Zatímco záhony jsou ještě zmrzlé, v pařeništi můžete začít s pěstováním křehké jarní zeleniny. Potřebujete jen pár prken nebo cihel, polykarbonát nebo staré okno. A porci kvalitního hnoje na vytápění.
Na slunném místě zahrady vyhloubí
na vrstvu hnoje v pařeništi nasypeme susbtrátAutor: Shutterstock.com / John Swithinbank
me nejméně půl metru hlubokou jámu. Za slunných dní k vytápění přispívají i sluneční paprsky, ale tu hlavní práci odvádí poctivý hnůj. Do jámy napěchujeme alespoň 30 cm silnou vrstvu čerstvého hnoje, nejlépe koňského, kozího či ovčího, a lehce zalijeme. Drobné chovy se naštěstí vracejí, kvalitní hnůj lze získat za odvoz a třeba ochutnávku budoucí úrody.
Na tuto vyhřívací vrstvu nasypeme 15 cm silnou vrstvu směsi zahradní zeminy a vyzrálého kompostu. Čerstvý hnůj vytváří množství tepla. Ovšem sazeničky by spálil – jen prohřívá vrstvu zeminy, ve které koření rostliny. Příští rok, až hnůj uzraje, bude prvotřídním hnojivem.
Jak ho postavit?
Rám pařeniště mohou tvořit silná prkna i cihlová zídka. Měl by být zapuštěn až na dno jámy, nebo musí stát na jejích okrajích stabilně. Dno od okolní půdy neoddělujeme, aby mohly do pařeniště volně putovat užitečné mikroorganismy i žížaly – můžeme na něj však jako izolaci nasypat vrstvu listí nebo slámy a případně ho vyložit pletivem proti hrabošům.
Pařeniště může být i stylovou součástí zahradyAutor: Shutterstock.com / AC Rider
Pařeništní
Večer je pařeniště třeba zavřítAutor: Shutterstock.com / John Swithinbank
okno by mělo k rámu dobře přiléhat. Můžeme zakoupit již hotová okna pro pařeniště (i s automatickým větráním), nebo si vyrobit vlastní. Nejlépe izoluje polykarbonát (který si necháme nařezat na míru), ovšem dobře poslouží i stará vyřazená okna, pokud je v noci přikrýváme dodatečnou izolační vrstvou. Za teplého, slunného dne je třeba důkladně větrat – kvůli výměně vzduchu i možnému přehřívání. V noci naopak teplota klesá a pařeniště je třeba zavřít a nejlépe ještě překrýt – slaměnou rohoží, starým kobercem či dekou, vyřazenou peřinou. Z boku jej můžeme obložit slámou či listím.
Pěstování v pařeništi
Pařeniště je ideální pro časné pěstování rychle rostoucí zeleniny – salátu k řezu listů i hlávkového, ředkviček, rokety, ale i pomalejších kedluben, mrkve, brokolice, květáku. Při výsevu a výsadbě můžeme zkombinovat
Mladé sazenice salátu v pařeništiAutor: Shutterstock.com / ©claudine bosseler
rychleji a pomaleji rostoucí druhy i zeleniny s různými nároky na prostor tak, aby pařeniště poskytlo co největší úrodu. Osvědčené jsou řádky ředkviček mezi saláty, kopr a roketa mezi mrkví. Kopr pěstovaný mezi salátem může vylepšit jeho chuť.
Než do pařeniště zasejeme nebo vysadíme první zeleninu, počkáme pár dní, než se zemina nad hnojem prohřeje. Pokud není slunné počasí, celé pařeniště navíc překryjeme – světlo uvnitř zatím není potřeba.
Sklizeň uspíšíme, pokud si sazeničky brokolice, květáku, kedluben i listové zeleniny předpěstujete doma za oknem. Stačí je v
Hlávky salátu v pařeništi, připravené ke sklizeníAutor: Shutterstock.com / ©claudine bosseler
teple uchovávat do prvního přesazení, tedy do doby, než se objeví dva pravé, neděložní lístky. Především jde o klíčení semen, které bude při nižší teplotě trvat i týdny, zatímco při teplotě 25°C jen pár dní. Poté, co semenáčky jen trochu vzrostou, je snížení teploty naopak žádoucí – a přesazení do pařeniště ideální. Kořenovou zeleninu není vhodné předpěstovávat. Ředkvičky, mrkev či kedlubny proto sejeme buď přímo do pařeniště, nebo je semena necháme doma pouze naklíčit. Po první sklizni můžeme uvolněný prostor osadit salátovými okurkami nebo nízkými odrůdami paprik.