Na slunci vyzrálé, šťavnaté a sladké domácí rajče je jedním z nejcennějších darů letní zahrady. Chuť však závisí nejen na způsobu pěstování, ale i na zvolené odrůdě. A při pěstování od semene máme výběr obrovský.
Vybrat si můžeme odrůdy rajčat s plody rozmanitých velikostí, tvarů i barev. Do salátů jsou výtečná sladká koktejlová rajčátka. Obří masité odrůdy s větším podílem dužiny a drobnými semeny jsou ideální na omáčku k těstovinám, ale i na grilování a do sendvičů. Rajčata mohou být nejen červená, ale také růžová, žlutá, žíhaná i téměř černá, přičemž nejde jen o pestrost vzhledu, ale i o další zajímavé chutě i zdraví prospěšné látky. Stojí za to pěstovat odrůd více, testovat a porovnávat. A od nehybridních odrůd si uchovávat semena pro další rok.
Pěkný vzhled, nebo chuť?
Moderní hybridní odrůdy někdy příjemně překvapí sladkou chutí, zvláště pokud se jedná o koktejlová rajčátka, u kterých byla právě chuť při šlechtění zohledněna. Ale často je bezchybný spíše vzhled, slušná je plodnost i odolnost, ale výjimečně lahodnou chuť, jakou od domácích rajčat očekáváme, ani u dobře vyzrálých plodů nenacházíme. Pokud byly odrůdy šlechtěny nikoli speciálně pro malopěstitele pro domácí spotřebu, ale pro velkopěstírny a komerční prodej, je selekce zaměřena na jiné vlastnosti. Například na trvanlivost plodů, pročež mají opravu velmi tuhou slupku.
Zelený límec okolo stopky u zralých rajčat nemusí být závadouAutor: McQueen_Diamond / Shutterstock.com
Nebo na dokonalé vybarvení, protože žlutozelené flíčky, které u rajčat často zůstávají kolem stonku i po uzrání, jsou nežádoucí. Nicméně milovníci domácích rajčat si již možná všimli, že právě takové plody chutnají výtečně. Příčinou může být právě dostatek chlorofylu, zeleného barviva, v plodu. Fotosyntéza běží na plné obrátky a cukr je skladován přímo na místě, v rajčeti. Aby flíčky zmizely, bylo třeba rostlinu přimět, aby plody při dozrávání chlorofyl odbourávaly rychleji. Poznáme to podle toho, že jsou před barevnou proměnou jen velmi světle zelené – a poté celistvě červené. Ovšem daní za dokonalý vzhled bez flíčku, který bychom k jednoduše odřízli, je méně sladká a výrazná, zkrátka méně rajská chuť. Sladká samozřejmě mohou být i rajčata dokonale červená (či žlutá, fialová..), ne vždy musí být v plodech potlačen chlorofyl, aby se dokonale vybarvily. Před dozráním však bývají sytě zelené, nikoli bledé.
Tyčková a keříčková
Tyčkových odrůd, tedy odrůd, které vyžadují oporu (indeterminantních, s neukončeným růstem) je více a jsou mnohem častěji pěstovány. Zaberou méně místa do šíře, umožní využít prostor do výšky. Dobře se pěstují u zdí a pod přístřešky – ochrana před deštěm je prevencí houbových chorob. V průběhu růstu jim vylamujeme postranní výhony, zálistky, aby se rostliny nevětvily. Existují i alternativní způsoby pěstování na širší opoře a bez vyštipování. Za dobrých podmínek může rostlina plodit ještě více než vyštipovaná, pouze o trochu později, přičemž plody mohou být menší. Nevýhodou je hustší spleť listů, náchylnější k napadení houbovými chorobami – pak hodně závisí na vhodném místě a opoře.
Keříčkové odrůdy (determinantní, s ukončeným růstem) rostou dle odrůdy nejvýše metr do výšky, potřebují však i prostor pro růst do šíře. Postranní výhonky se nevylamují, právě na nich rostlina nejvíce plodí. Keříčková rajčata jsou ideální do truhlíků a nádob na balkóny, především pokud na ně neprší. Při deštivém počasí se totiž obtížněji chrání proti houbovým chorobám.
Plísní napadené listy rajčat ihned odstraňujemeAutor: TMsara / Shutterstock.com
Odolnost vůči plísni bramborové
Odolnost vůči zhoubné plísni bramborové (Phytophora infestans) je bohužel u rajčat spíše vzácná. Sama plíseň má více linií a způsobů množení, proto je rezistence vůči ní obtížná. Některé nové odrůdy vůči ní jistou odolnost mají, většinou se jedná o hybridy. Někdy můžeme částečnou odolnost objevit i u starých odrůd a velmi nadějná jsou v tomto ohledu divoká rajčata. Výhodné je pěstovat především rané odrůdy rajčat, ubránit před plísní pozdní odrůdy je obtížnější. A také se zaměříme na různorodost, která přináší nejen objevování nových chutí plodů, ale i případné odolnosti vůči nemoci.
Pokud pěstujeme vlastní sazeničky, máme alespoň jistotu čistého startu – sazenice, zvláště pokud jsou z dovozu, mohou v sobě zárodek patogenu již skrývat.