Miniaturní bílé motýlky spatříme, teprve když je vyrušíme a oni se v houfu vyrojí kolem zeleniny. Jejich larvy však zůstávají na listech a pilně sají – právě ony jsou pro zeleninu nebezpečím.
Molice vypadají, jako by byly obalené moukou. Tělíčko tohoto miniaturního hmyzu pokrývá jemný pudr, který si vytváří ve voskových žlázách na zadečku a rozprašuje po celém těle. Dospělci bývají schovaní na spodní straně listů a při vyrušení houfně odlétají. Jejich rovněž drobné, sotva 2 mm dlouhé bělavé larvy nikam odlétnout nemohou. Jsou přisedlé na spodní straně listů a dlouhými bodci nabodávají pletiva a sají šťávu.
molice vlaštovičníková (Aleyrodes proletella)Autor: Shutterstock.com / Tomasz Klejdysz
Dospělci nemají dlouhý život a především se snaží zajistit další generace. Početné larvy však sají velmi intenzivně, napadené rostliny vadnou a usychají. Přebytečný cukr ze sladkých šťáv larvy vylučují v podobě sladké medovice, kterou stahem konečníku dovedou vystřelovat do dálky a neumazat se přitom. Ovšem listy, na něž medovice dopadne, umazané jsou a lákají druhotné napadení houbovou černí. Molice mohou také přenášet virová onemocnění.
larva molice balvníkovéAutor: Shutterstock.com / AJCespedes
Žádné oči, zato hladová ústa
Samičky kladou vajíčka obalená voskem, k mladým listům jsou přichycená stopkou. Většinou jsou oplozená, ale někdy jsou kladena i bez oplození a z takto partenogeneticky vzniklých vajíček se mohou narodit jak samičky, tak samečkové. Larvy jsou ploché a tělo mají na rozdíl od dospělců kompaktní, hruď není oddělena od zadečku. Jakmile si čerstvě vylíhlá larva najde vhodné místo s hojným zdrojem potravy, vytvoří kolem sebe ochranný voskový obal a žije přisedle. Stačí jí proto jen krátké nohy a tykadla a nepotřebuje ani oči. Po třetím svlékání začnou vytvářet ještě více vosku a vytvoří pupárium, ve které dojde ke konečné proměně v dospělou molici.
molice skleníková (Trialeurodes vaporariorum)Autor: Shutterstock.com / cha_cha
Černý pasažér z tropů
Molic je na světě přibližně 1200 druhů, většina žije v tropických a subtropických oblastech, jsou teplomilné. U nás se vyskytuje kolem 15 druhů. Mezi nejčastějí patří molice skleníková (Trialeurodes vaporariorum), připomínající malého bělavého motýlka, byla do celého světa včetně Evropy zavlečena z Brazílie. Daří se jí ve sklenících, ale za teplého počasí je může i opustit. Nejraději saje na rajčatech a okurkách, vezme zavděk ale i další zeleninou. Rostliny oslabuje a může mezi nimi přenášet nejrůznější virová onemocnění. Ještě obtížnější je zeleninu rovněž milující, ze Středozemé pocházející molice bavlníková, která se množí ještě rychleji. V posledních letech se nebývale šíří i molice vlaštovičníková (Aleyrodes proletella), která se zaměřuje především na brukvovitou zeleninu. Příčinou jejího jarního namnožení jsou velké plochy oseté řepkou.
Molice bavlníková (Bemisia tabaci)Autor: Shutterstock.com / AJCespedes
Jak ochránit zeleninu?
Molice jsou vůči řadě insekticidů odolné. Ovšem biologická ochrana, jakou je parazitoidní vosička Encaria formosa, si s nimi snadno poradí. Ideální je její nasazení právě ve sklenících a fóliovnících. Z insekticidních přípravků se používají látky na bázi pyrethrinů, rotenonu, bifenthrinu, imidaclopridu. Při opakovaném a důkladném použití jsou však účinné i zdravotně nezávadné postřiky na bázi olejů a mastných kyselin, které můžeme používat i těsně před sklizní. Rychlou první pomocí jsou dále žluté lepové destičky.