Modré růže, odvěkému snu šlechtitelů, se nejvíce podařilo přiblížit ve skupině oblíbených floribund. Japonci pak na sen šli s genetickým inženýrstvím…
Floribundám, tedy dnes tak oblíbeným mnohokvětým růžím, se namodralé odstíny dlouho vyhýbaly. Až se náhle v roce 1999 po složitém křížení, ve kterém modrý tón dodávala růže Mainzer Fastnacht v Anglii objevila Rhapsody in Blue. Můžeme ji považovat za nejmodřejší růži vůbec. Patří mezi vysoké floribundy; dorůstá 110 až 180 cm, květ je velký 7 cm, v květenstvích jsou 4 až 9 květů.
Rhapsody in BlueAutor: Jiří Žlebčík
Dalším ojedinělým zjevem také pocházejícím z Anglie je odrůda Pacific Dream z roku 2006. Květ je fialově modrý s téměř bílým rubem. Floribunda dorůstá 90 až 140 cm, květ má průměr 9 cm. Zatímco většina „modrých“ růží je v popelavě světlých odstínech, občas se objeví i odrůdy temně fialové s modrým nádechem. Vzpomeneme si tedy nakonec na francouzské novošlechtění z roku 2007 Mystérieuse. Růže je vysokou floribundou dorůstající 120 cm, květy mají průměr 6 cm.
MystérieuseAutor: Jiří Žlebčík
U odrůd vysokých sadových, půdopokryvných a miniaturních nejsou zatím výrazněji namodralé odstíny.
Genetické inženýrství
Proč se vlastně však stále nedaří vyšlechtit opravdu modrou růži? Problém spočívá v tom, že žádný druh růží neobsahuje nějaké modré barvivo. Po mnohaletém úsilí se však v Japonsku roku 2004 podařilo přenést do růží geny pro tvorbu barviva delfinidin z naprosto jiné rostliny; totiž z macešky. Nová růže jako geneticky pozměněná rostlina čekala dlouho na oficiální povolení pěstování. Až v roce 2009 společnost Suntory oznámila vznik odrůdy Applause. Vysněný cíl se však nakonec ani tak dosáhnout nepodařilo a nadšené zprávy se ze sdělovacích prostředků vytratily. Barvivo se v kyselém vnitrobuněčném prostředí růží totiž nemůže vhodně projevit. Je to obdobné jako se známým lakmusovým papírkem, který je v zásaditém roztoku modrý, ale v kyselém růžový. Oficiálně se popisuje barva jako pastelově modrá s fialovým nádechem. Není patrně však o nic více modrá než u růží zatím pěstovaných. V Evropě se růže s genem umožňujícím tvorbu modrého barviva nepěstují.
Pěstování
„Modré“ růže nemají zvláštní nároky na pěstování. Požadavky na stanoviště i na péči pěstitele se řídí podle toho, do které skupiny růži zařazujeme. Vhodné je místo přes poledne zastíněné. Modrý tón se nejvíce uplatní hned po rozvití růže a pak k večeru za soumraku. Je zajímavé, že mnohé tyto růže výrazně voní.
Při nákupu, zvláště u „modrých“ růží, pozor na počítačově přibarvené fotky. Pokud jde o kytice řezaných květů je potřeba si jako u jiných rostlin uvědomit, že existuje umělé barvení. „Modré“ růže jsou poněkud chladné a smutné; vhodné je doplnění zejména žlutými odrůdami stejné výšky a velikosti květu.