Počasí nám přeje, a tak můžeme vysévat, vysazovat i předpěstovávat zeleninu i letničky, založit si bylinkovou zahrádku, zasadit ovocné i okrasné stromy a keře… za kamny jistě nezůstane ani jeden zahradník.
Čas, kdy jsme mohli sít pouze za oknem nebo sklem skleníku či pařeniště pominul, mnoho druhů zeleniny i letniček můžeme již vysévat přímo ven. Abychom uspíšili klíčení, na které je potřeba větší teplo nežli na pozdější růst, můžeme oseté záhony překrýt nejen netkanou bílou textilií, ale dočasně i fólií vrstvou posečené travičky, která se zapaří a tak je zahřeje. Ovšem druhy, které nesnesou ani stupeň pod nulou, ještě ven vysazovat ani vysévat nelze – můžeme je však venku otužovat v pěstebních nádobách.
- Zakládání bylinkové zahrádky
- Výsevy a výsadby zeleniny na záhony
- Předpěstování zeleniny
- Výsevy letniček
- Výsadba dřevin
- Péče o přenosné rostliny
Bylinkový záhon je pohledný, voňavý, léčivý a jedlýAutor: Shutterstock.com / Del Boy
Zakládání bylinkové zahrádky
Duben je ideální měsíc pro výsadbu bylinek, a teplé počasí nám už konečně umožňuje přichystat vhodné místo a pustit se do tvoření krásné, voňavé a léčivé oázy. Většina aromatických bylinek potřebuje slunce – vyberte proto místo, na které paprsky dopadají co nejdéle, pokud možno chráněné přede větrem (pomůže nízký živý plůtek, plůtek z proutí, nebo bariéra z vyšších, odolných bylinek, jako je levandule, šalvěj či šanta).
Půda musí být propustná – těžké půdy vylehčete pískem či drobným štěrkem, vyplatí se využít vyvýšené záhony, spirálu či skalku. Ideálním mulčem jsou teplo akumulující oblázky, štěrk či kačírek. Bylinky nejsou náročné na živiny (dusíkaté hnojení spíše snižuje jejich voňavost), svědčí jim ovšem vápník a například dřevěný popel.
Levandule
Keříky legendární bylinky levandule mohou být podle druhu a kultivaru mohou jen 20, ale i 60 cm vysoké. Kromě levandule lékařské se pěstuje i mnoho dalších druhů a kultivarů. Levandule korunkatá, tzv. francouzská levandule (Lavandula stoechas), má velká nachová kompaktní květenství, ale je poněkud choulostivější. L. lanata má velká květenství a je otužilá, nesnáší přemokření a je ideální do nádob. Levandule úzkolitá (Lavandula angustifolia), se pěstuje i ve varietách s jemně růžovými i bílými květy. Pro udržení pěkného vzhledu je třeba všechny levandule na jaře seřezávat, ale pouze nové výhony, nikdy až na staré dřevo, které obráží špatně.
Šalvěj
Šalvěj lékařská se stříbrošedými, hořkými, voňavými a léčivými listy a modrým květenstvím, tvoří až metr vysoké keříky. Vyšlechtěny jsou i okrasné variety se žlutě žíhanými, růžově a bíle skvrnitými, či fialovými listy. V kuchyni i antisepticky působícím nálevu je můžete používat stejně, jako původní druh. Šalvěj levandulolistá (S. lavandulifolia) snoubí vůni šalvěje a levandule. Šalvěj sličná (S. elegans), s výraznými červenými květy má sladkou vůni s nádechem ovoce – ideální k dezertům. Seřezává se stejně, jako levandule.
Tymián
Sladce kořenitá vůně tymiánu potěší na zahradě i v kuchyni. Tymián tvoří dřevnatějící keříky podobně jako levandule a šalvěj a má i podobné nároky na půdu a slunce, nesnáší přemokření. Zelené výhonky můžete postupně zaštipovat a používat, keřík bude znovu obrůstat. Pokud nesklízíte postupně, je třeba výhony na jaře zkrátit, aby se nevyholovaly – nikdy však až na staré dřevo, které již neobrazí.
