Sazenice teplomilných rostlin jsou již venku na záhonech, a pokud ne, poslední právě vysazujeme. Teď budou potřebovat dostatek vláhy a té správné výživy, aby co nejlépe rostly, kvetly a plodily.
Horké jarní dny převažují nad těmi chladnějšími, a i když většinu zahrad skropil tolik žádoucí déšť, v mnoha oblastech není vláhy stále dostatek. Čerstvě vysazené sazenice zeleniny, letniček, trvalek, bylinek, keřů i stromků potřebují vydatnou zálivku, dokud se neujmou, jejich kořeny nezesílí a nebudou moci čerpat vláhu z větších hloubek. (Mnohé bude za sucha třeba zalévat i nadále, aby přinesly bohatou úrodu, obvykle však stačí zalévat v delších intervalech). Zvláště citlivé a zaschnutí jsou pak mladé výsevy, teprve klíčící semena a rostoucí semenáčky. Ty je třeba kropit denně, pokud neprší. Pro úsporu vody i práce v průběhu léta se vyplatí již teď veškerou volnou půdu pod rostlinami důkladně mulčovat. Vrstva trávy či slámy (případně štěrku či štěpky v okrasné zahradě) snižuje výpar vody z půdy, chrání ji před spalujícím sluncem i vysušujícím větrem. Dále se vyplatí hnojit organickými hnojivy, které prospívají nejen rostlinám, ale i půdě – podporují tvorbu humusu, který má schopnost zadržet v půdě cennou vláhu.
Rajčata kvetou a nasazují plodyAutor: Shutterstock.com / Stanislaw Mikulski
Zeleninová zahrádka
Rajčata
Rostliny, které právě začínají naplno kvést, potřebují hnojivo s vyšším podílem fosforu a draslíku. Z přírodních hnojiv je ideální dostatečně naředěný, zkvašený drůbeží trus (koncentrát lze i zakoupit). Zálistky, výhony tvořící se za paždím listů, je třeba u tyčkových odrůd rajčat včas vylamovat. Keříčkové odrůdy květy a plody tvoří naopak na krátkých postranních výhonech, které se proto nevylamují.
Papriky
Vyšší rostliny budou potřebovat oporu, nejlépe provázky podél celé řady. Jejich výhony jsou křehké a snadno se lámou. Zaléváme a hnojíme je stejně, jako rajčata.
Okurky
Rostoucí sazenice, stejně jako ostatní plodovou zeleninu, mulčujeme. Výhodné je pěstování na opoře, například na síti – rostliny jsou méně náchylné k plísňovým chorobám, plody se nešpiní a snáze sklízejí. Okurky plodí dříve, nežli papriky a rajčata, plody mnohde již rostou – na vláhu jsou okurky ještě náročnější.
Cuketa a dýně
Rostliny s velikými listy a bujným, rychlým růstem, jsou na vláhu a živiny obzvlášť náročné. Zprvu je můžeme hnojit na dusík bohatým kopřivovým výluhem, později zkvašeným drůbežím trusem.
Ředkvička
Letní (či celoroční) odrůdy, odolné vůči dřevnatění a vybíhání do květu, lze vysévat v průběhu celého května. Již narostlé ředkvičky včas sklízíme, rostoucí zaléváme, aby nebyly příliš hořké. Vhodnější je pravidelná menší zálivka, nárazová závlaha vede k praskání bulviček.
Čekanka
Stále ještě můžeme vysazovat sazenice a vysévat semena čekanky určené pro sklizeň kořenů a zimní rychlení puků, i salátové, křehké červené čekanky radicchio. Čekanku nyní můžeme pěstovat i na zastíněných místech, kde nebude v létě příliš hořknout a vybíhat do květu.
Fazole a fazolky
Stále můžeme vysévat pnoucí fazole pěstované pro sklizeň zralých nebo mléčně zralých plodů i keříčkové fazolky pro sklizeň mladých lusků. Rostou velmi rychle a úrodu poskytnou časně. Se slimáky, které fazole milují a klíčící rostlinky snadno zlikvidují, pomohou pivní pasti, nebo návnady na bázi glukonátu železa, které neohrožují ostatní zvířata.
Kapusta
Je čas vysazovat sazenice hlávkové i růžičkové kapusty, stále ještě ji můžeme i vysít. Rostoucí kapusta ocení vydatné hnojení – ideální je na dusík bohatý kopřivový výluh.
