Kdysi byl hojně pěstovaný pro účely léčitelské, na výrobu likérů, jako koření i jako magická bylina. Zdá se, že by si zasloužil další výzkum i dnes.
Názvy Imperatoria (císařovna), Meisterwurz (magisterský kořen) i všedobr ukazují, jak velkou léčivou pověst měl tento druh v minulosti. Jeho hnědý plazivý rozvětvený oddenek má silné, komplexní aroma připomínající směs anděliky, celeru, trochy hořkosti a pepře a mohli bychom ho nazývat „evropským zázvorem“. Vyluhovaný týden ve slivovici s cukrem dává dobrý hnědý likér, optimálně ve směsi s anýzovými kořeny čechřice vonné (Myrrhis odorata) pro sladký kontrapunkt. Pozor, kořeny neloupeme, jen očistíme kartáčem, jinak by svým latexem likér zakalily. Nebo se kostky kořenů suší a pak melou jako ostré koření do pečiva nebo hruškového kompotu.
Všedobr jako lék
Vše dobré přinášející bylina pomáhá odstranit pocity úzkosti, uklidňuje a prohlubuje spánek, který pak přináší větší osvěžení a regeneraci. Prospěšná je i při onemocnění žaludku a střev, především při křečovitých bolestech a nedostatečném vylučování trávicích šťáv. Povzbuzuje také chuť k jídlu. Velmi přínosná je i podpora celkového metabolismu a vylučování odpadních látek z organismu.
Všedobr pomáhá podobně, jako známější andělika. Nejúčinnější je oddenek, použít ale lze celou nať, zvláště do koupelí. Oddenek sbíráme časně na jaře či na podzim, sušíme jej rychle a důkladně. Užíváme dvakrát denně nálev z čajové lžičky oddenku na šálek vody, nebo třikrát denně prášek na špičku nože. Vhodnou formou je i tinktura. Pozor na to, že všedobr je při předávkování toxický; v žádném případě bychom jej neměli užívat dlouhodobě, neboť jde o rostlinu poměrně silně působící. Nať je vhodným protirevmatickým prostředkem do koupelí.
Pěstování
Roste nejlépe v těžké, výživné, mokré půdě a je to vytrvalý druh. Na domácí zahradě ho rozmnožujeme oddenky, které rozsazujeme na jaře po oblevě, když roztaje sníh.
Všedobr horní (někdy uváděný také jako všedobr horský) je těsně spojený se sudetskými dějinami: není tuzemský, pochází z Alp a Pyrenejí a germánští osídlenci ho rozšířili až do hor severní Evropy, mezi jinými do celého prstenu hor kolem naší země, od Šumavy do Beskyd. Přežil po 1946 u zalesněných rozvalin opuštěných obcí do dnešních dní.
Všedobr patří k čeledi okoličnatých, může tedy hostit housenky otakárka. Snadno se na první pohled zaměňuje s bršlicí kozí nohou (Aegopodium podagraria).
Stará odrůda: šumavský všedobr z Křišťanovic
Léčivá bylina všedobr horní (Imperatoria ostruthium) „Křišťanovice“ byla nalezena při botanickém průzkumu v rozvalinách zaniklé stejnojmenné šumavské obce v nadmořské výšce 810 m v roce 2010, a pak několikrát jinde na Šumavě. Je nyní udržována v zahradě patrimoniálních rostlin Alenor a prostřednictvím sítě uchovatelů starých odrůd Gengelu také nabízena veřejnosti.
Hledáme přeživší staré odrůdy
Řada cenných krajových a starých odrůd možná stále žije nepovšimnuta. Ve spolupráci s časopisem Receptář se proto obracíme na čtenáře s prosbou o pátrání po nich a zasílání osiv. Jde o odrůdy, které si udržujete po několik desítek let a které měli na zahradě již vaši rodiče a prarodiče.
Vedle osiv vás prosíme i o informace o odrůdě:
- K čemu ji používáte, osvědčený domácí recept (např. „fazole výborné na guláš“).
- Jaké jsou typické vlastnosti a znaky a zvláštnosti při pěstování („hrách je velmi sladký“).
- Jakým způsobem se k vám dostala, jak ji nazýváte a jak dlouho ji asi máte („přinesla ji babička ze Slovenska, říkala jim bugárky“).
Hledáme zejména tradiční zeleniny, luskoviny, byliny (nemáme kapacitu na ovocné druhy a rouby). Vítané jsou samozřejmě obiloviny, brambory, mák a jiné, ale i voňavé květiny našich babiček. Semena vašich odrůd i jejich příběhy zasílejte na adresu: Gengel o.p.s., Veselka 52, 374 01 Trhové Sviny (tel.: 386 321 617). Děkujeme. Nezapomeňte na zpáteční adresu a telefon.