Nejen začínající kutilové by měli vědět, jak se čemu říká a jaká je podstata toho kterého materiálu. Představujeme třináct typů, jejichž základ tvoří dřevo, často v různých úpravách a s příměsmi.
Masiv, kompozitní dřevo a dýha
Masiv je deska z jednoho kusu dřeva; prakticky jsou to jen prkna či fošny v různých úpravách. Kompozitní dřevo je souhrnný název pro všechny desky, skládající se z různého množství částí; prakticky cokoliv, co není masiv. Dýha se z kmene stromu po obvodu sloupává jako dlouhý soudržný pás, který se pak dále zpracovává.
Biodeska
Tři desky z masivu se vodovzdorným lepidlem slepí na sebe (dvě krajní kolmo na prostřední), čímž napodobí silnější překližku, ale konečný výrobek získá pevnost a stálost ve větších plochách, tedy tam, kde by se překližka kroutila. Desky lez povrchově upravovat (např. laminovat), často se užívají čisté, jen voskované nebo lakované.
BiodeskaAutor: Claudio Divizia / Shutterstock.com
Dřevotříska
Velmi malé nestejné třísky z dřevěného odpadu se smíchají s lepidly a slisují. Kvalita jednotlivých typů dřevotřísek se liší velmi výrazně, záleží, pro jaké účely byly vyrobeny. Hmotnostně patří mezi těžší desky, je však výrobně levná, proto se používá pro běžný nábytek, přičemž se vždy povrchově upravuje, nejčastěji vrstvou, třeba laminem nebo dýhou. Není vhodná pro venkovní použití, při déletrvajícím vlhku se bortí.
Hobra
Do dřevní drtě se nepřidávají lepidla, z hmoty se zamokra lisují desky, které bývají nejčastěji silné 0,5-1 cm. Technologie pochází z 20. let minulého století a slovo hobra bylo původně vlastní jméno výrobku (zkratka Holzfaserplattenwerk Braunau). Má v podstatě stejné vlastnosti jako sololit, a v některých hobby marketech hobra ani nepoužívají.
Lamino
Základem je dřevotřísková deska, která je potažená fólii, nejčastěji bílou, černou nebo imitující různá dřeva. Design však může být prakticky v jakékoliv barvě, může být hladký i s reliéfem. Fólie desku zpevňuje, ale neodstraňuje citlivost dřevotřísky na vlhko.
Dřevovláknitá deskaAutor: Libor Píška / Shutterstock.com
MFD deska
Rozemletá dřevěná vlákna se smíchají s vodovzdornými lepidly a zatepla lisují. Výsledek se podobá dřevotřísce, jen struktura je jemnější a deska je tak lépe opracovatelná. Proto ji lze frézovat i soustružit, dokonce dohladka povrchově upravovat i pouhými emaily nebo laky, což je u dřevotřísky sporné. Různé typy mají rozdílnou hustotu, a tedy i hmotnost, mohou být silné i několik centimetrů. Přísadami lze dosáhnout dobré odolnosti proti vlhkosti nebo ohni. Označuje se jako střední dřevovláknitá deska.
OSB deska
Asi sedmicentimetrové třísky se smíchají s vodovzdornými lepidly a slisují, a to nejméně ve třech vrstvách: v prostřední jsou třísky vedeny kolmo k třískám ve vrstvách na vnějších stranách. Tím je deska velmi pevná a lze ji vyrábět i ve velkých rozměrech. Vyrábějí se typy pro suché a vlhké prostředí a pro různé zátěže, stejně tak s různou povrchovou úpravou. Využívají se při stavbě dřevěných domů.
Překližka
Loupané nebo krájené dýhy se lepí tak, aby byly v každé sousedící vrstvě vlákna kolmo na sebe. Vrstev bývá větší množství, obvykle lichý počet a všechny nemusí mít stejnou sílu. Podle účelu mohou mít překližky sílu od 1 mm (modelářské) až po asi 3 cm. Dlouhodobé vlhko je může rozlepit (krabatí se), proto se ve stavebnictví používají speciální překližky voděodolnými lepidly (jsou tmavě fialové). Překližka obecně je odolná a lze ji v páře tvarovat.
Sololit
Vyrábí se podobně jako MFD desky, vlákna však nejsou tak soudržná ani hustá, desky pak mohou být jen tenké a málo pevné, lze je snadno prorazit. Toho se využívá při řezání, stačí rohem dláta několikrát přejet podle pravítka a narušený sololit zlomit. Jedna strana bývá hladká a někdy i natřená barvou, druhá je plstnatá nebo s vlisovaným reliéfem.
Spárovka
Prý ji znali už staří Egypťané. Jsou to čisté hranoly vybraného dřeva poslepované do tvaru desky. Mohou být buď průběžné s dlouhými hranoly stejných rozměrů ve stejném seřazení, nebo takzvaně cinkované, kdy jsou kratší hranoly cikcak, třeba jako cihlová zeď. První typ je odolnější, lépe se zpracovává, ale nevyrábí se z tolika druhů dřev jako cinkované spárovky. Ty zase mají více spojů, tedy jsou náchylnější k rozlepování, obzvláště zůstane-li na okraji velmi krátký hranol. Mohou však být rozměrnější a na pohled zajímavější. Oba typy se mohou ve vlhku kroutit.