Jarní výsevy zeleniny a také mnohých choulostivých druhů květin jsou nejnáchylnější k chorobám především v prvních fázích svého života. Zdrojem infekce může být půda, infikované posklizňové zbytky v půdě, ale i infikované osivo.
Často se přítomnost půdních patogenů zjistí až při napadení vzcházejících rostlin, takže na účinný zásah je již pozdě. Řada pěstitelů má mylnou představu, že zakoupený kvalitní výsevní či výsadbový substrát je již od výrobce vydezinfikován. To však není u běžně průmyslově připravovaných substratů technicky možné a navíc se jen těžko dá zajistit jeho dlouhodobá sterilita.
Padání klíčních rostlinAutor: Archiv ireceptar.cz
Nejčastějším problémem jarních výsevů je padání klíčních rostlin. Tuto komplexní chorobu vyvolávají různé patogenní houby, jako jsou například Botryotinia fuckeliana, Fusarium ssp., Olpidium brassicae, Phytophthora ssp., Pythium spp., Moniliopsis aderholdi, Rhizoctonia solani, Sclerotinia sclerotiorum, Thielaviopsis basicola aj. Z napadených pletiv jsou často izolovány i některé druhy bakterií z rodu Erwinia či Pseudomonas. Hlavním zdrojem infekce je půda, ale může to být právě i infikované osivo.
Semenáček je velmi choulostivý.Autor: Shutterstock.com / S.Pytel
Rozvoj patogennich hub, a tím i padání podporuje zvýšená vzdušná vlhkost ve sklenících a foliovnících, vyšší vlhkost půdy a v zimních měsících přehoustlé výsevy i zejména nedostatek světla při vyšších teplotách. Největší škody způsobuje padání při předpěstování sadby zeleniny a okrasných rostlin nejčastěji do fáze 2–4 pravých listů. Při vytvoření ideálních podmínek pro rozvoj infekce však může působit škody na skleníkových, ale i venkovnich kulturách během celé vegetace. Většina patogenních hub může v půdě přežívat i saprofyticky (na odumřelých zbytcích rostlin) a teprve v přítomnosti vhodných hostitelských rostlin přecházejí za vhodných podmínek na parazitický způsob života. Houby Sclerotinia sclerotiorum, S. minima, ale i Botryotinia fuckeliana a Rhizoctonia solani mohou v půdě přežívat i více let ve formě sklerocií.
Hlavní ochranou před padáním klíčních rostlin je dodržování preventivních opatření. Používáme jen kvalitně namořené osivo, kvalitní substráty pokud možno (zvláště u ceněných druhů) tepelně nebo chemicky dezinfikované. Sadbu pěstujeme v prostředí s dostatkem světla, optimální teplotou a přiměřenou zálivkou. Při závlaze by sadba neměla být přemokřená, ale také by nemělo u rostlin docházet k nebezpečnému vadnutí. Po zálivce je třeba, aby rostliny co nejdříve oschly – to docílíme vhodným větráním. Déle trvající orosení listů poskytuje vhodné prostředí pro vznik nebezpečných listových chorob.
Přípravky proti padání klíčních rostlin
Z chemických přípravků lze použít povolené přípravky aplikací granulátu s účinnou látkou kaptan (Captan 80 WG); zeminu lze rovněž ošetřit zálivkou po výsevu, případně i po přesazení – účinné látky jsou propamokarb, fosetyl (Previcur Energy), propamokarb-hydrochlorid (Proplant) aj. Případně lze pro dezinfekci půdy či substrátu před výsevem aplikovat přesně podle návodu totální biocid s účinnou látkou dazomet (Basamid Granulát). U tohoto přípravku však pozor na fytotoxicitu!
Další možností je použití mikrobiálniho přípravku Polyversum – buď zapravením do substrátu (nejlépe po tepelné sterilizaci), nebo zálivkou po výsevu podle návodu.
Na trhu je možné sehnat Supresivní substrát pro výsev. Kromě upraveného pH a obohacení živinami obsahuje podle návodu také houbu potlačující původce významných houbových onemocnění (Trichoderma virens) a rovněž houbu preventivně působící proti hmyzím škůdcům (Metarhizium anisopliae).