Trávě se ve stínu pod stromy nedaří, ovšem stínomilné trvalky zde rozvinou svou krásu. A až stromy a keře své oděvy vybarví a poté shodí, výsadby trvalek ho s požitkem pohltí.
Dobře zvolená skladba druhů trvalek nás bude těšit svými květy od jara až do podzimu. Správně založený záhon navíc bude v budoucnu vyžadovat méně práce i vody než trávník; trávě se ostatně ve stínu pod stromy příliš nedaří.
Záhon můžeme založit i na jaře, ale ideálním časem je právě podzim, protože mezi sazenice trvalek lze vysadit i okrasné cibuloviny (talovíny, modřence, ladoňky aj.), které se postarají o okouzlující jaro. Kvetou, dokud na ně ještě holými korunami stromů dopadá jarní slunce, poté se stáhnou pod zem. Nepříliš vzhledné uvadající listy nesmíme odstraňovat, aby se cibulky nevysilovaly. Ani to není třeba, schovají je totiž rašící trvalky. A kupříkladu suchá plodenství odkvetlých modřenců vypadají velmi pěkně. Také o trochu později rašícím trvalkám dostatek světla na jaře svědčí, v létě je naopak slunečník z listoví chrání před úpalem a vysycháním. Stromy a trvalky tak žijí v souladu, ani o vodu a živiny se obvykle nepřetahují, dřeviny koření hlouběji. Jen pod akátem, ořešákem a rododendrony se bude podrostu dařit hůře, protože stromy vypouštějí látky, které ostatní zeleň brzdí v růstu. Problematické je i podsazování jehličnanů – o důvod víc je nahradit vlídnějšími a vůči suchu odolnějšími listnáči.
Dlužicha odrůdy Palace Purple je velmi dekorativní a přitom odolnáAutor: Del Boy / Shutterstock.com
Co vysadit pod koruny stromů?
Na pohled krásné a na údržbu nenáročné jsou podsadby z rozmanitých bohyšek, kapradin, udaten, čechrav, dlužich, hluchavek, kakostů, barvínku, odolného tlustonitníku (ten obstojí i pod ořešákem) a dalších trvalek, jimž nevadí zastínění. Přidat můžeme i mátu a čechřici vonnou, které využijeme do salátů i do čaje. Ve stínu stromů vyniknou spíše světlé barvy listů než tmavé, efektní je panašování a stříbřité odstíny. Při výběru barev trvalek – kultivarů, je od každého druhu vyšlechtěno mnoho. Můžeme vzít v úvahu i odstín listů, které na ně budou padat. Zatímco v podobném barevném odstínu zaniknou, kontrastní vytvoří okouzlující podívanou. Například zlatě zbarvené listí září mezi světle zelenými bohyškami nebo tmavočervenými dlužichami. (Ale pozor – ne všechny krásně zbarvené kultivary dlužich přečkají naši mrazivou zimu. Osvědčený je například Palace Purple.)
Inspirací mohou být směsi, které sestavili zkušení pěstitelé. Rostliny se v nich harmonicky doplňují co do výšky, struktury i barvy. Představujeme tři z nich – je i mnoho dalších si můžete prohlédnout v Dendrologické zahradě v Průhonicích.
Podrostová směs do stínu s názvem ShattenglancAutor: Jana Bucharová
Schattenglanz
Oblíbená elegantní směs, jejíž recept vzniknul v Německu. Prospívá v polostínu s čerstvou až částečně suchou půdou. Směs tvoří velké solitéry, jako je kapradina laločnatá, ostřice převislá a čemeřice korsická. Doprovází je skupinové druhy – bohyšky, jelení jazyk a stálezelená kapraď červenoostěrá zvaná též japonská (Dryopteris erythorosa). Půdopokryvné druhy jsou zastoupeny menšími bohyškami, tlustonitníkem klasnatým, barvínkem menším, kopytníkem evropským, bergéniemi odrůdy Bach, áronem italským Marmoratum. Květy směs obohacuje Liriope muscari Ingwersen, sasanka půvabná a ladoňka španělská.
Směs trvalek vhodná pod stromy s názvem Český venkovAutor: Jana Bucharová
Český venkov
Směs z dílny VÚKOZ, jejímž autorem je Adam Baroš, vyvolává pocit domácí pohody. Solitérou je v ní udatna lesní, kapraď samec a pivoňka čínská. Mezi skupinové rostliny patří bergénie Winterglut, hvězdnice Little Carlow, srdcovka Alba, dlužicha krvavá Coral Forrest, rozchodník Herbstfreunde, chrpa horská, kamzičník východní, pryšec mnohobarvý, čemeřice východní, bohyška Albomarginata, vrbina tečkovaná, prvosenka jarní. Půdu pokrývá barvínek menší, svízel vonný, violka vonná a jahodník Rujana. Na jaře rozkvétá modřenec arménský, ve směsi se také přesévá dvouletý náprstník červený a orlíček obecný.
Trvalková směs Průhonický podrostAutor: Jana Bucharová
Průhonický podrost
Směs byla vyvinuta, jak název napovídá, z prověřených trvalek Dendrologické zahrady v Průhonicích, jejím autorem je opět Adam Baroš. Solitéry tvoří kokořík přeslenitý, podezřeň královská, trojhrotka zvaná hadí lilie (Tricytris formosana), gilénie čili trubučka trojlistá (Gillenia trifoliata) a medovník meduňkolistý Royal Velvet. Mezi skupinové rostliny patří samorostlík (Actaea rubra), netík dlanitý, japonská udatna (Aruncus aethusifolius), hvězdnice Aster ageratoides Asran, pryšec mandloňovitý, ostřice jitrocelová, hořec tolitovitý, bohyšky June a Halcoyn, bika lesní Wintergold. Půdu pokrývá zběhovec plazivý, dřín kanadský, škornice Epimedium perrelchicum Frohnleiten, dlužicha Heuchera villosa variety macrorrhiza, plicník cukrový Mrs Moon, lomikámen výběžkatý. Ve směsi se volně přesévá violka vonná a mákovník velšský.