V druhé půli února můžeme do skleníku, pařeniště nebo pod foliové kryty vysít či vysadit první otužilou zeleninu. Díky časnému pěstování můžeme první úrodu mladých křehkých listů sklízet již v březnu.
Salát k řezu, hlávkový i polníček
Mladé, křehké listy salátu mohou obohatit jarní jídelníček velmi časně. Po dlouhé
Mladý salát k řezu listů ve skleníkuAutor: Shutterstock.com / Hirundo
zimě je jejich chuď skvělou vzpruhou, s chutí salátu z obchodu se nedá srovnávat, navíc díky tomu, že je přineseme ze záhonu rovnou do kuchyně, obsahují mnohem více prospěšných látek (o pěstování bez chemie nemluvě). Časnou sklizeň poskytnou odrůdy určené k řezu listů – mladé listy můžeme seřezávat již do měsíce od výsevu. Na výběr jsou saláty svěže zelené i červené, se zkadeřenými listy, se kterými v kuchyni vykouzlíme pokrmy nejen zdravé, ale i lákavě vyhlížející. Listy kozlíčku polníčku, napěchované vitamíny, lze sklízet již za dva měsíce, hlávkový salát vytvoří křehké, zavinuté hlávky do tří měsíců.
Semena vyklíčí i v pařeništi – při teplotě nad 5 °C přibližně za dva týdny, při 10 °C za týden. Dobře klíčí na světle, proto je nezasypávejte, pouze přitlačte k substrátu. Sazeničky můžete také předpěstovat doma. Při teplotě 25 °C vyklíčí drobná semena za dva dny, poté jim však vyhovuje teplota nižší.
Hlávkový salát vypěstujete v pařeništi velmi časněAutor: Shutterstock.com / Peter Turner Photography
Křehké ředkvičky
Ředkvičky můžeme sklízet již měsíc od výsevu, časné setí se vyplatí. Semena klíčí nejrychleji při 20 °C, do dvou týdnů vyklíčí i při 10 °C. Při ochlazení pařeniště v noci přikryjeme dekou, slámou či rohoží, výsevy ve skleníku ochráníme netkanou textilií a bublinkovou fólií. Předpěstování nemá u této rychle rostoucí, otužilé kořenové zeleniny smysl. Můžeme však vysít lehce naklíčená semena, nebo alespoň semena máčená den či dva ve vlažné vodě. Po výsevu, kdy je zasypeme přibližně 0,5-1cm silnou vrstvičkou lehkého substrátu, nesmí zaschnout.
Ředkvičky lze sklízet již měsíc od výsevuAutor: Shutterstock.com / Hirundo
Mladé mrkvičky
Od výsevu doroste mrkev do plné velikosti až za 3-4 měsíce, ovšem malé chutné mrkvičky můžeme sklízet již dříve – nejlépe probírkou, aby zbylé rostliny měly více místa. Předpěstování a přesazování se u mrkve nevyplatí, snadno dojde k poškození kůlového kořínku. Můžeme však zkusit vysít již naklíčená semena. Při teplotě 10 °C vyklíčí do tří týdnů, při 15 °C do dvou týdnů. Do týdne vyklíčí při 20 °C. Do pařeniště i skleníku jsou ideální rané odrůdy karotky. V teplejších oblastech za příznivého počasí je můžeme vysít i ven. Zakrytí netkanou textilií je ochrání jak před chladem, tak později před pochmurnatkou mrkvovou
Ochrana časně vyseté zeleniny
Jakmile začne slunce zacházet, pařeniště důkladně izolujeme prošívanou dekou, kupou slámy, starým kobercem. Přidat můžeme i bublinkovou fólii, kterou lze na skle ponechat i přes den. Poslouží i pro izolaci skleníku – oseté záhony přikryjeme nejprve netkanou bílou textilií a poté ještě bublinkovou fólií. Pokud jí máme dostatek, lze s ní obalit celý skleník. V případě, že semena ještě nevzešla, je lze přikrýt i neprůhlednou izolací. V mrazech se vývoj pozastaví, pokud však klíčící semena přežijí, semenáčky se objeví, jakmile se oteplí.
Mezi druhy, které mají šanci přežít i pár stupňů pod nulou, patří ředkvičky, mrkev saláty, pažitka, roketa. Co nejdůkladnější ochranu vyžadují sazeničky brokolice, květáku, kedluben.