Na čtenářské dotazy odpovídá spolupracovník Receptáře Vlastimil Šindelář. Tentokrát se mimo jiné dozvíte, proč některé vistárie mnoho let nekvetou; jak se dočkat plodů třešní; co si počít s červeně zbarveným kmenem ovocných stromů; jak zúrodnit půdu s minimem námahy; jak odhadnout množství hnoje do fóliovníku; kdy ošetřit hrušeň proti rzi.
Čtenáři se ptají, Vlastimil Šindelář odpovídá. Přehled dříve zveřejněných odpovědí najdete v rubrice zahradní poradna.Trápí vás něco, o čem se tu zatím nepsalo? Nebojte se zeptat. Formulář na vkládání dotazů do poradny najdete v závěru článku.
- Vistárie nekvete
- Třešeň kvete, ale neplodí
- Broskvoň na balkoně chřadne
- Chrupka kvete, ale neplodí
- Červený kmen jabloně
- Zdravá zemina s minimem námahy
- Množství hnoje pro fóliovník
- Postřik na rez hrušně
- Žížaly láká zastřešený bazén
- Škůdce v půdě?
Vistárie nekvete
Mám na zahradě vistárii už pět let a pořád se nedaří, aby vykvetla. Co mohu dělat za chybu? Sylva Dvořáková
Květ vistárieAutor: Archiv ireceptar.cz
Tak jako u všech rostlin, i vistárie musí dostat určitou sílu, musí dospět. Většinou když se kupuje vistárie, tak je naroubovaná na kořeny. Taková rostlina už je stará a kvete poměrně brzo, ale stejně potřebuje trochu narůst. Určitě by pomohlo ji na podzim nebo v průběhu zimy seříznout. Když se seřízne, tak začne daleko více kvést. Pokud pěstujete vistárii ze semen, může trvat třeba dvacet let, než začne kvést.
Třešeň kvete, ale neplodí
Třešeň 10 let nerodí, neshazuje část listů, na jaře kvete. Nasazena v místě bývalé třešně bohatě rodící. Místo v nadmořské výšce 800 metrů nad mořem, východní svah. Jaroslav Cigánek
Kvetoucí třešeňAutor: Archiv ireceptar.cz
Může se jednat o nevhodnou odrůdu. Dříve lidé neměli na výběr z takového množství odrůd, jako dnes, a většinou se pěstovalo to, co v dané oblasti běžně roste. 800 m nad mořem už je poměrně dost vysoko a ten strom tam nemusí mít správné podmínky. Může se stát, že kvůli nadmořské výšce nepřiletí včely a nedojde k opylení a následnému vzniku plodů. Dalším problémem může být, že vegetační doba je v takové nadmořské výšce příliš krátká. Začátkem června může ještě přijít ranní mrazík a od začátku srpna už občas taky při zemi přimrzne. A právě díky těmto ranním mrazíkům nemusí stihnout plody dozrát.
Broskvoň na balkoně chřadne
Broskvoň BalkonelaAutor: Archiv ireceptar.cz
Na podzim 2017 jsem koupila broskvičku na balkon, nechala ji přezimovat v bytě cca v 18 oC. Dlouho se nebudila, pupeny neraší, ale konce větviček jsou zelené, tak jsem ji v půlce dubna dala ven. Ale nebyla jsem si jistá, zda jí to udělá dobře. Nebo ji mám brát raději na noc domů? Hana Krafková
Broskvoň je venkovní strom a 18 °C v zimě je pro ni až příliš. S balkonem je problém, že přes den se rostliny ohřejí, jako například v únoru, kdy již slunce nabírá sílu, a v noci zas přijde mráz, takže balkon pro rostliny zrovna ideální není. Daleko lepší by bylo tu broskvičku vzít do místnosti, kde by byla teplota kolem nuly, například ve sklepě. Teď už nezbývá nic jiného, než dát broskvičku ven, zalévat jí a doufat, že začne růst.
Chrupka kvete, ale neplodí
Mám mladou třešeň chrupku, je krásně rostlá, třetím rokem kvetla (letos to bude po čtvrté), ale plodů jsme se nedočkali. Po odkvětu malé lístky začnou černat a kroutit se, následně i na malých plodech se objeví černá skvrna a plod opadne. Mšice to nejsou. Prosím o radu, jak třešni pomoct a zároveň se těšit z úrody. Zdeňka Adamková
Těžko posoudit bez fotografie, ale pokud jsou na plodech černé skvrny, tak to jistě choroba bude a měla by se postříkat. Na druhou stranu, pokud stromek kvete teprve čtyři roky, tak je mladý, malý a slabý a nemá ještě dost sil na to, aby plody dozrály.
Červený kmen jabloně
Nevíte proč je na kmenech starých jabloní takováto červená barva? A jestli je to škodlivé tak jak to odstranit? Miloš Michal
Kmen starší jabloně je zbarvený červeně.Autor: Archiv ireceptar.cz
Toto není choroba, ale lišejník, který roste na starých stromech. Lišejníky se začaly objevovat až v poslední době, protože jsou poměrně citlivé na znečištění ovzduší. Takže před třiceti, čtyřiceti lety rostly hlavně na stromech na horách, ale tím, že už auta nejezdí na olovnatý benzín, odsířily se elektrárny a začalo se v menším topit uhlím, se ovzduší zlepšilo a lišejníky začaly růst i v nížinách.
