Prostor v podstřeší chalup se původně využíval ke skladování, dnes se proměňuje v ložnice, dětské pokojíky i pracovny. Co je dobré vědět, než se do takové stavební úpravy pustíte?
Při promýšlení stavebních řešení dosud neobývaného podkroví se hodí znát několik základních pojmů z tesařiny, tedy vědět aspoń něco málo o krovech.
V tuzemském lidovém stavitelství se nejvíce vyskytovaly střechy sedlové. Jejich protilehlé střešní roviny mají často sklon 45°, a jsou proto pro obytnou půdní vestavbu výhodné.
Stejný, popřípadě o něco mírnější sklon charakterizuje sedlové střechy s polovalbou, která rovněž nabízí pro vestavbu dostatečný prostor.
V Jeseníkách, Krušnohoří nebo na Šumavě se vyskytují i stavby se sklonem 60°, ale jsou obvykle patrové, takže úvahy nad využitím podkroví nebývají aktuální.
Větší prostor než sedlové mohou poskytnout jen střechy mansardové, kde jsou střešní plochy lomeny čili tvořeny dvěma rovinami, jež svírají tupý úhel. S tímto typem střech se však setkáváme spíše jen na některých farních a školních budovách, rychtách apod.
Mnohem méně prostoru pro výstavbu obytných místností v podkroví naopak nabízejí stavby se střechou valbovou.
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Záleží na konstrukci krovu
Důležitá je konstrukce krovu. Souvisí totiž s možnostmi instalace stropu. U chalup s užším rozponem se pro zastřešení konstruovaly obvykle hambalkové krovy (krokve jsou příčně svázány fošnami – kleštinami zvanými hambalky).
Při širším rozpětí to byly krovy vaznicové se stojatou nebo ležatou stolicí. Problém může nastat, jestliže jsou hambalky nebo některé trámy stolice umístěny příliš nízko, anebo vazné trámy sedí nad úrovní podlahy půdy.
Co s trámy nad podlahou?
Přiznané trámy jsou ozdobou každého podkrovíAutor: Archiv ireceptar.cz
Norma ČSN 73 4301 – Obytné budovy předepisuje výšku podkrovních místností v rodinných domcích 2,3 m a výšku stěny u šikmého stropu 1,6 m.
Nejjednodušší samozřejmě je, pokud můžeme podlahu podkroví položit na vazné trámy. Jsou–li však, jak bylo řečeno, nad úrovní podlahy, sníží se značně podchodná výška. Při přestavbě je několik možností.
- Buď se s trámy smíříme a budeme je překračovat, popřípadě jich v místnostech šikovně využijeme.
- Lepší variantou ale je, když podlahu vytvoříme o dvou úrovních: komunikace po půdě vede nad neporušenými vaznými trámy a obytný prostor, z něhož se udělá pár schůdků vzhůru, leží na původní podlaze půdy.
- Třetí možností je přerušit tažné trámy pouze v části, kde bude komunikace a eventuální průchod mezi místnostmi. Jejich úkol svazovat konstrukci krovu však je nutné zachovat.
Vazbu krovu mohou v posledně jmenovaném případě zvládnout ocelová lana, dobře připevněná na spodku vazného trámu ještě před jeho odříznutím. A pokud nejde o památkově chráněné stavení, může funkci tažných trámů zastat i nový strop – podlaha podkroví. Dobrou volbou je křížem armovaná betonová deska, kterou na obvodu podepřeme na nosných zdech, nebo ocelové traverzy, do nichž uložíme hurdisky.
Co s nízkými kleštinami?
Druhý konstrukční prvek znesnadňující využití podkroví jsou kleštiny, jednoduše řečeno – dvě fošny přišroubované ke krokvím.
Ty je možné posunout výš. Zvětší se využitelný prostor a jejich funkce svazovat krokve zůstane zachována.
Nesmíme zapomínat, že vše ve starém krovu má svou funkci. Bez vazných trámů, kleštin nebo zavětrování (trámků spojujících krokve úhlopříčně v rovině střechy) by se při silnějším větru mohl ve střeše projevit dominový efekt: Střecha by se složila.
Než začneme stavět
Ať už se rozhodneme pro jakoukoli technologii vestavby a druh izolace, musíme včas zjistit, zda je dřevo krovu zdravé. Mykologický průzkum, který odhalí, zda není dřevo napadeno plísněmi nebo dřevokazným hmyzem, bychom měli nechat udělat zejména tehdy, pokud je chceme v konstrukci uzavřít.
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Nejúčinnější ochranou proti náletu škůdců je použití hoblovaných a broušených trámů s hladkým, uzavřeným povrchem.