Máta
Máta patří mezi velmi oblíbené bylinky, jejichž pronikavá, osvěžující vůně je výtečná nejen do proslulého koktejlu. Na rozdíl od suchomilných bylinek, jako je levandule, šalvěj, tymián, oregano, yzop, šanta a dalších má však ráda dostatek vláhy a humózní půdu. Pokud osazujete bylinkovou spirálu nebo skalku, najděte jí vlhčí místo u paty, může být i zastíněné. Pěstovat lze mnoho druhů a kultivarů. Marocká a vodní máta voní nasládle, peprná a klasnatá má říz. Přibývají nové odrůdy, jejichž vůně má nádech po jahodách, ananasu, čokoládě a také různě vypadají, takže i mátová zahrádka může být pestrá, obzvlášť díky kultivarům s bíle panašovanými nebo zkadeřenými listy.
Meduňka
Také meduňka má ráda dostatek vláhy ale půda musí být zároveň propustná. Větší potřebu vody poznáte i podle tenčích a větších listů, nežli mají skromné středomořské bylinky. Ovšem vydrží i sucho, roste na slunci i ve stínu – je velmi nenáročná, přitom pohledná, voňavá a léčivá. Příjemná citrónová vůně byla dále kultivována – existují odrůdy připomínající citrónovou trávu, limetku, a také okrasné variety se zlatavými, nebo zlatě žíhanými listy. Meduňka vytváří až 80 cm vysoké trsy, které lze pravidelnou sklizní (na jaře i v létě) udržet pěkně kompaktní.
Rozmarýn
Kafrová vůně, schopnost vzpružit tělo i ducha a okouzlující vzhled činí z rozmarýnu jednu z nejoblíbenějších bylinek.
Pěstovat rozmarýnu na zahradě však přináší riziko vymrznutí. Mírné zimy sice pod důkladnou přikrývku přežít může, ale zaručit její mnohaleté prospívání nelze – pokud se nejedná o mrazuvzdornou varietu, například Arp. Lepší je proto pěstovat rozmarýnku v nádobách, které můžete do bylinkové zahrádky i zapustit, a na zimu ji přechovat na světlém (je stálezelená), ale bezmrazém místě. Za zimní odpočinek se odmění, na jaře se obsype blankytnými květy. Kromě vzpřímených rostlin se pěstují také půvabné poléhavé odrůdy, které mohou splývat z nádob, nejlépe závěsných košů, nebo naopak šplhat po opoře. Substrát v nádobách musí být dokonale propustný, ovšem pozor na to, že zcela bez vody v nich bylinka také dlouho nevydrží. Krásné keříky udržíte pravidelným zaštipováním.
Na vyvýšených zeleninových záhonech se půda prohřeje rychlejiAutor: Shutterstock.com / jgolby
Výsevy a výsadby zeleniny na záhony
Jahody
Pokud jsme nestihli nové sazenice vysadit na sklonku léta nebo na podzim, můžeme nové záhony založit i nyní. Jahodám svědčí slunné místo a propustná, ale humózní a kompostem obohacená půda. Stávající záhony poté, co se půda prohřála a co jsme je nakypřili a zavlažili, mulčujeme slámou nebo posečenou trávou. Alternativou je i štěrk, který akumuluje teplo a svědčí dozrávání plodů.
Ředkvička
Při stoupajících teplotách klíčí ředkvičky rychle a za měsíc budete moci sklízet. Jen po výsevu, kdy semenna zasypete přibližně centimetrovou vrstvičkou lehkého substrátu, nesmí zaschnout. Více o pěstování ředkviček si můžete přečíst v článku:
Salát
Je čas na výsevy i výsadby sazeniček. Pro výsevy již zvolte raději letní odrůdy salátu, které nevybíhají do květu. Semena dobře klíčí na světle, proto je nezasypávejte, pouze přitlačte k substrátu, ovšem pozor, aby nezaschla. Dobrým pomocníkem je netkaná bílá textilie.
Hrášek
Rané odrůdy se vyplatí sít brzy a výsevy opakovat po týdnu či dvou, abyste mohli postupně sklízet. Tvrdá semena před výsevem nechejte dva či tři dny máčet ve vlažné vodě nebo v heřmánkovém nálevu. Poté je vysejte 2,5 cm hluboko v rozestupech kolem 10 cm do lehké půdy a zalévejte. Ještě před výsevem připravte opory, po nichž se bude hrášek pnout – stačí lehká konstrukce z proutí, tyček a provázků, plot.
Česnek
Jarní odrůdy česneku můžete do půdy vysadit i na jaře a je pro to nejvyšší čas. Palice česneku na stroužky rozdrobte až těsně před výsadbou. Stroužky můžete rovněž namořit proti houbovým chorobám, nebo posilnit v přírodním lignohumátu. Při jarní výsadbě by měla být špička nejvýše 5 cm pod povrchem půdy. Pro hloubení jamek není vhodný sázecí kolík, protože přímo pod podpučím stroužku zůstane mezera a česnek bude obtížněji zakořeňovat. Česnek můžete snadno sázet do vyhloubených řádků.
