Vytápění bytu nebo celého rodinného domu dřevem je jedna z možností, jak se šetrně chovat k okolí. I ceny jsou vzhledem k jiným palivům příznivé, ačkoliv je poslední dobou mírně zvyšuje jak zájem o palivové dříví, tak rostoucí náklady na jeho zpracování.
Za určitou nevýhodu při topení dřevem se dá pokládat pracnost spojená s přípravou topiva, jeho vysycháním a uskladněním a koneckonců i se samotným přikládáním. Jenže co je to proti romantice hořícího polena a teplu, které je takové opravdové…
Polena by měla zvonit
Dřevo je dobré nakoupit na jaře, rozštípat a nechat aspoň do podzimu na vzduchu vyschnout. Ideální je dřevo staré dva až tři roky, které má vlhkost nižší než 20 %. Vyschlé poleno je lehčí a při poklepání jiným polínkem “zazvoní” − zvuk nezní tupě.
Vlhčí dřevo snižuje účinnost topení. Při spalování mokrého dřeva také hrozí, že spaliny zanesou komín dehtovými usazeninami. Komín pak špatně táhne a je třeba ho častěji protahovat.
Palivové dřívíAutor: Archiv ireceptar.cz
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Není kubík jako kubík
Připomeňme si, že kubík dřeva je množství, které se vejde do objemu 1x1x1 m. Protože jsou polena naskládaná tak, že mezi sebou mají mezery, je dřeva méně než skutečný krychlový metr, asi 60 až 75 %. Příznačné je, že kubík rovných čistých polen obsahuje víc paliva než kubík křivých. Prodejci uvádějí v cenících označení prm − prostorový metr, nebo prms − prostorový metr sypaný.
Zda je poleno dobře vyschlé, lze zjistit testem: Uzavřeme poleno do igelitového sáčku a zahřejeme ho. Pokud se sáček zarosí, je dřevo ještě vlhké. Čím je dřevo sušší, tím má vyšší výhřevnost a tím efektivnější je ve srovnání s jinými palivy.
Buk, bříza, jasan…
Do krbu je vhodné dřevo z buku, břízy, dubu, jasanu, javoru či jeřábu, protože má vyšší hustotu a déle hoří, smrkové dřevo hezky praská, vydá jednorázově víc energie, ale zase velmi rychle shoří.
Obecně platí, že tvrdé dřevo hoří pomalu a dlouho žhne, měkké dřevo naopak rychle vzplane a rychle ztratí žhavé uhlíky. Proto je také tvrdé dřevo dražší a žádanější. Měkkého spotřebujeme víc.
V kotli lze spalovat různé odpadní dříví, do krbu se však nehodí. Do topeniště přikládáme polena tak, aby dřevo nevyplnilo víc než dvě třetiny prostoru. Kupujeme-li dřevo již nařezané a naštípané, měli bychom požadovat vhodnou délku. V nabídkách prodejců se ponejvíce objevují rozměry 30, 40 nebo 50 cm.
topení dřevemAutor: Archiv ireceptar.cz
Pokud chceme ušetřit peníze, máme čas a umíme to, každoročně kupujeme dřevo takzvaně nastojato, označené stromy kácíme, odvážíme, řežeme, štípáme a necháváme raději dva roky vysychat.