Objevíme–li závady, není většinou třeba vyměňovat celý krov, ale jen jeho vadné části. V každém případě je důležité, jaké dřevo použijeme. Dnes se krovy většinou konstruují z hraněných trámů, řezaných na katru. Pokud mají povrch posekaný od zubů pily, je to signál pro dřevokazný hmyz, že má připraven zajímavý terén.
Chystáme–li se trámy zakrýt sádrokartonem nebo jinými povrchy, je zapotřebí trámy ošetřit například Bochemitem nebo Lignofixem.
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Chceme–li nechat trámy odhalené, což je v mnoha případech pro získání potřebné podchodné výšky nutné, je možné zvolit bezbarvý Bochemit a ne jeho zelenou variantu (ta je výhodná při aplikaci, protože vidíme, které plochy jsme již ošetřili).
Izolace musí být kvalitní!
Teplo v podkroví zabezpečíme samozřejmě nejen vytápěním, ale hlavně kvalitní izolací, která prospěje zateplení celého objektu. Základní požadavky pro zajištění tepelného stavu vnitřního prostředí domů uvádí norma ČSN 73 0540 – Tepelná ochrana budov.
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Proč využít podkroví
Na rozdíl od výstavby domu nemusíme při rekonstrukci podkroví platit cenu pozemku. • Stavbu lze realizovat tzv. suchou cestou – využitím sádrokartonu, ytongu, tedy lepením a šroubováním, což znamená, že nebudeme obtěžovat okolí zřizováním staveniště. • Inženýrské sítě jsou většinou v dosahu, buď už vyvedeny do podkroví, nebo ukončeny v podlaží pod ním • Stavět můžeme najednou během několika měsíců, ale také po etapách delší čas.
Ve starých chalupách však jsou a zřejmě ještě nějaký ten rok budou teplotní poměry přece jen jiné než v novějších stavbách. Vkládáme–li izolaci (Rockwool, Isover, panely ze slámy atd.) mezi krokve, musíme počítat s tím, že se trámy stanou tepelnými mosty.
Nejde o zanedbatelnou plochu – trámy tvoří zhruba 15 % stropu půdy a jejich tepelná vodivost je skoro 4x vyšší než u použitého izolačního materiálu. Pokud tedy chceme podkroví slušně zateplit, vyplatí se přidat vrstvu izolace ještě pod krokve.
Musíme počítat také s tím, že není jednoduché připojit hladké rovné desky ke dřevu, tedy materiálu, který stále pracuje. Problém odstraníme, pokud na trámy přibijeme tenké latě a desky přišroubujeme k nim. Vznikne mezírka, která umožní dřevu pohyb.
Jestliže se rozhodneme při rekonstrukci podkroví vyměnit i starou krytinu, zvolíme samozřejmě izolaci nad krokvemi.
- Můžeme se rozhodovat mezi tepelně–izolačními šablonami z polystyrenu, které se dávají pod střešní tašky (například systém Thermodach),
- a deskami z extrudovaného polystyrenu (například Roofmate od Dow Chemical Company), které jsou dostatečně pevné a zcela nenasákavé. V tomto případě není třeba dělat si starosti s kondenzací vlhkosti v tepelné izolaci, protože se do ní vlhkost prostě nedostane.
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
V podkroví musí být vidět
V rekonstruovaných prostorách bývalé půdy se nejčastěji umísťují ložnice, pokoje pro hosty, ale i pracovny, ateliéry a dokonce koupelny. Nejsnadněji se obytné místnosti zřizují u štítových zdí, kde lze až na výjimky dobře umístit okna.
Jestliže v dlouhé půdě vytvoříme více místností, anebo je chalupa v řadové zástavbě, nelze se vyhnout zásahům do střešní konstrukce. Můžeme přivést světlo vikýřem nebo střešním oknem.
První varianta není pro venkovské stavení zásadním novotvarem. Kdysi se velkými vikýři posunutými nízko k okapu skládaly na patro seno a sláma. Zajímavou variantou jsou úzké dlouhé vikýře, založené přes několik krokví, jimiž se kdysi ve chmelařských oblastech provětrávalo podkroví při sušení chmelu. Podobají se jim úzké vikýřky, jaké můžeme vidět ve střechách chalup v Česko–saském Švýcarsku a v Lužických horách. Mají trefný název štičí tlamy.
Vikýře a zejména střešní okna, která jsou ovšem pro tradiční chalupy novotvarem, umístíme do odvrácené strany střechy, tedy směrem do dvora, který bývá nejčastěji situován k jihu, a raději se před tím poradíme s pracovníkem místně příslušného památkového ústavu.
Foto autor