Nevšední listová zelenina: Zahradní šťovík je chutný, zdravý a dekorativní

Má osvěžující, kyselou chuť, ovšem ušlechtilejší nežli šťovík planý. Je vytrvalý a nenáročný, zajímavý na zahradě i na talíři, v kuchyni nachází rozmanité využití. Jak ho pěstovat?

Šťovík zahradní (Rumex patientia) má, jako všichni zástupci tohoto rodu, kyselou osvěžující chuť, ovšem jemnější nežli planý šťovík kyselý. Zvláště mladé listy jsou křehké a lahodné. Šťovík krvavý (Rumex sanquineus), který rovněž patří do rodiny zahradních šťovíků, je navíc je velmi dekorativní. Zahradní šťovíky, stejně jako ty plané, jsou bohaté na vitamíny, minerály a prospívají trávení.

Kozlíček polníček a šťovík krvavý, skvělá listová zeleninaKozlíček polníček a šťovík krvavý, skvělá listová zeleninaAutor: Olga Bondarenko / Shutterstock.com

Barevný šťovík v kuchyni

Nejjemnější a nejkřehčí jsou listy sklízení zjara, do konce května. Ovšem vylámáním rašících stonků podpoříme růst dalších mladých listů a sklizeň tak prodloužíme na celou sezónu. Listy odřezáváme ostrým nožem a dáváme pozor, abychom nepoškodili pupeny v jejich úžlabích.

Salát připravený pouze ze šťovíkových listů, byť jemnějších zahradních, by ocenili pouze milovníci kyselé chuti. Jako součást salátu z běžnější listové zeleniny však nahradí ocet či citrón a pokrm navíc ozdobí. Hodí se i na obložené chleby a chlebíčky. Z listů můžeme připravit i přílohu na způsob špenátu, a pokud je krátce povaříme ve vodě a tu poté slijeme, kyselá chuť se zmírní. Výtečný je i pro osvěžení dušených, pečených i restovaných zeleninových i masových směsí.

Pěstování

Šťovíku se bude dařit na slunci i v polostínu, v kypré, spíše vlhčí půdě. Je ideální jako podrost pod stromy a keře. Na vláhu je obzvlášť náročný šťovík krvavý. Vysévat či vysazovat ho můžeme časně zjara či na přelomu léta a podzimu. Každí rostlina kolem sebe potřebuje prostor min 20 cm, můžeme ji však zapojit i do smíšených výsadeb.

Šťovík zahradní (Rumex patientia)Šťovík zahradní (Rumex patientia)Autor: Boliukh Oleksandr / Shutterstock.com

Až třicet cm dlouhé, v růžici vyrůstající listy se na podzim obvykle zatáhnou a na jaře opět vyraší, mráz rostlině neublíží. Ovšem za mírných zim mohou listy zpestřit jídelníček i v zimě, rostlinu si pro tyto účely můžeme pěstovat i v nádobě ve skleníku.

Laisser un commentaire