Většině druhů pozdní výsadba nevadí, ba právě naopak. V již chladnoucí půdě cibulkám nehrozí houbové choroby. Cibuloviny, které teď zasadíte, se postarají o nádherné jaro.
Pro některé cibuloviny je pozdní termín velmi žádoucí. Například při výsadbě narcisů, tulipánů či hyacintů by teplota půdy neměla přesahovat 9°C. Rovněž nenáročné zplaňující druhy (řebčík kostkovaný, talovín, ladoňky a ladoničky, modřence…) můžeme sázet i v listopadu. Doporučována je obvykle první půle listopadu, ovšem záleží i na aktuálním počasí. Letošní podzim je na většině území povětšinou teplý a sázet možná budeme moci po celý měsíc.
tulipán odrůdy Shirley Dream, skupina TriumphAutor: Hirundo / Shutterstock.com
Tulipány
Zdravé cibulky sázíme do hloubky nejméně 15 cm. Nešetříme kompostem, aby tulipány netrpěly suchem a nedostatkem živin – dobrý základ se vyplatí, i když je budeme na jaře přihnojovat.
Drobnější rané odrůdy rozvíjejí květy již v březnu, oblíbené velkokvěté Darwin hybridy a trvanlivé a elegantní odrůdy ze skupiny Triumph v dubnu, liliovité či třepenité kultivary v květnu. Pozdní jsou i fantastické papouškovité tulipány či tulipány pivoňkovité, které se plnokvětým pivoňkám skutečně podobají.
Šlechtěné tulipány vypadají skvěle v kombinacích s velkokvětými narcisy, hyacinty, maceškami, pomněnkami.
narcis odrůdy Tete-a-TeteAutor: Hirundo / Shutterstock.com
Narcisy
Narcisy sázíme pozdě a hluboko – špička cibule by měla být nejméně 10 cm pod povrchem půdy, raději 15 cm.
Nenáročné narcisy kvetou pod stromy i v louce (kterou můžeme síci nejdříve 6 týdnů po odkvětu). Druhů a odrůd existují desítky tisíc. Pod stromy i do louky se hodí voňavý narcis bílý, časný a nenáročný, nebo zlatě kvetoucí narcis zastřený a jeho kultivary. Narcis bramboříkový má rád sušší louky i skalky a bohatou nastýlku. Mezi nejoblíbenější odrůdy patří kompaktní, mnohokvětý raný narcis vysoký jen 15 cm ´Têtê-à-Têtê´. Spolehlivou klasikou je také vysoký a odolný „Dutch Master“ s velkým zlatožlutým květem.
Hyacinty
Cibulky sázíme do propustné půdy obohacené kompostem, do hloubky 15 cm.
Kultivary bílé, žluté, oranžové, červené, růžové, modré, fialové – všechny vypadají nádherně a omamně voní, což vybízí k výsadbě blízko zápraží, cestiček, zahradního posezení.
Šafrán jarní je ideální ke zplanění v louceAutor: Hirundo / Shutterstock.com
Krokusy
Na podzim vysazujeme jen jarně kvetoucí kultivary, do hloubky kolem 10 cm. Pokud je sázíme do trávníku s těžší půdou, podsypeme cibulky štěrkem a přidáme kompost, trochu rohoviny nebo dřevěného popela.
Již na přelomu února a března rozkvétá nízký, růžový šafrán Tomassiniho, ideální ke zplanění v trávníku. Odolné velkokvěté krokusy, vyšlechtěné ze šafránu jarního, mohou být bílé, fialové, purpurové, žíhané. Zlatě kvetoucí šafrán nažloutlý krásně voní.
šafrán Tommasiniho (Crocus tommasinianus)Autor: Hirundo / Shutterstock.com
Chytré kombinace
Po odkvětu na záhonech zůstanou žloutnoucí listy, které však nesmíme odstranit – cibulka si z nich bere zpět živiny. Proto je výhodné cibuloviny na záhonech kombinovat nejen mezi sebou (časnější a pozdní druhy a kultivary), ale i s později kvetoucími trvalkami, které vadnoucí listy překryjí. U cibulek náročných odrůd tulipánů, hyacintů, které se chystáme po zatažení listů vyzvednout ze země a uchovávat až do další výsadby doma, můžeme využít půlené záhony, kdy vadnoucí listy zakryje přední výsadba trvalek nebo časných letniček.
Pravidla výsadby
Před výsadbou můžeme cibule posilnit mořením – odolnost zvýší i přírodní prostředky na bázi huminových kyselin. Zacházíme s nimi šetrně, poškození je brankou pro houbové choroby.
Cibulka by měla být vysazena do 2-3 x větší hloubky, než je její průměr nebo výška. U řady druhů je žádoucí ještě hlubší výsadba. Silná vrstva půdy chrání cibulky před mrazem, mělké sázení je proto chybou. K ochraně a zároveň i ke kvalitě půdy přispěje také mulčování – ideálním materiálem je listí. Na jaře ho můžeme opatrně shrnout, nebo ponechat na místě. Rostliny si cestu prorazí, půda bude chráněná před vysycháním, kyprá a bohatá na cenný humus.
Cibule, které nebudeme v půdě ponechávat celoročně, můžeme sázet hustě, ve vzdálenostech odpovídajících trojnásobku jejich šíře. Pokud je na místě ponecháme více let, rozestupy zdvojnásobíme.
Po výsadbě cibulky zalijeme, aby k nim zemina přilnula. V zimě vláhu nepotřebují, na jaře ji opět uvítají. Zaléváme méně často a vydatně, aby se vláha dostala až ke kořenům.
Pokud na zahradě řádí hraboši a hryzci, chráníme výsadby hustým pletivem nebo speciálními košíky (pěstování v nich je ideální pro každoročně vyzvedávané cibulky). (S hryzci a hraboši si dovedou nejlépe poradit užovky a lasičky.)