Proso přišlo z Orientu: jáhlová kaše a jahelník nám prospívá již staletí

Proso, ač pochází z dalekých zemí, v kuchyni našich prababiček nikdy nechybělo. Věděly, že po jáhlové kaši je člověk plný energie, aniž by ho pokrm zatížil.

Jáhly, loupaná zrna prosa setého, jsou bohaté na živiny i minerály a přitom velmi lehce stravitelné. A když je dobře připravíme, jsou i chutné.

Proso pro celý svět

Proso seté (Panicum miliaceum) provází lidstvo odedávna. Patří k trojici nejstarších obilovin spolu s pšenicí a ječmenem. Vyšlechtěno bylo patrně v Asii z planého druhu prosa Panicum spontaneum a pěstováno již v době kamenné. Do Evropy se dostalo díky stěhování národů a staří Slované si je brzy oblíbili. Jáhly a jáhlová mouka jsou základem mnoha jídel i v Africe a v Asii, proso je ve velkém pěstováno v Indii, Číně, severní Africe. I u nás se vrací na pole i stůl, oblíbené je především v ekologickém zemědělství.

Proso seté (Panicum miliaceum) Proso seté (Panicum miliaceum) Autor: Archiv ireceptar.cz

Jáhly jsou pro tělo dobrodiním

  • obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

    Jáhly neobsahují lepek a jsou proto vhodné i pro bezlepkovou dietu.

    Jáhly jsou zdrojem sacharidů, které se uvolňují postupně a zasytí proto na dlouhou dobu (díky nízkému glykemickému indexu a obsahu vlákniny jsou přínosné při redukční dietě, při diabetu, pro každého, kdo chce jíst zdravě).

  • Dále mají významný obsah lehce stravitelných bílkovin (přes 10 %) a neobvykle vysoké zastoupení minerálů a stopových prvků, jako jsou hořčík, fosfor, draslík, měď, zinek, železo nebo mangan. Díky tomu působí blahodárně na funkci svalů a srdce, na zdraví kostí i na vzhled pleti, vlasů a nehtů.
  • Rovněž pro zdravý nervový systém nezbytné vitaminy skupiny B jsou v jáhlách hojně zastoupeny.
  • Tato drobná semena působí hojivě na sliznici žaludku, jsou prospěšná při oslabené slinivce či ledvinových problémech.

zralé prosozralé prosoAutor: Archiv ireceptar.cz

Staročeský jáhelník

  • Jáhly uvaříme v mléce doměkka.
  • Po vychladnutí vmícháme vaječné žloutky a našlehané bílky (na 200 g jahel potřebujeme 4 vejce).
  • Podle chuti kaši osladíme (nejlépe hnědým cukrem), ochutíme skořicí, případně trochou citronové šťávy nebo strouhané kůry, přidáme ořechy a rozinky.
  • Na máslem vymazaný a pomoučený nebo pečicím papírem vyložený pekáč nalijeme část kaše, poklademe ji čerstvými či sušenými švestkami, jablky, meruňkami, případně kompotem, překryjeme další vrstvou kaše a postup zopakujeme. Povrch můžeme poklást hoblinkami másla a poprášit cukrem.
  • Zapékáme přibližně půl hodiny.

 

Ptačí pochoutka

Proso milují ptáci, neloupané je součástí směsí pro exotické i venkovní ptactvo. O přebytek úrody se proto můžeme podělit na zimním krmítku. A pokud proso nesklidíme ihned při dozrávání, ptáci je sklidí za nás.

Krmivo i náplň polštářů

Proso je též výtečným krmením pro drůbež a ryby, prosná sláma je výživnější nežli pšeničná, žitná nebo ječná. Suché slupky se využívají pro plnění polštářů podobně jako slupky pohankové.

Laisser un commentaire