Podzimní výsadba česneku: vyzkoušejte francouzské odrůdy

Chuť oblíbených francouzských odrůd česneku je výtečná. Pěstovány jsou u nás už dlouho a daří se jim. Patří však mezi nepaličáky, což mnohé pěstitele odradí – ovšem zbytečně.

Mnozí zahrádkáři si stěžují, že sehnat na podzim česnek pro sadbu bývá složité. Čeští velkopěstitelé a prodejci obvykle berou objednávky dlouho dopředu, a neurodí-li se očekávané množství, česnek prostě není. 

Jen paličáci chtějí pouze paličáky

Největší zájem je u nás o paličáky, což je trošku škoda, protože nepaličáky mívají obecně vyrovnanější výnosy, více silic a tím pádem i intenzivnější vůni a chuť, lze je déle skladovat, ale hlavně se lépe přizpůsobí konkrétním pěstebním podmínkám. A pak je otázka, zda sáhnout po ryze českých odrůdách, jako jsou třeba Anton, Benátčan, Tantal, Vekan a mnoho dalších, nebo se podívat po odrůdách jiných, ale rovněž evropských. Chuťově nejblíž je nám asi francouzská kuchyně, proto stojí za to vyzkoušet i jejich česneky. V nabídce jsou Therador a Germidour.

Germidour, francouzská odrůda česnekuGermidour, francouzská odrůda česnekuAutor: ZC s.r.o

Dvě zajímavé francouzské odrůdy česneku

Therador je bílý, někdy až lehce nafialovělý ozimý nepaličák s 8-16 stroužky v palici. Doporučuje se vysazovat do hloubky asi 5 cm od vršku stroužku, v hutnějších půdách mělčeji. Nevymrzá. Sklízí se zpravidla v červenci a dobře skladovaný dlouho vydrží v „čerstvém“ stavu.

Germidour má podobné vlastnosti, jen je více nafialovělý, má méně stroužků, ale hlavně je raný, může se tedy sklízet už od konce května.

Therador a Germidour se někdy nabízejí jako český česnek, což je ovšem mýlka. Česnek je nadále francouzský, jen vyrostl na českých polích.

Certifikovaná sadba nám nepřivodí zbytečné problémyCertifikovaná sadba nám nepřivodí zbytečné problémyAutor: Sarycheva Olesia / Shutterstock.com

Certifikovaná sadba, prevence nemocí

Jestliže je toto koření charakteristické vždy pro danou oblast a my jsme v Čechách i na Moravě zvyklí na naše odrůdy a jiné nám nemusí být po chuti, pak to můžeme brát jako experiment, kterých se přece jako zahrádkáři nebojíme. Důležitá – a to velmi – je jiná věc: nakupujeme výhradně certifikovanou sadbu a opravdu sadbu, nikoliv konzumní česnek. Přinejmenším si tak na záhony nepřeneseme háďátko nebo bílou sklerociovou hnilobu, které by je zamořily tak, že bychom na nich cibuloviny nemohli pěstovat několik dalších let.

Laisser un commentaire