Nenápadné, tiché, užitečné a vzácné – takové jsou ropuchy, ačkoli jim pro bradavičnatý vzhled stále mnoho lidí křivdí. Pokud se u nás ubytují, získáme skvělé spojence v péči o zahradu.
ropucha zelená (Bufo viridis)Autor: Shutterstock.com / outdoorsman
Jako skrytí a nenároční společníci jsou ropuchy na zahradě učiněným požehnáním. Vodu potřebují pouze na rozmnožování, kdy do ní nakladou vajíčka spojená do typických řetízků – omotávají je kolem vodních rostlin, aby neklesla do chladné vody a bahna ke dnu. Podobně jako skokani musí naklást obrovské množství vajíček, aby se alespoň pár žabek dočkalo dospělosti. Pro ropuchy, stejně jako další obojživelníky, jsou rájem zahradní jezírka hojně osazená vodními a bahenními rostlinami – tato útočiště jim alespoň zčásti vynahrazují zoufalý nedostatek tůní a mokřadů v naší současné krajině.
Proti suchu jsou ropuchy odolnější než skokani a v noci se často pohybují mezi záhony a loví slimáky a larvy nejrůznějšího hmyzu. Zvláště zjara, kdy jsou plzáci malí, dovedou jejich množství značně zredukovat. Přes den pak ropuchy odpočívají v úkrytu pod kamenem, pařezem, v houští.
Bezpečné přezimování
Ropuchy dokáží přečkat zimu ve stavu strnulosti, bez vody a potravy. Ale musí si najít úkryt, ve kterém je nenajde ani mráz, ani predátoři. Pomůže jí, pokud na nakypřenou půdu nasypeme hromadu větví a listí, pod kterou se zahrabe. Posloužit může i suchá zídka s většími skulinami, zvláště pokud navazuje na svah, nebo je jakožto oboustranná, volně stojící, vyplněna kromě štěrku a kamenů zčásti i zeminou a trouchnivým dřevem.
Ropuchy tedy potřebují zjara jezírko, na podzim kupku klestí – a do třetice po celý rok absenci pesticidů na zahradě. Obojživelníci jsou jedněmi z nejzranitelnějších tvorů a na jedy v přírodě rychle doplácejí.
Jaké druhy ropuchy k nám mohou zavítat?
Ropucha obecná (Bufo bufo) Autor: Shutterstock.com / Pyshnyy Maxim Vjacheslavovich
Ropucha obecná (Bufo bufo) je častou a velmi přizpůsobivou obyvatelkou zahrad, na kterých se může přes léto ubytovat, i když zde jezírko schází. K vodě, kde se narodily, ropuchy věrně putují každým rokem, po skončení rozmnožování se ale od ní vzdálí i na kilometry daleko.
Ropucha krátkonohá (Bufo calamita) Autor: Shutterstock.com / LFRabanedo
Ropucha krátkonohá (Bufo calamita) má v oblibě písčité břehy vod, kam se přes den zahrabává – vyhledává proto staré pískovny a lomy, ohrožují ji proto dobře míněné rekultivace. Také u zahradního jezírka se může zabydlet, pokud jí poskytneme vyhřátou pláž ze štěrku a písku.
ropucha zelená (Bufo viridis)Autor: Shutterstock.com / Valentina Moraru
Ropucha zelená (Bufo viridis), žába s atraktivním zbarvením a krásnýma očima, svižně běhá po zahradách, vinicích i polích. Jejím přirozeným prostředím je step, v níž však potřebuje i vhodné nádrže pro rozmnožování. Na zahradě si může oblíbit okrasné štěrkové záhony, vřesoviště, nízkou skalku i vyhřátou louku.