S blížícími se vánočními svátky každý z nás přemýšlí, čím své blízké obdaruje. Nejednoho z milovníků přírody napadnou právě masožravé rostliny. Jsou obvykle krásné, kuriózní a jejich pěstování bývá lehce zvládnutelné i v běžných podmínkách. Jsou však opravdu tím pravým ořechovým pod vánoční stromeček?
Masožravky jsou širokou skupinou rostlin a najdeme mezi nimi druhy vhodné do stálých bytových podmínek i druhy spíše na ven. Většina z nich je na pěstování velmi jednoduchá, pokud dodržíme některá specifika. Může to být například neustále mokrý rašelinný substrát s minimem živin nebo umístění na co nejsvětlejším místě. Zkrátka nelze si koupit masožravku, zasadit ji do zahradnického substrátu, co zbyl po přesazování ibišku a zalévat společně s kaktusy na vedlejším okně. Je třeba nastudovat její ekologické požadavky a řídit se jimi. Jde obyčejně o několik jednoduše splnitelných pravidel.
Drosera adelaeAutor: Jakub Štěpán / Foto
Dostatek světla na prvním místě
Většina běžně pěstovaných masožravek je náročná na světlo. Přirozeně rostou na sluncem silně exponovaných stanovištích a navíc v krajinách, kde je světla obecně víc než u nás ve střední Evropě. V létě s pěstováním nebývá problém, ale v zimním období je světla z venku velmi málo a světelný den krátký. Světlomilné masožravky nám bez dodatečného umělého osvětlení spíše přežívají než vitálně rostou. To se samozřejmě projeví i na jejich vzhledu. Například oblíbené rosnatky (Drosera) ztrácejí své typické orosení, listy mají deformované a místo krásného červeného zbarvení jsou nezdravě zelené.
Nekupujte pod stromeček druhy z mírného pásu
Sarracenia flavaAutor: Jakub Štěpán / Foto
Před koupí masožravky (ale i každé jiné rostliny) je potřeba si uvědomit, v jakém prostředí druh roste v přírodě. Člověk nemusí být přírodovědec, aby pochopil, že druh z mírného pásu Severní Ameriky nebude optimálně růst celoročně v teple našeho obýváku. Stejně tak tropický druh během naší zimy venku nejspíš umrzne. Například velmi oblíbená mucholapka podivná (Dionaea muscipula) nebo špirlice (Sarracenia) mají svou domovinu právě v Severní Americe, kde je klima podobné, jako máme v Česku. Takovým druhům uděláte větší radost celoroční kultivací venku ve skleníku. Při pěstování ve vytápěné místnosti budou strádat.
Které masožravky tedy pod stromeček koupit?
Rozhodně takové, které rostou celoročně a nejsou příliš náročné na světlo. Dobrou volbou jsou pralesní rosnatky Drosera adelae, Drosera prolifera a Drosera schizandra. Jako jedny z mála rosnatek dokážou růst ve stinnějších podmínkách. Atraktivním rodem, který se dá doporučit, jsou i láčkovky (Nepenthes). Rostou pomaleji a též nepotřebují tolik světla.
Nepenthes maximaAutor: Jakub Štěpán / Foto
Mexické tučnice (Pinguicula) jsou ještě vhodnější. Většina druhů z této ekologické skupiny dokonce tvoří přes zimu jiný typ listů, podobný netřeskům. Nejen, že jsou nenáročné na světlo, ale dokonce téměř nepotřebují zalévat. Během zimy je zaléváme jen velmi málo, vydatnou zálivku nasadíme až na jaře, kdy začnou tvořit letní listy.
Pinguicula cyclosectaAutor: Jakub Štěpán / Foto
Pod stromeček raději semínka
Drosera capensis pěstovaná na místě s nedostatkem světlaAutor: Jakub Štěpán / Foto
Další možností je zakoupit semínka masožravek. Výhodou semen je, že se dají vysít až na jaře a rostliny nemusí být hned stresovány nevlídným zimním obdobím. Výsev masožravek se téměř bez výjimky provádí na povrch mokrého substrátu, semínka se nezasypávají. Než z nich vyroste dospělá rostlina může trvat měsíce až roky. O to víc zábavy s dárkem bude!
S masožravkami pod stromečkem je to problematické, ale ne nemožné. Stačí jen přemýšlet, co který druh potřebuje a pokusit se jeho nároky splnit. Pak se i v zimě odvděčí vitálním růstem a poslouží jako krásný dárek.