Jaro je pro skalky nejlepší období, ale také čas, kdy se jim musíme věnovat o něco více než jindy. A také se pořádají specializované výstavy, na nichž můžeme získat nové exempláře.
Na jaře na skalce upravujeme povrchovou drť, odstraňujeme uhynulé rostliny a vysazujeme nové. Mráz na mnoha místech posunul povrchové drtě na nesprávná místa, obsypeme tedy znovu krčky rostlin, vyspravíme spáry mezi kameny a poopravíme zamaskování stěn jezírek a potůčků.
skalka s potůčkem je klenotem zahradyAutor: Shutterstock.com / Del Boy
Největším nepřítelem jsou ale vytrvalé plevele. Na ně však musíme myslet již při zakládání skalky, jinak se z pletí stane činnost vskutku sisyfovská. Později ničíme jednoleté, dvouleté a některé vytrvalé plevele mechanicky. Nesmíme přitom dopustit, aby se vysemenily. Většina semen plevelů totiž vydrží v půdě několik let, a jakmile jsou pro ně vhodné podmínky, znovu vyklíčí. U vytrvalých plevelů, které se rozmnožují vegetativně (třeba oddenky nebo šlahouny), není vytrhávání a okopávání příliš účinné, tudíž nasadíme chemické přípravky – nepopulární, ale účinné herbicidy. Štětcem namáčeným do roztoku opatrně potřeme listy plevele tak, aby se na skalničky nedostala ani kapka. Účinná látka se dostane do kořenů a rostlina uhyne zpravidla do 14-21 dnů. Tak můžeme zlikvidovat i odolné plevele, jako jsou bršlice kozí noha, svlačec, pýr, podběl, vesnovka a další.
Kompost je nejlepší
K hnojení doporučujeme starý dobrý kompost. Část skalniček představují plané druhy, které jsou adaptované na tvrdé horské podmínky s minimem substrátu a živin. Pouze některé velkokvěté a bohatě kvetoucí rostliny potřebují přihnojit. Přílišný stravovací komfort však vede k tomu, že rostliny ztrácejí přirozený vzhled a jsou choulostivější. Často se diskutuje také o zálivce. Každá skalka ji potřebuje v jiném množství, záleží na oslunění, použitém substrátu, skladbě rostlin a podobně. V horách, odkud skalničky pocházejí, mají nejvíce vody na jaře, a tato zásada by měla platit i na naší skalce. V létě ji stačí většinou zalít jednou týdně, ale někteří skalničkáři drží své rostliny ještě více na suchu. Při zálivce by se měla dostat voda do hlubších vrstev tak, aby byla pro rostliny zásobárnou na další dny.
Největší radostí a odměnou nám pak bude, když rozkvetou některé z našich vzácnějších kousků. Třeba pěkně barevné lewisie nebo tmavě modré hořce. Příroda se za péči umí odvděčit.
Skalničky je třeba chránit proti některým druhům hmyzuAutor: Shutterstock.com / Uhryn Larysa
Mravenci na skalce
Mravenci na zahradě neškodí, ale na skalce to často bývá jinak. A většinou se utáboří tam, kde rostou nejvzácnější rostliny. Pak jen na místě opět použít ochranný přípravek, kterých je na trhu celá řada. K dalším škůdcům, s nimiž se můžeme na skalce setkat, patří mšice, na brukvovitých rostlinách najdeme dřepčíky a na hvozdících květilky. Rostliny je tedy potřeba pravidelně kontrolovat, a když objevíme škůdce, neodkládat ochranné opatření.
Skutečnou pohromou bývá nájezd slimáků a hlemýžďů, kteří mohou během noci udělat z vysazených nejcennějších rostlin hromádku výkalů. Prodávané návnady jsou sice dobrým, ale bohužel jen krátkodobým řešením. Spolehlivější je zapojit do boje proti těmto škůdcům ještěrky a žáby, které mohou mikrosvět skalky navíc obohatit.