Takzvaná mobilní zeleň tvoří oblíbenou složku zahradních kompozic, nejčastěji ji však najdeme na balkonech a terasách. Umožní rozmanité pěstování i zkrášlení oblíbeného místa odpočinku.
Pěstování rostlin v nádobách je stejně staré jako historie zahradní tvorby. Zmínky o něm pocházejí už z doby 4000 let př. n. l., kdy nádobové rostliny zdobily zahrady ve starém Egyptě, pěstovali je také Babylóňané, Sumerové, Asyřané, Peršané nebo Indové. Nejčastěji se využívaly fíkovníky, granátové marhaníky, myrty, jasmíny a růže. Posláním bylo přinést zeleň i do míst, kde není možné pěstování ve volné půdě. A tak je tomu dodnes. Rostliny v nádobě se ale mohou stát i nádhernou zahradní dominantou, jedna až tři zajímavé dřeviny v symetrické či asymetrické sestavě vytvoří zajímavou a efektní kombinaci i na terase.
Paleta možností
Rostliny a nádoba představují jeden celek. Vždy bychom se měli zaměřit na to, aby nádoba vyhovovala danému druhu rostlin a aby se k nim hodila i vzhledově. Stejně tak musí dobře zapadnout i do prostředí, kde bude stát. Dnes je naštěstí na výběr nepřeberné množství materiálů, k tradičním třeba patří dřevo a terakota, modernější řešení představují plasty nebo kov. Optimální je zvolit nádobu s odtokovými otvory a miskou pro zachytávání zálivkové vody.
V prostorných kontejnerech lze pěstovat zeleninu stejně, jako na zahraděAutor: Otto Born / Shutterstock.com
Velké i malé
V nádobách můžeme lze pěstovat nejrůznější rostliny. Menší nádoby jsou ideální pro letničky, trvalky a skalničky. Pokud se rozhodneme pro pěstování vzrůstnějších dřevin, musíme zvolit nádoby odpovídajících rozměrů. Počítáme také s tím, že velké nádoby jsou značně těžké, takže budeme muset často použít rudl nebo jiný vozík. Opravdu velké a těžké nádoby se vyplatí postavit na rošty s kolečky.
Vybíráme s rozvahou
Jaké rostliny zvolíme, záleží na mnoha faktorech, hlavně na velikosti nádoby i místu, kde bude stát. Pokud chceme vysadit palmu, oleandr, fíkovník nebo olivovník, musíme je na zimu přestěhovat, aby je nepoškodil mráz, tedy nejlépe do světlé místnosti, kde teplota neklesne pod bod mrazu, ideální je 5-8 °C. Věděli to už zahradníci a architekti, kteří v zámeckých zahradách s oblibou pěstovali v nádobách palmy a citrusy a před začátkem zimy je vždy uklízeli do světlých oranžerií a vysokých skleníků, kde se v zimě buď netopilo vůbec, nebo jen mírně zavlažovalo. Středomořské druhy jsou trochu otužilejší, postačí jim teploty od -3 do 5 °C.
Pamatujeme i na to, že starší rostliny mohou být poměrně velké, proto při výběru bereme v úvahu i velikost zimoviště.
V prostorných nádobách lze rostliny kombinovatAutor: Flegere / Shutterstock.com
Na slunce i do stínu
Pro slunná místa jsou výborné citrusy, olivovníky či fíkovníky, v našich podmínkách můžeme pěstovat i zimostrázy, které se dobře tvarují do podoby malých stromků. Vhodné jsou i nižší druhy javorů, třeba javor amurský (Acer ginnala) nebo dlanitolistý (Acer palmatum), habr obecný (Carpinus betulus Columnaris), ruj vlasatá (Cotinus coggygria), vrba Matsudova (Salix matsudana), vrba kroucená (Salix erythroflexuosa) či šeřík (Syringa). Do stinných míst se hodí kapradiny, výborná je například kapraď Polystichum, která vydrží krásně zelená po celou sezonu, dobře se vyjímá v kombinaci několika květináčů a hodí se také ke klasickým i moderním tvarům nádob.
Péče o rostliny v nádobách
Rostliny v nádobách vyžadují podstatně více péče než rostliny vysazené ve volné půdě. Musíme počítat s tím, že jim půda vysychá rychleji a v zimě daleko více promrzá a že prostor pro substrát i kořeny je omezen a rostlina vyčerpá živiny z půdy dříve. Pravidelně je proto přihnojujeme a včas přesazujeme do nové půdy, případně do větší nádoby, kterou při každém přesazování postupně zvětšujeme tak, aby byla vždy úměrná velikosti rostliny a kořenovému balu. Je to prospěšnější, než kdybychom malý stromek zasadili do ohromného květináče a nechali ho několik let bez přesazení. Mladé rostliny přesazujeme zezačátku častěji, klidně každoročně, starší a mohutné dřeviny jednou za tři roky.
Kontejner jako stavebnice
Některé dřevěné čtvercové kontejnery se vyrábějí tak, že je lze v podstatě rozložit. Pak stačí odstranit starou zeminu z boků, nádobu sestavit a doplnit čerstvý substrát. Vyhneme se tak nejtěžší části procesu, jíž je samotné vyjmutí rostliny z nádoby. Když v květináči nahradíme vrchní část zeminy, nemusíme rostliny přesazovat tak často.