Lišejník na starém kmeni neškodí nijak. Samozřejmě je možné jej kartáčem odrhnout a natřít kmen vápnem, které působí zaprvé jako desinfekce a zadruhé chrání před jarním sluncem, ale když se na kmenu nechá, nic se stromu nestane. Problémem vznikne, když se lišejníku začne dařit a začne růst na mladých, tenkých větvičkách. Ne, že by je to nějak ničilo, ale když zaprší, tak se tou vahou mohou ulámat. Proto je lepší lišejníky z větviček odstraňovat.
Zdravá zemina s minimem námahy
Mám na zahrádce fóliovník. V něm opakovaně pěstuji ty samé plodiny – papriky, lilek, rajčata. Půda je jistě už dost unavená, ale coby důchodce nemám ani sílu ani peníze na to ji vyměnit. Je nějaký pěstební návod na udržení zdravé zeminy ve fóliovníku bez použití chemie? Josef Rachůnek
Dnes se dá běžně zakoupit granulovaný hnůj, což je organické hnojivo, které skleník či fóliovník může hnojit. Spolehlivým způsobem je však nepěstovat rostliny po sobě. V průběhu léta či k jeho konci doporučuji vysít takzvané zelené hnojení, ideálně hrách, ale možností je spousta, výborně funguje třeba i hořčice. Půda se obohatí a po sklizni rajčat a paprik se zelené hnojení poseká a zarýpe do země, čímž se pěstování paprik a rajčat přeruší a do půdy se dostane organická hmota, která ji oživí.
Množství hnoje pro fóliovník
Budu zakládat nový záhon pro fóliovník o rozměrech 6×3 m. Pěstovat tu chci papriky (konkrétně chilli papriky). V současné době je polovina vyhrazené plochy zatravněna. K jejímu zúrodnění chci využít koňský hnůj od známého (k dispozici čerstvý až 3 roky uleželý). Bohužel jsem se nedostal ke kloudným informacím, do jaké hloubky bych měl původní zeminu vyrýt a jaké množství hnoje bude potřeba na oněch 18 m2. Michal Stryja
Koňský hnůjAutor: Archiv ireceptar.cz
Záleží na tom, kolik hnůj obsahuje slámy a jak je vlhký. Množství se odhaduje těžko, ale doporučuji rozprostřít na danou plochu přiměřenou vrstvu hnoje, řekněme 10 cm. Nejdůležitější je však hnůj zapravit do půdy, aby se z něj neuvolňoval dusík. Čím hlouběji, tím lépe. Při použití rýče jde o hloubku přibližně 40 cm až půl metru.
Postřik na rez hrušně
Jaký postřik mám zvolit na rez hrušně? Pavel Srb
Rez hrušňová na listu hrušně.Autor: Shutterstock.com / JGade
Na postřik je již nyní pozdě. Od podzimu do jara žije rez na jalovcích a dalších jehličnanech na zahradě. Na jaře, když hrušeň začne rašit, tak na ni spory přelétnou a infikují mladé lístky a výhonky. V této fázi již nemá smysl hrušeň stříkat, jelikož se rez už na hrušeň dostala a postřik na ní nefunguje. Je nutné připravit se na příští rok a myslet na to brzy na jaře, než se začnou objevovat listy. Zajímavé jé, že pokud je v létě sucho a následně zaprší, trochu se ochladí a znovu se udělá teplo, tak stromy začnou ještě trochu růst a vyrostou jim nové větvičky. A listy, které vyrostou v létě, nejsou už rzí napadeny, protože rez napadá hrušeň pouze na jaře při rašení listů.
Žížaly láká zastřešený bazén
Jak zabránit žížalám aby lezly do zastřešeného bazénu? Lezou tam ve spojích kolejiště i při ucpání tohoto místa si skulinku najdou. Jana Pavlíková
Žížaly láká vlhké prostředí.Autor: Archiv ireceptar.cz
Žížaly mají rády vlhkost a v momentě, kdy je sucho, tak vycítí vlhkost v bazénu a mají tendenci do něj zalézt. Asi by pomohlo okolo bazénu vytvořit skalku nebo u něj umístit kámen, protože pod tím kamenem se bude vlhkost držet a žížaly pod něj zalezou a schovají se.
Škůdce v půdě?
Neznámé háďátko z půdyAutor: Archiv ireceptar.cz
Při obdělávání půdy před sadbou jsem objevil v půdě « háďátko » a nevím co to je. Při objevení se velmi rychle zahrabe do půdy. Je cca 0,5 mm silné a cca až 4 cm dlouhé se spoustou nožiček na hlavě má dvě dlouhá tykadla, barvy světle hnědá. Můžete mi prosím poradit co to je za škůdce a jak ho zničit? Vlastimil Bajza
Podle nožiček je to buď stonožka či mnohonožka a o škůdce se nejedná, úrodu nám nelikvidují. Zkrátka patří do přírody a určitě bych se jich neobával.
Zahrádkářská poradna Vlastimila Šindeláře
Poradna Vlastimila ŠindelářeAutor: Archiv ireceptar.cz
Rady renomovaného zahradníka Vlastimila Šindeláře se pravidelně objevují na stránkách časopisu Receptář, ale také v řadě televizních pořadů. Osobně se s ním můžete setkat na výstavách, kterých se Receptář pravidelně účastní.
Jak položit dotaz do poradny? Využít můžete tento formulář nebo e-mail web@ireceptar.cz (do předmětu uveďte Poradna Vlastimila Šindeláře).