Při pěstování pokojových květin ve svislé poloze na stěně musíme skloubit technický i pěstitelský vtip. Jejich vzhled je ovšem výjimečný, a navíc šetří místem.
Květinové stěny si nechal patentovat americký krajinářský architekt Stanley Hart White (1891-1979) už v roce 1938, ale až současná technologie dovoluje, abychom si něco podobného pořizovali i do bytů.
Jak fungují?
Rostliny ve vertikálách jsou na konstrukci, a to buď v nádobách, nebo v plastových vacích. Dvojí je i zásobování rostlin živinami. Do nádoby či vaků můžeme dát obohacený substrát a rostliny poté pravidelně přihnojovat. V tomto případě musíme řešit drenáž a odtok přebytečné vody, což může být komplikovanější, než když máme květináč a podmisku. A někdy je třeba vyměnit substrát, to už je s květináči obdobné, leč i tak to musí být jednoduše proveditelné. Proto se konstrukce vymýšlejí tak, aby byl ke všem jejich částem přístup. Anebo květiny pěstujeme hydroponicky.
Skladbou pokojovek v zelené stěně vzniká originální živý obrazAutor: kunmom / Shutterstock.com
Zálivka řízená počítačem či okem?
Profesionálně vytvořené vertikální stěny, které najdeme třeba ve veřejných budovách, jsou dnes už tak špičkové, že dávkování roztoku i živin v něm řídí počítač. Doma se obejdeme i bez něj, jako substrát, který rostliny fixuje, používáme substrát a živný roztok můžeme dolévat ručně. I proto je lepší mít nádoby nebo vaky průhledné, abychom věděli, kdy jsou prázdné.
Stěny umisťujeme co nejblíže ke světlu, nebo je přisvěcujeme. A co konkrétní květiny? Vhodné jsou prakticky jakékoliv pokojové, dokonce i kvetoucí. Jen je musíme sladit podle podmínek, které vyžadují.