Přestože jde o lupenaté houby, kterým se „hříbkaři“ vyhýbají, sbírání čirůvek má u nás dlouhou tradici.
Významnými podzimními houbami jsou čirůvky. Tímto českým jménem mykologové nazývají houby z rodu Tricholoma, které rostou v symbióze se stromy, a z rodu Lepista, které symbiózu nevytvářejí.
Záhada čirůvky zelánky
Nejznámějším, ale poněkud problematickým druhem je čirůvka zelánka (T. equestre). Tato estetická, žlutozeleně vybarvená houba s moučnou vůní roste pod borovicemi a osikami a byla desítky let oblíbenou jedlou houbou. V posledních letech však byly ve Francii po konzumaci zelánek zaznamenány vážné otravy, které končily i smrtí. Příčina těchto otrav doposud nebyla uspokojivě vysvětlena – není možné např. vyloučit, že v okruhu zelánky je více druhů, z nichž některé jsou toxické. Protože doposud není jasné, proč k otravám došlo, zelánku nelze k jídlu doporučit, přestože jde o velmi chutnou houbu. To může potvrdit i autor tohoto textu, protože zelánky před několika lety bez následků jedl.
čirůvka zelánka (T. equestre)Autor: Archiv ireceptar.cz
Čirůvka pod topolem
Jako náhrada za zelánku by mohla posloužit čirůvka topolová (T. populinum), která má svěží okurkově moučnou vůni. Vyrůstá často ve velkých skupinách, a protože roste výhradně pod topoly, dobře se hledá. Zkuste se po ní poohlédnout v topolových stromořadích na lehčích písčitých půdách. Nalézt vrchovatý koš čirůvek topolových není nic nemožného, a protože tuto houbu většina lidí nezná, s trochou štěstí nám naše místa nikdo „nevyplení“.
čirůvka topolová (T. populinum)Autor: Archiv ireceptar.cz
Houbaření v parku
Nejhojnější podzimní čirůvkou je zřejmě čirůvka zemní (T. terreum) a příbuzné druhy. Tyto čirůvky jsou menšího vzrůstu, mají šedivě vláknitý a šupinkatý klobouk a rostou na travnatých místech pod borovicemi nebo břízami. Jsou vhodné do směsi k přípravě za čerstva, kvality výše zmíněných druhů ovšem nedosahují. Rostou však ve velkých skupinách a spíše než v lese je najdeme na zahradě nebo v parku, takže jsou dostupné i ve městech.
čirůvka zemní (T. terreum)Autor: Archiv ireceptar.cz
Čarodějné kruhy
Velmi oblíbenými čirůvkami, které nejsou vázané na stromy, jsou čirůvky fialová (Lepista nuda) a dvoubarvá (L. saeva).
Čirůvka fialová roste v listnatých lesích, na jejich okrajích nebo v křoví na zahradách, kde jsou bohaté návěje listí nebo jiné odumřelé organické hmoty. Protože je celá fialově zbarvená, je velmi nápadná a nezkušené houbaře odstrašuje. Ti zkušenější se tak ocitají ve výhodě, protože čirůvka fialová je velmi chutná a ceněná houba.
čirůvka fialová (Lepista nuda)Autor: Archiv ireceptar.cz
Její příbuznou čirůvku dvoubarvou najdeme v trávě na loukách, často na místech s vyšším obsahem dusíku v půdě. Nevýrazný a šedě zbarvený klobouk této houby nápadně kontrastuje s živě fialovým třeněm; často ji můžeme nalézt v „čarodějných kruzích“.