Čas setí a sázení pokračuje, zároveň již můžeme sklízet časnou úrodu křehkých salátů a ředkviček. Zahrada si žádá vláhu a výživu, aby v ní vše utěšeno rostlo a kvetlo.
Teplé počasí rostlinám svědčí, ale je poměrně skoupé na srážky – výsevy i čerstvé výsadby je třeba důkladně zalévat, aby nezaschly. I rostliny, které si později hravě poradí se suchem, jako jsou suchomilné trvalky a bylinky, vyžadují vláhu, nežli se ujmou. Všude, kde je to možné, kyprou a zavlaženou půdu mulčujeme, abychom zabránili dalšímu vysychání a podpořili tvorbu tolik potřebného humusu. I přes vysoké teploty bychom měli s výsadbou choulostivých rostlin počkat raději na osvědčený termín „po zmrzlých“, alespoň za běžných podmínek.
- Zeleninová zahrádka
- Květinové záhony
- Balkónové a přenosné rostliny
- Ovocné a okrasné keře
- Ovocné stromy
Již zamulčované jahody nastelte vyšší vrstvouAutor: Shutterstock.com / patjo
Zeleninová zahrádka
Pažitka
Část trsů můžeme stále opakovaně sklízet sestříhnutím – vyplatí se je zalévat a pohnojit, aby měly sílu znovu obrůstat. Část trsů můžeme nechat vykvést – květenství pažitky ozdobí zahradu a poskytují potravu včelám, čmelákům i motýlům.
Také kedlubna je náročná na živiny a uvítá půdu obohacenou kompostem, mulčování a hnojení spolu se zálivkou. Ještě stále můžeme vysévat pozdní odrůdy. Rostoucí rostliny zaléváme pravidelně, aby bulvy nepraskaly a nedřevnatěly.
Jahody
Obnovujeme mulč pod sazenicemi, ideální je sláma, která chrání zrající plody před ušpiněním a nemají ji v lásce slimáci, alespoň v suchém stavu. Navíc pomáhá udržet v půdě vláhu a chrání i půdní mikroorganismy, které mohou v klidu pracovat na tvorbě humusu – a ten jahodám velmi svědčí. Se slimáky si poradí pivní pasti, nebo návnady na bázi glukonátu železa, které neohrožují ostatní zvířata. Ideálním hnojením v době květu a násady plodů je zkvašený drůbeží trus.
Rebarbora
Abychom sklidili dlouhé řapíky, rebarboru za sucha zalijeme a přihnojíme rychle působícími tekutými hnojivy (nejlépe organickými). Můžeme ji také vysazovat a množit odkopky. Pokud vlivem nezvykle teplého jara začnou rašit květní stvoly, včas je vylamujeme.
Brambory
Rašící hlízy pravidelně přihrnujeme půdou, nebo obložíme trávou či slámou. Mulčovat se vyplatí i brambory pěstované klasicky v půdě a brázdách, nejen ty pěstované v trávě či slámě. Čerstvé trávy nesmíme navršit přímo na rostliny příliš mnoho najednou, aby se nezapařila.
Okurky
V teplých oblastech vyséváme semena na slunná místa s kyprou, kompostem vyhnojenou půdou. S výsadbou raději počkáme po zmrzlých. Více o pěstování okurek se dočtete v článku Je čas vysít okurky. Jak připravit záhon a vypěstovat sazeničky?
Rajče, paprika, mochyně, lilek
Ven sazenice raději ještě nevysazujeme, leda v nejteplejších oblastech. Ve skleníku je třeba rostliny vydatně zalévat a hnojit, rajčatům již začít vylamovat zálistky. Plodová zelenina, která začíná kvést, potřebuje více fosforu a draslíku, z přírodních hnojiv je ideální dostatečně naředěný, zkvašený drůbeží trus (koncentrát lze i zakoupit).
Trvalky můžete doplnit letničkamiAutor: Shutterstock.com / Linda George
Květinové záhony
Díky promyšleným trvalkovým výsadbám mohou zahradu kvést po celé léto až do podzimu. Barevné koberce z trvalek a okrasných trav, úchvatné kvetoucí stepi, mohou nahradit monotónní trávník, který často zabírá více prostoru, nežli je přínosné. Těší nás barvou i tvarem, lákají motýly, tančí ve vánku. A pokud zvolíme vhodné druhy, mohou být naprosto nenáročné.
Nakypřenou a zavlaženou půdu mezi novými výsadbami včas mulčujeme, abychom ji uchránili pře erozí, vysycháním a zbrzdily růst plevelů. Trvalky, jako je například astra, chryzantéma, hortenzie, zvonek či pivoňka vysazujeme a množíme dělením trsů i měkkými řízky. Vysazovat a množit polovyzrálými řízky můžeme rovněž oblíbené bylinky, jako je levandule, šalvěj, tymián. Mátu a meduňku namnožíme snadno dělením trsů. Většina aromatických bylinek bude svědčit teplé místo, na které paprsky dopadají co nejdéle, chráněné přede větrem, ovšem máta a meduňka, stejně jako třeba kerblík či čechřice vonná, dobře snášejí i zastínění.
