V zeleninové zahradě pěstujeme rostliny z celého světa, vyšlechtěné k co největšímu užitku a lahodné chuti. Některé jsou teplomilné a zničí je již první mrazík. Jiné vesele rostou, i když v noci mrzne.
Co sklidit již před prvními mrazíky?
Rajčata, papriky, lilky, okurky, mochyně, melouny, cukety, dýně, fazolky, hrách, hlíznatý fenykl, celer.
Rajčata a papriky, pokud již dorostly do sklizňové velikosti, ale ještě se nevybarvily, celkem spolehlivě dozrávají doma – pokud je sklidíme včas. Ideální je teplé místo a kartónová krabice, do níž vložíme i několik jablek. Etylén, který vylučují, dozrávání uspíší.
Zelenina, která snese mírný mráz
Salát, špenát, endivii i čekanku můžeme sklízet, dokud nepřijdou silné mrazy nebo sněhová nadílka. Sklizeň prodlouží ochrana netkanou bílou textilií.
Hlávková kapusta, červené a bílé zelí, ředkev, snesou pokles lehce pod nulu, přesto je výhodnější je sklidit před příchodem mrazů, nebo chránit textilií.
Čínské vydrží bez újmy až teploty -6°C. Sklízet bychom je ovšem neměli zmrzlé, počkáme na oteplení. Podobně i tuřín a cibule snesou lehčí mráz, ale sklízet je můžeme až poté, co roztají.
Zamulčovaná mrkev vydrží na záhoně i přes zimuAutor: Shutterstock.com / Nadzeya Pakhomava
Kořenová zelenina vydrží v půdě
Mrkev, pastinák, křen i černý kořen pod nastýlkou z listí či slámy zůstávají kvalitní i po příchodu mrazů. Můžeme je díky tomu sklízet po celou zimu, pokud ovšem nenapadne sníh nebo pokud za silných mrazů půda nezmrzne na kost i pod nastýlkou. Proto je vhodné alespoň část úrody před příchodem silnějších mrazů sklidit a uložit do temného, chladného sklepa, nejlépe do mírně navlhčeného písku.
Kadeřavé kapustě mráz neublížíAutor: Shutterstock.com / Iuliia Kudrina
Mrazuvzdorná zelenina může zůstat venku
Kadeřavé kapustě zima nevadí a po přejití mrazem je dokonce chutnější. Podobně i pór a růžičková kapusta se vyrovnají i se silnějšími mrazy.
Ozimý salát, špenát a kozlíček polníček zasetý v srpnu nebo září obvykle rovněž úspěšně přezimuje. Pokud hrozí holomrazy, záhony přikryjeme netkanou bílou textilií a chvojím. Tato ochrana prospěje i výše zmínění otužilé zelenině, zvláště při prudkých změnách teplot a vysušujícímu větru.
Zelenina ve skleníku a pařeništi
Především pultové skleníky, přiléhajících ke zdi, která přes den akumuluje teplo, mohou mírným mrazům vzdorovat poměrně dlouho. Podobně i pařeniště, které vytápí rozkladné procesy. Pokud tyto prostory větráme pouze v nejteplejší části dne, můžeme ve sklizni rajčat, paprik, lilků, okurek, kedluben, brokolice či květáku pokračovat v průběhu října i listopadu. Zvláště okurky ochotně plodí a nemusíme čekat na vyzrávání. Pařeniště můžeme v noci překrývat rohoží, slámou, starými dekami apod. Skleník lze zateplit bublinkovou fólií a rostliny v něm ještě navíc obalit netkanou bílou textilií.