Živý plot je pohledný a přívětivý pro nás, kolemjdoucí i ptáky a další živočichy. Nízký olemuje záhony, vyšší vytvoří na zahradě bezpečné soukromí. Jaké dřeviny vybrat právě pro svou zahradu?
Kolem záhonů
Plůtky kolem záhonů vypadají efektně a jejich výšku a hustotu lze snadno udržovat, protože k nim máme přístup ze všech stran. Jsou velmi trvanlivé, a navíc zabraňují růstu trávy, čímž odpadá neustálá údržba okrajů záhonů. Výsadbu bychom ale měli předem dobře promyslet, protože pak už s plůtky nebude možné hýbat, porostou na stejném místě po mnoho let. Pro tento typ plůtků se hodí například zimostráz, který roste poměrně pomalu. Můžeme ho pravidelně tvarovat, včetně hlubokého sestřihu. Předností je, že ani v zimě neopadá. Kvete velmi brzy zjara nenápadnými drobnými květy patřícími mezi první potravu včel. Můžeme použít i habr nebo ptačí zob. I je lze velmi dobře tvarovat, snadno se udržují, dlouho vydrží, jen vždy na podzim shodí listy.
Záhony krásně olemuje nízký plůtek ze zimostrázu či cesmínyAutor: Del Boy / Shutterstock.com
Kolem dvora i zahrady
Chceme-li nenáročný živý plot, vybíráme mezi opadavými a celoročně zelenými rostlinami. Z opadavých působí velmi přirozeně habr, ptačí zob nebo tavolník, který navíc nemusíme upravovat, naopak může růst zcela volně a bude to vypadat příjemně. Typickými rostlinami pro stříhané neopadavé živé ploty jsou cypřiš nebo tis.
Vděčné dřeviny pro živé ploty
Ptačí zob patří mezi tradiční dřeviny našich zahrad. Dorůstá do výšky kolem dvou metrů, má drobné, tmavě zelené oválné listy a hodí se jak pro stříhané, tak pro volně rostoucí ploty. Vyskytuje se ve dvou druzích: opadavém a poloopadavém. Není náročný na péči a vydrží i mrazy, roste na všech druzích půdy jak na slunci, tak v polostínu. Velmi snadno se množí, stačí odstřihnou koncové řízky a nechat je zakořenit kdykoliv během sezony.
Zerav bývá zelený celoročně a rostliny do plotů můžeme vybírat z mnoha variant. Velmi běžným druhem je zerav západní, který je odolný, nevadí mu prašné prostředí a snese všechny druhy půd. Dobře zvládá čistě slunečná i stinná místa. Typický je měkkými plochými jehličkami, které při dotyku nebodají. Běžně se prodávají sazenice vysoké dvacet až třicet centimetrů.
Tis je jedovatý, ale v souvislosti s živými ploty pro něj platí totéž, co pro zeravy. I on v zimě působí svěže.
Cypřiš se v živých plotech a v zahradách obecně používá především proto, že je barevně rozmanitý. Místo zelené můžeme mít plot v namodralé barvě cypřiše Columnaris nebo zvolit jinou odrůdu a natónovat si jej dožluta s cypřiškem Lawsonovým odrůdy Ivonne.
Přísavník promění obyčejný plot v živý snadno a rychleAutor: PhotoChur / Shutterstock.com
Popínavé rostliny
Celá řada druhů dokáže vyšplhat do velkých výšek, pokud takový plot chceme mít, vysadíme přísavník, podražec, případně břečťan.
Přísavník pětilistý (Parthenocissus quinquefolia), lidově zvaný psí víno, roste zpočátku pomalu a trvá relativně dlouho, než se ujme, ale pak poroste vše, co mu přijde od cesty. Na podzim mu listy nejprve nádherně zrudnou a pak opadají. Je vhodný především pro pergoly a veškeré ploty bez rozdílu materiálu a provedení. A nemá-li oporu, rozroste se po zemi, přičemž prakticky zlikviduje všechen plevel.
Přísavník tříprstý (Parthenocissus tricuspidata) roste naopak velmi rychle a k opoře mu stačí velké plochy zdí nebo pergoly. Sytá zelená barva jeho listů je pak ozdobou každé letní fasády, na podzim však nádherně zežloutnou nebo zářivě zrudnou.
Břečťan (Hedera) je vhodným řešením pro zamaskování nepříliš vzhledných zděných plotů nebo malých zahradních staveb. S oblibou se ale mohutně rozrůstá a v některých zemích se rozšířil tak, že je dokonce považován za invazivní rostlinu, kterou je potřeba zlikvidovat. Pokud se pne po fasádě, mohl by časem prorůst i střechou, proto čas od času šlahouny kontrolujeme a upravujeme.
Podražec velkokvětý (Aristolochia macrophylla) je ovíjivá liána dlouhá 8-10 m. Má velké nedělené srdčité listy, které se během růstu skládají nad sebe podobně jako tašky na střeše. Kvete v květnu a červnu, květy jsou hnědozelené a tvarem připomínají dýmku. V prvních letech po výsadbě sice musíme počítat s malými přírůstky, jakmile si ale rostlina „zvykne“ na stanoviště, bujně se rozroste. Vyplatí se ji v první a druhém roce zkrátit, aby se větvila již od země a oporu porůstala rovnoměrně.
Květy pro oživení
Jako atraktivní doplněk zeleného plotu se hodí akébie pětičetná (Akebia quinata). Domovem této popínavé dřeviny je Japonsko, Korea a střední Čína. Kvete v květnu a současně raší i listy. Drobné, tmavě fialové květy intenzívně voní a jsou uspořádané v malých převislých hroznech. Samičí jsou mnohem větší než samčí. Plody dozrávají v září, jsou fialově zelené, asi 10 cm dlouhé a 3 cm široké, tvarem připomínají okurku a jsou jedlé. Na půdu je rostlina nenáročná, snáší i sušší půdy, rovněž jí nevadí slunce ani polostín.