Ředkvička
Odrůdy určené pro celoroční pěstování, odolné vůči dřevnatění a vybíhání do květu, lze vysévat i nyní. Již narostlé ředkvičky včas sklízíme, rostoucí pravidelně zaléváme, aby nebyly příliš hořké, nedřevnatěly a nepraskaly.
Salát
Stále ještě můžeme vysévat letní odrůdy, odolné proti horku, hořknutí a vybíhání do květu. Lahůdkou jsou letní ledové saláty, římský či chřestový salát. Semena klíčí lépe na světle, proto je nezasypáváme, pouze přitlačíme k substrátu a nenecháme zaschnout. Rostoucí sazenice zaléváme a hnojíme dostatečně zředěným výluhem ze zkvašených kopřiv.
Pažitka
Část trsů můžeme stále opakovaně sklízet sestříhnutím – vyplatí se je zalévat a pohnojit, aby měly sílu znovu obrůstat. Část trsů můžeme nechat vykvést – květenství pažitky ozdobí zahradu a poskytují potravu včelám, čmelákům i motýlům.
Hrášek
Hrášek je třeba za sucha zalévat, někdy potřebuje pomoci navést na oporu, hnojení však nevyžaduje, dovede díky symbiotickým bakteriím na svých hlízkách dusík poutat sám. Mulčování mu však prospěje. Pro postupnou sklizeň stále vyséváme další semena dřeňového hrášku pro sklizeň sladkých zrnek i cukrových odrůd pro sklizeň celých lusků. Sejeme až 2,5 cm hluboko v rozestupech kolem 10 cm do lehké půdy. K rychlejšímu a spolehlivějšímu klíčení lze semínka přimět máčením.
Zelí
Rostoucí hlávky letního zelí zaléváme a hnojíme, nejlépe tekutými organickými hnojivy, jako je kopřivový výluh nebo zkvašený drůbeží trus, ať už doma připravený, nebo zakoupený koncentrát. Je čas začít s výsevem zimních odrůd pro podzimní sklizeň. Sejeme přibližně 1 cm hluboko. Bílá netkaná textilie ochrání záhony před dřepčíkem, květilkou zelnou, běláskem i vysycháním.
Brokolice a květák
Rostoucí květák i brokolici se vyplatí dostatečně zalévat a hnojit, ideálně tekutými organickými hnojivy. Také posečená tráva a kopřivy, pokud je poklademe jako mulč mezi řádky, půdu nejen chrání, ale i postupně obohatí o živiny, na které jsou košťáloviny náročné. Stále ještě můžeme sázet i sít pozdní odrůdy.
Jahody
Za sucha kvetoucí a na plod nasazující jahodníky vydatně zavlažíme, úrodě svědčí i přihnojení – ideální je zkvašený drůbeží trus. Půdu pod sazenicemi nastýláme, nejlépe slámou.
Brambory
Rašící hlízy pravidelně přihrnujeme půdou, nebo obložíme trávou či slámou. Mulčovat se vyplatí i brambory pěstované klasicky v půdě a brázdách, nejen ty pěstované v trávě či slámě. Čerstvé trávy nesmíme navršit přímo na rostliny příliš mnoho najednou, aby se nezapařila.
Kombinovat lze trvalky, letničky i okrasné keřeAutor: Shutterstock.com / SGM
Květinové záhony
Nakypřenou a zavlaženou půdu mezi novými výsadbami včas mulčujeme, abychom ji uchránili pře erozí, vysycháním a zbrzdily růst plevelů. Výsevy a mladí výsadby zaléváme, kvetení podpoříme tekutým hnojivem přidaným do zálivky, například generacemi osvědčenými zkvašenými slepičinci. Trvalky, jako je například astra, chryzantéma, hortenzie, zvonek či pivoňka stále ještě můžeme vysazovat a množit dělením trsů i měkkými řízky. Vysazovat a množit řízkováním můžeme rovněž oblíbené bylinky, jako je levandule, šalvěj, tymián. Bylinky na živiny náročné nejsou, prospěje jim však minerální hnojivo s obsahem vápníku – například dřevěný popel, nebo mletý dolomitický vápenec.