Cibule
Je nejvyšší čas vysít semena cibule – vegetační doba bude delší nežli ze sazečky. Cibule z výsevů však lze úspěšněji skladovat a máte velký výběr odrůd. Semena sejte do řádků vzdálených od sebe 20 cm, v rozestupech přibližně 2-5 cm. Vzcházející rostlinky je třeba vyjednotit na 10 cm, aby měly cibule prostor k vývinu. Kvalitní, sladká a aromatická bude cibule v lehčí půdě na slunném, chráněném místě.
Zelí
Je nejvyšší čas vysít rané odrůdy letního zelí, na zimní je ještě čas. Sejte přibližně 1 cm hluboko, vzešlé rostlinky vyjednoťte do sponu kolem 15 cm. Zelí vyžaduje dobře vyhnojenou půdu, nešetřete kompostem. Bílá netkaná textilie ochrání záhon před dřepčíkem, květilkou zelnou i běláskem.
Mrkev
Pro šťavnaté kořeny, které se konzumují ihned po sklizni, pěstujeme karotku. Pro kořeny, které obsahují méně vody a lze je skladovat celou zimu pak mrkev. Kořeny karotky i mrkve potřebují kyprý substrát bez kamenů a hrud, aby mohly růst do hloubky. Semena klíčí poměrně pomalu. Při teplotě 10 °C semena vyklíčí přibližně za tři týdny, při 15 °C již za dva. Do týdne vyklíčí při 20 °C.
Brokolice a květák
Pokud budete brokolici nebo květák teprve vysévat, nechejte semena den či dva máčet ve vlažné vodě, aby klíčila rychleji. Čas je rovněž na výsadbu sazenic, záhony překryjte netkanou bílou textilií. Pro dobrou sklizeň je třeba květák i brokolici dostatečně zalévat a hnojit (vhodný je například kopřivový výluh).
Kedlubna
Je čas na výsadbu sazenic na venkovní záhony. Pokud budete kedlubny teprve vysévat, klíčení uspíšíte máčením semen ve vlažné vodě. Po vysetí nesmí klíčící semena zaschnout. Semena kedluben nejlépe klíčí při teplotě 18-20 °C, sazenice poté prospívají při teplotě 12-16 °C.
Pažitka, kopr, roketa
Mladé listy bylinek poskytnou časnou sklizeň a po seříznutí či sestřihnutí znovu obrazí. Jednoleté bylinky mohou vyplnit řádky mezi salátem a ředkvičkami. Kopr dokonce vylepšuje chuť salátu, pokud je pěstován v jeho blízkosti.
Z velkých semen dýní vyklíčí a vyrostou mohutné rostlinyAutor: Shutterstock.com / saiko3p
Předpěstování zeleniny
Rajče, paprika, mochyně, lilek
Sazeničky určené pro pěstování ve skleníku můžeme již vysadit. Ty, které budeme pěstovat na venkovních záhonech, v případě potřeby přesazujeme do větších květináčků. Pravidelně je zaléváme, hnojíme a dopřáváme jim co nejvíce světla. Vhodné je i otužování – skleník za dne větráme a pokud sazenice pěstujeme doma, za teplých dní je umístíme na balkón nebo zápraží.
Okurka
Okurky si můžeme předpěstovat i v dubnu, jak skleníkové, tak polní. Ideálním místem je skleník, zasklená lodžie nebo vyhřátý okenní parapet. Při teplotě 25 °C vyklíčí semínka za pár dní, při teplotě 15 °C do dvou týdnů. Vzešlé semenáčky je třeba po vytvoření prvních pravých lístků přesadit do prostorných květináčů a hnojit.
Pór
Sazeničky letních odrůd póru vysazujeme na záhony pod netkanou textilii, která je ochrání před vrtalkou pórkovou a pomáhá udržet příznivé mikroklima. Zimní pór vyséváme pro předpěstování sazenic – do skleníku, pařeniště, nebo do sadbovačů na okenním parapetu.
Brambory
V teplejších oblastech již můžeme brambory vysazovat na kompostem obohacený, nakypřený záhon.
