Nízký rám z prken a cihel a na něm okno – pařeniště je nenápadným, avšak šikovným pomocníkem. Tajemství pěstitelských úspěchů, křehké zeleniny a bujných sazeniček, se skrývá v zemi pod ním.
Jednoduchý kryt z polykarbonátu nebo fólie, položený na záhon, na jaře pomáhá. Půda se pod ním prohřeje mnohem rychleji, než okolní nechráněná, a také tak rychle nevysychá. Ale pravé pařeniště je vytápěné i odspodu, a to poctivým hnojem. Vhodný je hnůj koňský, ovčí, kozí. Méně již kravský, který nedovede vytvořit tak vysokou teplotu.
Salát můžeme v pařeništi pěstovat již v předjaříAutor: Shutterstock.com / ©claudine bosseler
Přírodní vytápění
Pod pravým pařeništěm je třeba vykopat jámu nejméně půl metru hlubokou. Do ní naskládáme silnou vrstvu hnoje a udusáme ji. Nad ní musí zbýt ještě prostor pro cca 20 cm zeminy. Hnůj slouží k vytápění, rostliny v něm ale nemohou přímo kořenit – jejich kořeny by spálil. Jako prvotřídní hnojivo poslouží až příští rok, poté, co dozraje.
- Čerstvý hnůj lze promíchat s trochou suchého listí. Ve vzdušné kupce vedle pařeniště by měl začít produkovat teplo, a to je ta pravá chvíle jej položit na dno pařeniště a mírně udusat. Pokud již vychladnul, lze jej „oživit“ prolitím horkou vodou, případně posypáním páleným vápnem.
- Méně účinnou, ale přesto hřející náhradou za hnůj může být i ještě nedozrálý kompost či jakýkoli jiný organický materiál, například sláma a první tráva, která se rovněž prolije horkou vodou a posype troškou vápna.
- Na vyhřívací vrstvu nasypeme přibližně 20 cm silnou vrstvu kvalitní prosáté zeminy, pařeniště zavřete a přikryjeme rohožemi. Za několik dní bude zemina prohřátá.
Salát můžeme v pařeništi pěstovat již v předjaříAutor: Shutterstock.com / ©claudine bosseler
Přes den, za slunečného počasí, může teplota v pařeništi stoupnout příliš – proto je důležité větrání. V noci se může naopak silně ochladit i mrznout. Večer je proto třeba okna pařeniště zavřít a celé jej přikrýt slaměnou rohoží, nebo i starým kobercem či dekou. Z boku jej můžete obložit slámou či listím. Ideální je, pokud se okno pařeniště mírně sklání k jihu a pařeniště umístíme na stanovišti chráněném před větrem.
Pěstování v pařeništi
- V pařeništi můžeme již v průběhu března rychlit ředkvičky, rané saláty, jarní cibulku, otužilé bylinky, (například roketu a naťovou petržel). Lze zde také předpěstovávat sazenice zeleniny i okrasných rostlin.
- Po sklizni ředkviček lze v pařeništi pěstovat okurky
- Po sklizni okurek lze uvolněné místo osít opět ředkvičkami, salátem, kolicí nebo kedlubnami.
- Pařeniště zajistí časnější sklizeň na jaře, ale také prodlouží sklizeň podzimní – umožní i rostlinám z pozdních výsevů, například brokolici, stihnout vyzrát. Zelenina pěstovaná pod sklem je také jemnější a křehčí.