Většina aromatických bylinek bude svědčit teplé místo, na které paprsky dopadají co nejdéle, chráněné před větrem, ovšem máta a meduňka, stejně jako třeba kerblík či čechřice vonná, dobře snášejí i zastínění.
Letničky mohou tvořit veselé a barevné záhony samy o sobě, nejlépe ve směsích. Mohou však doplňovat i trvalkové výsadby – nenáročné druhy se v nich samy rok od roku přesévají.
Stále ještě můžeme vysévat mnohé druhy rychleji rostoucích letniček, jako je například oblíbená pestrá cínie, nenáročný aksamitník, oslnivá slunečnice nebo něžná černucha damašská, krásenka a vlčí mák. Stále oblíbenější jsou směsi více druhů letniček, které vytvoří pestrou a přirozeně působící podívanou. Mnohé z květů jsou navíc plné nektaru a pylu pro včely, čmeláky motýly.
Balkónové rostliny
Sazeničky letniček pro pěstování v nádobách, jako jsou pelargonie, petúnie, lobelky a další oblíbené balkónové květiny, do konce měsíce vysadíme do konečných nádob a umístíme na balkón, terasu nebo zahradu.
Pro květiny pěstované v nádobách je pravidelná zálivka otázkou života a smrti a hnojení jim zase umožní bohatě růst a kvést – zásoby živin v nádobě brzo vyčerpají.
Poměrně dost vláhy vyžadují sluncemilné petúnie a pelargonie. Dostatek vláhy vyžadují i fuchsie, balkónovky ideální do polostínu a stínu. Pozor však na to, že při teplotách nad 20 °C na obranu před horkem uzavírají póry a vody pak vypařují velmi málo a proto jí i málo vypijí – zalévat je musíme ráno, dokud je chladno, nebo večer.
Jako i pro ostatní kvetoucí rostliny, také pro balkónovky jsou ideální generacemi osvědčené zkvašené slepičince. Z domácích chovů můžete získat kvalitní trus, který ponechejte tři týdny zkvasit v plastové nádobě s vodou (třetinu trusu, zbytek vody). Výsledné hnojivo je třeba ředit nejméně 1:10, raději více, a rostliny přihnojovat večer jednou týdně. Slepičince lze je i zakoupit v granulované či tekuté formě, která je pro letní přihnojování nejvhodnější. Kvetoucím rostlinám často chybí fosfor a draslík. Pomoci může i obyčejná banánová slupka. Je bohatá na draslík, a pokud ji vpravíte do květináčů, prospěje jim. Ze slupek můžete připravit i tekuté hnojivo – výluh – podobně jako třeba z kopřiv.
Komule Davidova a okrasné trávyAutor: Shutterstock.com / J Need
Okrasné a ovocné keře
Zálivka a mulčování prospěje i okrasným keřům, především nově vysazeným. Také přihnojení hnojivem bohatým na fosfor a draslík prospěje kvetoucím keřům, jako je komule Davidova, která láká motýly z celého okolí, ibišek syrský, pivoňka dřevitá, růže, popínavý plamének či hortenzie (hnojivo pro posledně zmíněnou by nemělo obsahovat vápník).
Rybíz, angrešt, maliny, ostružiny a další ovocné keře za sucha zalijeme, spíše vydatnou dávkou vody jednou za několik dní, a přihnojíme. Do vpichů vytvořených rycími vidlemi můžeme nalít výluh kopřiv nebo drůbežího trusu. Stejně postupujeme u ovocných stromů. Organické hnojení nejenže je lepší pro půdu, u ovocných dřevin má oproti minerálnímu ještě jednu výhodu – kompletní minerální hnojiva obvykle snižují pH půdy a tím i dostupnost vápníku pro dřeviny. Půdu pod keři mulčujeme
Ovocné stromy
Mladé, letos vysazené stromky je třeba za sucha napojit. Není nutné je zalévat denně, ale spíš větším množstvím vody najednou, aby se dostala až d hloubky ke kořenům a nenutila je hledat vláhu jen blízko povrchu. Mladší i starší stromy můžeme hnojit stejně, jako ovocné keře. Prospěje jim také mulčování půdy pod korunou, nebo naopak její osetí či osázení vhodnými rostlinami. Například lichořeřišnice, měsíček či máta pomáhají stromy chránit proti škůdcům, pěkně vypadají a navíc jsou i jedlé a léčivé.