Letničky mohou tvořit veselé a barevné záhony samy o sobě, nejlépe ve směsích. Mohou však doplňovat i trvalkové výsadby – nenáročné druhy se v nich samy rok od roku přesévají.
U přímých výsevů letniček, které by mohli mrazíky zahubit (jako je například oblíbená cínie, aksamitník či slunečnice), postup zvážíme podle polohy zahrady. Oseté záhony lze překrýt netkanou bílou textilií, která je před lehkým mrazíkem uchrání.
Cínie
Díky pestrému výběru odrůd vytvoří krásný záhon samy o sobě, hodí se však i pro kombinaci s dalšími květinami. Semena dobře klíčí při teplotě 20 °C, současné teplé dny klíčení svědčí.
Aksamitník
Pěstovat je můžeme v desítkách odrůd od nízkých po vysoké, s květy plnými i jednoduchými, zbarvenými od světle žluté přes ohnivou po červenohnědou. Semena těchto letniček ochotně klíčí při teplotě 20 °C. Aksamitníky jsou nejen pohledné, ale také ozdravují půdu.
Slunečnice
I v případě slunečnic můžeme pěstovat množství ozdobných odrůd různé výšky (od půlmetrových po třímetrové), barev (červené, vínové až téměř černé, žíhané). Odrůdy určené pro ptáky, které tvoří extra velké slunečnicové koláče, úbory plné chutných semínek, jsou krásné i užitečné zároveň.
Balkónové a přenosné rostliny
Sazeničky letniček pro pěstování v nádobách, jako jsou pelargonie, petúnie, lobelky a další oblíbené balkónové květiny již můžeme vysadit do konečných nádob a umístit ven, před případnými pozdními mrazíky však bude potřeba je schovat domů nebo do skleníku. Podobně i další přenosné rostliny, jako jsou rozmarýna, fuchsie, oleandry, vavřín, citrusy, palmy a další by si již měly užívat čerstvého vzduchu. Pozor však na přímé slunce, rostliny si musí zvykat postupně. Vhodné je před větrem chráněné, klidné, polostinné místo. Rostliny pěstované v nádobách je na jaře vhodné přesadit do květináčů o číslo větších, u velkých a těžkých nádob alespoň vyměnit svrchní vrstvu substrátu. S přicházející sezónou budou potřebovat častější zálivku a pravidelné přihnojování. Po zimě je také třeba každou rostlinu důkladně prohlédnout, zda netrpí škůdci. Podobnou jarní péči ocení i rostliny pokojové. Je nejvyšší čas vysadit hlíznaté rostliny, jako jsou begónie, mečíky a jiřiny.
Ibišek sysrký je jeden z nádherně kvetoucích zahradních keřůAutor: Shutetrstock.com / khan3145
Okrasné a ovocné keře
Ovocné keře, jako je rybíz, angrešt, maliny, ostružiny se vyplatí za sucha zalít a přitom přihnojit. Po obvodu koruny můžeme vytvořit rycími vidlemi vpichy a do nich nalít výluh kopřiv nebo drůbežího trusu. Organické hnojení nejenže je lepší pro půdu, u ovocných stromů má oproti minerálnímu ještě jednu výhodu – kompletní minerální hnojiva obvykle snižují pH půdy a tím i dostupnost vápníku pro dřeviny. Hnojíme vždy za deště, nebo spolu s vydatnou zálivkou.
Zálivka a mulčování prospěje i okrasným keřům, především nově vysazeným. Také přihnojení hnojivem bohatým na fosfor a draslík prospěje kvetoucím keřům, jako je komule Davidova, ibišek syrský, pivoňka dřevitá, růže, popínavý plamének či hortenzie (hnojivo pro posledně zmíněnou by nemělo obsahovat vápník).
Podsadba z lichořeřišnice pěkně vypadá a pomáhá strom chránit proti nevítaným hostůmAutor: Shutterstock.com / Uta Scholl
Ovocné stromy
Vzhledem k nezvykle horkému jaru většina jabloní, hrušní, slivoní, třešní, meruněk, ořešáků i dalších ovocných stromů již odkvétá nebo odkvetla a riziko pozdních mrazíků je minulo. Pokud by se ve vyšších polohách v době květu přeci jen objevily, stromy ochrání netkaná textilie, rosení či protimrazové svíce, které nahrazují dříve praktikované zahalování stromů dýmem.
Mladé, letos vysazené stromky je třeba za sucha napojit. Není nutné je zalévat denně, ale spíš větším množstvím vody najednou, aby se dostala až d hloubky ke kořenům a nenutila je hledat vláhu jen blízko povrchu. Mladší i starší stromy můžeme hnojit stejně, jako ovocné keře. Prospěje jim také mulčování půdy pod korunou, nebo naopak její osetí či osázení vhodnými rostlinami. Například lichořeřišnice, měsíček či máta pomáhají stromy chránit proti škůdcům, pěkně vypadají a navíc jsou i jedlé a léčivé.