Šarku slivoní, která ničí úrodu a dovede zahubit i celé stromy, bohužel nelze léčit. Ale lze se jí bránit preventivně, a především sázet odolnější odrůdy.
Slivoně a švestky zvláště dnes bohužel trpí horkem, výkyvy počasí a také chorobami, které naši předci neznali. Nejzhoubnějším onemocněním, které je na našem území stále častěji trápí, je virová šarka.
Na zhoubnou nemoc platí pouze prevence
šarka švestek, plum poxvirusAutor: Archiv ireceptar.cz
Šarka se projevuje skvrnami na listech a plody, které mají propadliny na slupce jako po neštovicích, předčasně opadávají a nejsou sladké, ani chutné. Šarku léčit nelze, vše proto závisí na prevenci. Ta spočívá především ve výsadbě tolerantních odrůd, které se s chorobou vyrovnají a stále obstojně plodí. Za předpokladu, že je pěstujeme na vhodném stanovišti a že jsou díky správné zálivce a výživě vitální. Pokusíme se také maximálně omezit výskyt mšic, které nemoc přenášejí. Nemusíme hned sahat po chemických insekticidech, které vyhubí i jejich přirozené nepřátele. Ideální je podporovat zlatoočky, škvory a slunéčka poskytnutím úkrytů, a mšice případně regulovat pomocí postřiků na bázi olejů, které škůdcům zalepí dýchací otvory, ale jiné živé tvory neohrozí. Díky jejich zdravotní nezávadnosti nepotřebujeme ani ochranné pomůcky a práce s nimi je příjemná.
Které slivoně jsou vůči šarce bezbranné a které odolávají?
Švestka domácí, která byla zvláště na Moravě snad nejoblíbenějším ovocem, rostla a plodila téměř všude a snadno se množila odkopky (byla pravokořenná), je vůči šarce bohužel zcela bezbranná a její pěstování se stalo nemožným. Ze starých odrůd je proti šarce značně odolná Durancie, plodící v druhé půli září. Oblíbené pološvestky Čačanská lepotica, Čačanská najbolja a Stanley jsou také tolerantní (úroda napadených stromů je sice nižší, ale stromy samotné neodumřou), ale prospívají jen v teplejších oblastech. Aromatické plody Čačanské lepotice dozrávají již v srpnu, Stanley dozrává v září. Vůči chladu je odolnější vysoce tolerantní odrůda Gabrovská, která svou harmonickou chutí téměř nahradí švestku domácí. Je však jen částečně samosprašná, svědčí jí sousedství odrůdy Stanley. Dozrává na přelomu srpna a září.
Slivoň Stanley patří mezi odrůdy šarku tolerujícíAutor: Tamisclao / Shutterstock.com
Šlechtitelé se stále snaží získat zcela rezistentní odrůdy – s tím cílem například dr. Walter Hartman z univerzity v německém Hohenheimu již před desetiletím představil středně raný, vůči pozdním mrazíkům odolný a samosprašný hybrid odrůd Ortenauer a Stanley nazvaný JOJO. Pokud je napaden virem šarky, tak ho ve svém těle izoluje, napadené pletivo pak sice odumře, ale už nenechá virus šířit dál. JOJO má plody velké, tmavě modré a ojíněné, voňavé a jejich dužina (která jde jako u každé správné pološvestky snadno od pecky), má zlatožlutou barvu. Dozrávají koncem srpna a sladké budou, jen když je necháme dobře vyzrát a netrháme ihned, jak se vybarví.
Mezi další moderní, vysoce tolerantní a osvědčené odrůdy pološvestek patří například raná Katinka, která dozrává již na přelomu července a srpna. Toptaste dozrává počátkem září a je odolný nejen vůči šarce, ale i houbovým chorobám a pozdním mrazíkům. Jeho plody jsou sladké jako u pravých švestek, odrůda je však jen částečně cizosprašná – svědčí jí sousedství Stanley nebo Čačanské lepotice. Tolerantní je i pozdní, částečně samosprašný Tophit, který dozrává na přelomu září a října, a dále pozdní odrůdy Presenta a Elena.