Mohou žít několik tisíc let, dorůst do stometrové výše, odolat suchu, vichřici i ohni. Jediný může před sluncem a deštěm schovat dvacet tisíc lidí. Zázrakem přírody je každý strom, rekordman jen některý.
Některé americké borovice osinaté, anglické tisy červené a africké baobaby se prokazatelně dožily vyššího věku, než je 4 i 5000 let. I naše duby se mohou dožít více jak tisíce let.
Duby se mohou dožít přes tísíc letAutor: Shutterstock.com / Serge Skiba
Nejvyšší a nejtlustší
Nejvyšší sekvojovec v národním parku Sequoia v Kalifornii měří 95 metrů a průměr jeho kmene je téměř 18 metrů, štíhlejší sekvoj vždyzelená rostoucí rovněž v Kalifornii měří dokonce 115 metrů. Nejtlustší strom na světě je tisovec mexický rostoucí v jižním Mexiku. Obvod jeho kmene činí 36 metrů. Koruna banyánu (druh fíkusu) rostoucího v Kalkatské botanické zahradě je tak rozložitá, že by se do jejího stínu vešlo 20 000 lidí. Stromy jsou tedy největšími a nejdéle žijícími organismy – co do věku jedince – na naší planetě.
tisovec mexický, nejširší strom světaAutor: Shutterstock.com / Vadim Petrakov
Stromy milující oheň
Lýko a kambium, živoucí pletivo, je chráněno kůrou (borkou), rovněž již odumřelou hmotou, která praská, jak strom roste a je neustále doplňována. Svrchní vrstva kůry chrání vnitřek kmenu před nepřízní počasí i zárodky chorob. Kůra eukalyptů, blahovičníků a některých borovic dokáže odolat i ohni. Blahovičníky oheň dokonce potřebují ke zplození potomstva. Jen jeho žár uvolní z plodů visících na stromě semena – a zároveň likviduje podrost, který by jim nedal šanci vyrůst.
eukalyptový les po požáruAutor: Shutterstock.com / hayden carlyon
Aby na náhodný požár nemusely čekat příliš dlouho a mezitím neodumřely stářím, blahovičníky mu přímo napomáhají. Do vzduchu uvolňují své vonné silice, které jsou zároveň vysoce hořlavé. Jsou to ty samé silice, které nám pomáhají při nachlazení, a pár kapek v aromalampě dovede osvěžit vzduch v celé místnosti.