Vytoužený déšť nám sice dává naději, ale sucho hrozí dál. Co naší zahradě pomůže těžké období překonat? Zmírnit ničivé účinky nedostatku srážek pomohou i zdánlivé drobnosti.
Zadržet v krajině každou kapku vzácného deště je životně důležité. Stále v ní ovšem chybí dostatek tůní, remízků, přirozených lesů, volně obhospodařovaných luk, zato přebývá zpevněných ploch a vyprahlých polí s nekvalitní půdou. Pokud máme zahradu a rádi pěstujeme, trápí nás sucho o to více. Ovšem svou zahradu můžeme, narozdíl od krajiny kolem, měnit sami a poměrně snadno.
O nesekání trávníku
Nízce sečený trávník je nevděčný žíznivec. Bez pravidelného zalévání zežloutne a zahradě na kráse rozhodně nepřidá. Pokud je stále svěže zelený, třeba i přes zákaz zalévání, majitel se vystavuje oprávněné pokutě. Navíc, pokud zaléváme zeleninu a ovoce, ušetříme vodu, která by na jejich vypěstování stejně byla spotřebována, pokud bychom je koupili – proto ani zalévání pitnou vodou není v tomto ohledu plýtvání, i když upřednostnit jiné zdroje je vždy žádoucí, koneckonců i pro naši peněženku. Pokud zaléváme kvetoucí trvalky (a suchomilné vyžadují minimum) prospíváme včelám, motýlům a čmelákům a mnohé další drobotině. Pokud zaléváme trávník, většina vody se odpaří a jediným přínosem je naše radost z pohledu na zelený pažit. Ale vkus podléhá módě a pokud navštívíme zahrady s ukázkami nádherných květinových záhonů a luk, které spotřebují oproti trávníku vody minimum, možná zjistíme, že by nás tato pestřejší, a přitom méně náročná zahrada mohla těšit ještě více.
Nahradit část trávníku pestrými výsadbami se vyplatí. Nabízejí se květinové louky, prérijní záhony a vůči suchu odolné rostliny, suchomilné půdopokryvné rostliny i štěrkové plochy. Výsadby je třeba dobře naplánovat a provést, v mžiku však můžeme udělat to nejjednodušší – trávník zbytečně nesekat. Dorůstající trávy odpařují a spotřebují ještě více vody, než stébla vyšší, která si tu trochu vláhy, stejně jako zelenou barvu, uchovají snáze. A také v něm nehubíme dvouděložné rostliny, jako jsou smetanky, sedmikrásky, jitrocele, rdesna ptačí, protože ty jsou vůči suchu odolnější nežli trávy a zůstanou zelené i s minimem vody.
Mezi rychle rostoucí a dobře stínící stromy patří lípa a katalpaAutor: Andrew Koturanov / Shutterstock.com
Blahodárný stín
Zahrady s nedostatkem vzrostlé zeleně ve spalujícím žáru trpí, podobně jako i většina lidí. Nedostatek vláhy se nejhůře projevuje plném slunci, proto keře a stromy poskytují skvělou ochranu. Samy, díky hlubokým kořenům, zálivku nevyžadují, pokud jsou již vzrostlé a nejedná se o náročné druhy (můžeme jen doufat, že sucho nedojde tak daleko, aby usychaly i vzrostlé stromy). Blahodárný stín však začnou vrhat až za pár let. Dočasně si proto můžeme pomoci stínícími rohožemi, sítěmi, roletami, plachtami, které lze umístit na ploty, treláže a zástěny. Poslouží zároveň jako částečná ochrana před vysušujícím větrem, i když samozřejmě ne tak účinná, jako později poskytnou vzrostlé keře. Nabízí se mnoho materiálů, od rákosových a bambusových rohoží po odolné stínící tkaniny z různých materiálů.
Stínit se vyplatí i záhony s listovou zeleninou. Částečný stín mohou vrhat sousedící treláže pro popínavé rostliny, jako jsou okurky, rajčata, dýně, které potřebují narozdíl od salátů, čekanek či štěrbáků plné slunce. Částečný stín mohou poskytnout i rychle rostoucí popínavé letničky (svlačec, povijnice) pnoucí se po plotech, pergolách a trelážích. Skvěle stíní například silně se větvící a krásně kvetoucí letnička vilec, v červnu ji můžeme ještě vysadit.
Zeleninové záhony lze přikrýt i netkanou bílou textilií. Účinky slunce trochu zmírní, sníží výpar vody (i když ne tolik, jako mulč nebo mulčovací fólie) a chrání rostliny a půdu i před účinky vysušujícího větru.