Oba rody jsou si tak podobné, že je lidé zaměňují. Každý však jindy a jinak kvete a potřebuje trochu jiné stanoviště. A ne všechny prodávané vřesovce jsou mrazuvzdorné…
Je pravda, že vřes i vřesovec jsou rostliny velmi blízce příbuzné a v lecčems mají požadavky stejné. Oba vyžadují propustnou, kyselou a na živiny chudou půdu. Všechny pěstované vřesy pocházejí z jednoho druhu, vřesu obecného (Calluna vulgaris), který je domovem v Evropě. Naopak vřesovce většinou pocházejí z jižní Afriky a z teplých částí Evropy. Nejsou mrazuvzdorné a venku by u nás nepřečkaly zimu. Jen vřesovec pleťový (Erica carnea), který pochází z Alp a vzácně se vyskytuje v přírodě i u nás, je mrazuvzdorný. Samozřejmě i u tohoto vřesovce se vyskytuje řada vyšlechtěných forem různých barev. Bohužel na podzim hojně prodávaný vřesovec, který je mohutnější a kvete bohatěji, není mrazuvzdorný a začátkem zimy zahyne. Jednoduše řečeno, oba lze nejlépe rozlišit podle doby kvetení. Vřes kvete koncem léta a na podzim, zatímco mrazuvzdorný vřesovec časně na jaře. Vřesy i vřesovce se nejvíce uplatňují ve větších skupinách, kdy vytvoří porost připomínající skutečné vřesoviště.
Vřes můžeme pěstovat v řadě zahradních kultivarůAutor: Tunatura / Shutterstock.com
Jak pěstovat vřes
Vedle písčité a kyselé půdy vyžadují i hodně slunce. Ve stínu špatně kvetou a tvoří vytáhlé, řídké keříky. K založení vřesoviště musíme použít prodávané rostliny s kořenovým balem. I kdyby bylo povoleno vyrýpnout si vřes v přírodě, stejně by se neujal. Sázet ho proto budeme nejlépe na podzim, kdy začíná kvést. I v propustné půdě je vhodné přidat před sázením dostatek kyselé rašeliny. V těžší půdě musíme navíc doplnit dostatek hrubého písku. Samozřejmostí po zasazení je přiměřená zálivka, kterou po zakořenění omezíme. Vřesy dobře snášejí nedostatek vláhy, zaléváme je tedy jen při extrémním suchu.
Vřesovec pleťový (Erica carnea)Autor: BeppeNob / Shutterstock.com
Vždy časně zjara sestřihneme konce větviček s odkvetlými květy. Pokud bychom to neprovedli, kvítky opadají a výhony se rozvětví. Holé větvičky by se pak střídaly se zelenými částmi a keřík by byl velmi nevzhledný. Pravidelným stříháním tak vřesy udržíme stále pěkně kompaktní. Vzhledem k tomu, že vyžadují chudou půdu, přihnojujeme je jen velmi málo a pouze hnojivy pro vřesovištní rostliny.
Vřesovce snesou i polostín
Na rozdíl od vřesů se vřesovce prodávají nejen na podzim, ale i časně zjara, kdy rozkvétají. Snesou i mírný stín, můžeme je tedy sázet i na místa, kde by se vřesu již tolik nedařilo. Jen při jarní výsadbě je více zaléváme, protože se půda rychleji vysušuje. Vřesovce nevyžadují tak důkladné sestřihávání, zůstávají kompaktní a lépe odspoda obrážejí. Květy bývají bílé, růžové, červené i fialové a mohou být jednoduché i plnokvěté. V poslední době se prodávají i modré, žluté a oranžové vřesy – ovšem jsou to jen nastříkané barvy. Pokud bychom vřesy zasadili, v dalším roce vykvetou bíle.
Ozdoba v truhlíku
Pro obě skupiny rostlin platí, že nejdůležitější je vybrat jim vhodné stanoviště a další péče je již minimální. Vřesy i vřesovec lze také sázet do truhlíků a nádob. Přezimování je sice obtížnější, ale za pokus to stojí, protože i v zimě vytvoří hezkou barevnou dekoraci.