podzim v době zralosti a suší v tenkých vrstvách na stinných a vzdušných místech. Bobule získají kořenitý pach a nasládlou pryskyřičnou chuť.