Čekanka
V teplejších oblastech již můžeme salátovou čekanku (radicchio) i čekanku určenou k zimnímu rychlení puků vysévat na záhony. V chladnějších oblastech raději předpěstováváme ve skleníku, pařeništi nebo za oknem a vysadíme až v květnu.
Cuketa, dýně
Doma, ve skleníku nebo v pařeništi můžeme vysévat semena pro předpěstování sazenic. Semenům před výsevem svědčí máčení ve vodě, v mléce nebo heřmánkovém čaji.
Kapusta
V teplejších oblastech můžeme hlávkovou i růžičkovou kapustu vysévat na záhony. V chladnějších oblastech předpěstováváme ve skleníku, pařeništi nebo za oknem a vysadíme až po zmrzlých.
Letničkové záhony jsou plné barev – cínie čili ostálky, astry a pryšceAutor: Shutterstock.com / Vahan Abrahamyan
Výsevy letniček
V teplejších oblastech můžeme letničkové záhony již vysévat, v chladnějších si alespoň připravit půdu – většina letniček má ráda půdu propustnou, vylehčenou pískem a obohacenou o trochu vyzrálého humusu. V době vzcházení nesmí výsevy zaschnout (záhony můžeme překrýt bílou textilií, která zmírní vysychání i výkyvy teplot). Poté, co vzrostou a zakoření, se letničky obvykle obejdou bez zálivky. Vysévat lze jednotlivé druhy, velmi vděčné jsou však i směsi rozmanitých druhů letniček, které kvetou od léta až do podzimu. Vysévat můžeme například cínie nejrůznějších barev, aksamitníky, měsíčky, okrasné máky, černuchy, krásenky, slunečnice. Sazeničky oblíbené letniček do nádob, jako jsou petúnie, pelargonie a lobelky, přesazujeme podle potřeby, zaléváme a hnojíme.
Výsadba dřevin
Nejen podzim ale i jaro je vhodné pro výsadbu dřevin, ovocných i okrasných, nebo takových, které oba dary spojují (rakytník, jeřáb, aronie, muchovník, hloh, dřín, dužnoplodé růže aj.). Ovocné stromy vybíráme s ohledem na klimatické podmínky zahrady i na případný výskyt škůdců a chorob – odrůdy, které jsou vůči nim odolnější či dokonce zcela rezistentní se v budoucnu vyplatí. Pokud navíc kombinujeme rané a pozdní, může na zahradě sladké ovoce zrát postupně po celé léto a podzim. Odolné a dlouhověké bývají i vysokokmeny, které se na zahrady pomalu vrací – pokud pro ně máme prostor, mohou být našimi přáteli do konce života. Poskytují nejen úrodu, ale i blahodárný, laskavý stín a domov ptákům, kteří je na oplátku zbaví mšic. Na zahradě by neměly chybět ovocné stromy, jako je jabloň, hrušeň, třešeň, meruňku, slívu, ořešák. Nenáročné a vděčně plodící jsou i ovocné keře, jako je rybíz, angrešt, maliny, ostružiny.
Rovněž okrasné keře, jako jsou například komule Davidova, Ibišek syrský, pivoňka dřevitá, hortenzie velkolistá, popínavý plamének či královna květin růže v nesčetných typech a kultivarech můžeme vyadit na jaře.
Péče o přenosné rostliny
Pelargonie
Pelargónie, které úspěšně přezimovaly, přesadíme do nového substrátu obohaceného vyzrálým kompostem a pokud to počasí umožní, otužujeme je a větráme. Zkrácení na třetinu podpoří větvení a rostliny budou košatější.
Fuchsie
Rašící rostliny sestříhneme až o dvě třetiny, aby byly košaté a kompaktní. Prospěje jim rovněž přesazení a přilepšení v podobě tekutého hnojiva. Pokud nemrzne, můžeme fuchsie větrat venku i v noci, čerstvý vzduch jim jen prospěje.
Begónie
Begónie jsou ideální balkónovky pro stinnější místa, která jejich květy doslova prozáří. Hlízy můžeme nechat narašit při teplotě 16-20 °C ve vlhkém substrátu. Horní třetina by měla čnít ven, špičkou vzhůru. Pokud nemrzne, můžeme nádoby již umístit ven, ale při hrozbě nočních mrazíků je třeba je schovat zpět domů.
Jiřina
Rovněž hlízy jiřinek můžeme lze nechat v teple narašit. Rostoucí výhony lze navíc řízkovat a vypěstovat si z nich nové sazeničky – je to méně riskantní, nežli množit je dělením hlíz. Vysazovat se budou až v květnu.