Předjaří a jaro je vhodnou dobou pro množení pokojových rostlin. Z kousku výhonu, jehož odebrání rostlina ani nepocítí, doroste nová. Využít můžete i výhony z řezu, který pokojovky udrží pěkné a košaté.
Čím více, tím lépe, platí u pokojových rostlin. Nejen že dodají interiéru na přívětivosti a svěžesti, ale také účinně čistí vzduch a ozdravují naše bydlení. Na to však jedna malá rostlina v koutě velkého pokoje nestačí. Řízkováním můžete téměř zdarma a poměrně snadno získat mnoho nových sazenic. Většina řízků zakoření za několik týdnů.
množení rostlin řízkováním – názorný postupAutor: Shutterstock.com / garanga
Jak postupovat?
- Řízky odebíráme z vrcholu rostliny se třemi až čtyřmi listy (či páry listů), těsně nad pupenem či v paždí listu. (Rostlina se často na místě řezu rozvětví). Nebo odlomíme boční výhon a použijeme ho celý, jen zkrátíme patku. Je důležité použít čistý, ostrý nůž či žiletku – tupý nástroj pohmoždí pletiva řízku, který pak bude špatně nasávat vodu.
- Spodní listy řízku odstraníme, v substrátu či vodě by měl spočívat pouze holý stonek.
- Stonek zasuneme do předem (například tužkou) vyhloubené jamky v lehkém substrátu. Potom k němu substrát přitlačíme, aby přiléhal ze všech stran. Pevnější stonky lze zasunout rovnou – šikmo, do hloubky 3-5 cm. Zeminu pro pokojové rostliny lze vylehčit pískem, perlitem či vermikulitem, k dostání jsou i speciální substráty pro výsev a množení.
- Substrát je třeba udržovat stále mírně vlhký, rovněž vyšší vzdušná zakořenění napomáhá – vhodné mikroklima vytvoříme s pomocí pokojového miniskleníčku, perforované fólie či obyčejného, průsvitného plastového kelímku či seříznuté pet-lahve. Až řízek zakoření a povyroste, kryt občas odklápíme, aby se sazenička otužovala, a nakonec jej odstraníme zcela.
- Řízky potřebují dostatek světla, ale před přímým sluncem jej chráníme.
Namnožit lze i dřevnatějící stonky, ať už pokojových rostlin, nebo zahradních keřůAutor: Shutterstock.com / Maverick76
Řízkování lze vyzkoušet téměř u všech pokojových rostlin. Ovšem zatímco například voděnka, scindapsus, pepřinec, břečťan, tlustice a další běžné sukulenty zakoření ochotně při pokojové teplotě, diefenbachie či kroton k tomu potřebují teplotu až 30 °C.
Některé rostliny lze množit i pomocí řízků vytvořených ze spodních částí stonku – například ibišek, juku, voděnku, scindapsus, fuchsii, dracénu, břečťan, fíkus benjamínek, monsteru, buganvileu, difenbachii, filodendron, kroton. U řady sukulentů (tlustice Pachyphytum aj.), nebo třeba u africké fialky, gloxinie či begónie stačí zase jediný list, který se do substrátu zapíchne stonkem nebo spodní částí.
Řízky některých rostlin, například pryšcovitých, roní z řezu latex. Proto je nejprve ponoříme do vlažné vody, kde výron ustane. Pozor na to, že toto „mléko“ je často jedovaté.