Růst a vývoj rostlin úzce souvisí s množstvím dostupné vody. A právě dostupnost vody je v poslední době velkým problémem. Zaměříme-li se na výběr rostlin vhodných do sucha, mohou být naše zahrady opět plné květů a zeleně. A to i v době, kdy bude přirozené vláhy málo a zálivku budeme muset omezit.
Vybrali jsme pro vás 24 suchomilných rostlin. Snažili jsme se, aby byl jejich sortiment pestrý a každý měl možnost výběru podle vlastního vkusu nebo půdních podmínek na zahradě. Tentokrát vám představíme 8 rostlin.
Vyvýšený záhon a suchomilné rostlinyAutor: Shutterstock.com / shippee
K čemu dochází při vysychání půdy
Ne všechna voda poutaná půdou je pro rostliny dostupná. S tím je třeba počítat. Čím méně je vody v půdě, tím méně je voda dostupná. Při vysychání půdy dochází ke zvětšování sací síly. Důsledkem toho rostliny nemohou vodu v půdě zužitkovat, neboť se pro ně stala nedostupnou. Rostliny pak vadnou.
Bod vadnutí
Stavu, kdy rostlina vadne, říkáme „bod vadnutí“. Právě tento hraniční bod je jasným signálem, že rostliny zatím jen vadnou, ale nehynou. Zastavují však svůj růst a jejich fyziologické funkce se zastavují. Tím, že do své zahrady zvolíme výsadbu suchomilných rostlin, oddálíme bod vadnutí a naše rostliny a květiny budou nepříznivým podmínkám déle odolávat.
Květiny vhodné do sucha
Mavuň červená kvete také růžově nebo bíle.Autor: Shutterstock.com / PJ photography
O mavuni červené (Centranthus ruber) se říká, že je to splněný sen pohodlných zahrádkářů. Jedná se o plně mrazuvzdornou rostlinu, která má ráda dobře propustnou půdu a slunná stanoviště. Snese ale i polostín, jen v něm méně pokvete. Kromě červených květů existují také kultivary kvetoucí bíle nebo růžově.
Řebříček tužebníkový (Achillea filipendula) vyloženě miluje slunce. Rozkvétá v červenci až září žlutými okolíky květů. Dosahuje výšky mezi 100–120 cm. Je vhodný k sušení a často mu postačí k závlaze pouhé dešťové srážky, jinak není třeba jej zalévat.
Kokarda (Gaillardia) vyniká sytostí svých barev, které zpestří každý záhon suchomilných květin. Rod Gaillardia obsahuje mnohé jednoleté druhy, ale i trvalky nebo polokeře. Nezamokřené dobře propustné půdy na slunném místě jsou pro kokardy tím pravým místem k pěstování. Pokud včas odřežete odkvetlé květy, vytvoří se další násada květů, které rozkvetou v průběhu slunného podzimu.
Levandule lékařská (Lavandula officinalis), jedna z nejoblíbenějších bylin a zároveň okrasných rostlin, které se hodí jak na lemy záhonů, tak do větších skalek nebo i k výsadbě do nádob. Mrazuvzdorné dřevnatějící keříky potřebují slunné stanoviště a dobře propustnou půdu. Na snímku společně s kokardou.
Lantana neboli libora měňavá nabídne mnoho různých barev a odolnost vůči suchu. Autor: Shutterstock.com / thitiwat chirayutwibul
O liborách měňavých (Lantana camara) a jejich pěstování jsme vás podrobně informovali v nedávném článku nazvaném: Libora měňavá aneb lantana: kráska i léčivka
Ke sporýšovitým řadíme nejen již zmíněné lantany, ale také verbeny (Verbena), které jsou stejně odolné a dobře odolávají i suchu. Okouzlují nás nespočtem svých barevných kultivarů. Hezkých květů se u nich dočkáme i v mírně zastíněných polohách. Nejčastěji je však pěstujeme v okenních truhlících. Přemíra vláhy u nich může způsobit napadení plísní.
Kohoutek věncovýAutor: Archiv ireceptar.cz
Kohoutek věncový (Lychnis coronaria) zkrášlí každý trvalkový záhon díky svým temně růžovým až fialovým květům. Atraktivní jsou také oboustranně plstnaté šedostříbrné lodyhy a listy. Bohatě rozvětvené lodyhy rozkvétají v průběhu července a srpna.
Bugenvilea nádherná (Bougainvillea spectabilis) je rostlinou typickou pro tropické oblasti. Velké oblibě se těší pro své pergamenové barevné listeny a také pro svou dlouhověkost. Je poměrně nenáročná na pěstování, ale v našich podmínkách je třeba ji zazimovat na bezmrazém místě. V chladnějším podnebí tato liána přestává růst již při 15 °C, a tehdy potřebuje sucho.