Spolu s hrozivým suchem, horkem a nedostatkem se objevuje otázka, jak snížit spotřebu vody, ale přitom nenechat rostliny suchu na pospas. Zálivku není dobré rozdělovat „spravedlivě“, ale podle potřeb rostlin.
Listová zelenina potřebuje přísun vody stále, její nedostatek se okamžitě projeví na kvalitě sklizně. Naopak kořenová zelenina potřebuje dostatek vláhy v době růstu a poté pouze tolik vláhy, aby půda zcela nevyschla a poté po silném dešti nedošlo k pukání kořenů. (Nadměrná zálivka podporuje růst listů, nikoli kořenů). Plodovou zeleninu není radno přelévat před tvorbou květů, která by mohla být nadbytkem vláhy snížena (a naopak podpořen bujný růst listů). Nalévající se plody pak dostatek vláhy potřebují. Samozřejmostí je mulčování půdy, které brání odparu a také zálivka brzo ráno nebo pozdě večer. Bez zálivky si poradí již ujmuté výsadby suchomilných trvalek, občasné zavlažení ocení pozdní maliny a ostružiny.
Péče o zeleninu
Rajčata
Rajčata mají poměrně dlouhou vegetační dobu. Někde již zrají, ale na mnoha zahrádkách se teprve počínají vybarvovat. Může se snadno stát, že první mrazíky zastihnou ještě poslední, nevyzrálá rajčata. Ani včasná sklizeň nepomůže, doma nedozrají a používat zelená rajčata je vzhledem k obsahu solaninu nebezpečné. Proto je lepší již v srpnu seříznout vrcholky rostlin, které často ještě kvetou, a donutit je tak, aby svou energii investovaly do již dozrávajících plodů. Použitelná úroda tak bude větší. V chladnějších oblastech je vhodné toto opatření provést již na začátku měsíce, v teplejších v průběhu či na konci.
Rostliny zaléváme pravidelně, aby plody nepraskaly. Ale pouze ke kořenům, aby vlhkost na listech zbytečně nepodpořila rozvoj houbových chorob. Pro jejich kontrolu poslouží postřiky ekologickými přípravky na bázi kaseinu (nebo nepasterovaným mlékem smíchaným s vodou či nálevem z přesličky v poměru 1:1), které nám nebrání dále sklízet. Horké a suché počasí nahrává sviluškám, zvláště ve skleníku – na ně zase platí postřiky na bázi rostlinných olejů, které jim zalepí dýchací otvory.
Papriky
Rostliny, jejichž křehké výhony obtěžkaly plody, vyvazujeme podle potřeby k opoře. Kontrolujeme výskyt svilušek, kterými především ve skleníku často trpí. Podobně jako u okurek se napadení projevuje usycháním a žloutnutím listů, které jsou zespodu pokryty téměř neviditelnými pavučinkami, které si roztoči vytvořili.
Okurky
Na vláhu jsou salátové okurky i nakladačky náročnější nežli rajčata, pokud mají uživit velké, na vodu tolik bohaté plody. Především skleníkové okurky často trpí sviluškami – řešení je stejné jako u rajčat. Prevencí proti plísni je zase pěstování na síti.
Cukety
Cukety je třeba zalévat pravidelně, jsou však o něco úspornější než žíznivé okurky. Oběma druhům prospěje také pravidelné přihnojování, které podpoří další násadu plodů. ideálním hnojivem zkvašený drůbeží trus. Kromě toho, že dodává rostlinám komplex výživných látek, prospívá půdě, pečuje o její zdraví a dlouhodobou úrodnost. Hnojení organickými hnojivy je ideální kombinovat s mulčováním, které uchovává půdu kyprou a chrání pracující půdní mikroorganismy. Ovšem ani u hladové zeleniny není vhodné přehnojení dusíkem, na který je, kromě dalších živin, trus bohatý – zákvas proto ředíme tak, že téměř nezapáchá a má barvu slabšího čaje, kupovaný koncentrát pak podle návodu. Přemíra dusíku sice podpoří růst rostlin, ale plody mohou být méně chutné a rostliny náchylnější k chorobám a lákavější pro škůdce. Při rozvoji padlí na listech cuket pomáhá ranní kropení listů a postřik přípravky na bázi olejů, kaseinu a lecitinu. Plody cuket sklízíme mladé – budou chutnější a podpoříme tak násadu dalších květů a plodů.
Dýně vyžadují zálivku, hnojení, mulčování slámou, podložení zrajících plodů. Mrkev chráníme textilií proti pochmurnatce mrkvové, jejíž larvy v kořenech vyžírají chodbičky. Mladé výsevy jednotíme a dorostlé kořeny sklízíme. Pór chráníme textilií před vrtalkou pórkovou. Přihrnutím zeminy získáme delší bílé části stvolů, které mají jemnou chuť. a bělíme přikopčením zeminou. Rovněž kedlubnu, brokolici a květák chráníme netkanou bílou textilií před škůdci, pozdní sazenice zaléváme a hnojíme. Sklízíme zavinuté hlávky letního zelí, rostoucí zimní odrůdy zaléváme, hnojíme a mulčujeme. Fazolky pěstované pro sklizeň mladých lusků sklízíme včas, dokud lusky nejsou vláknité, když je přelomíme. Rovněž cukrový hrách sklízíme, dokud jsou lusky křehké, zrna dřeňového pak necháme vyrůst, ale nikoli ztvrdnout – pokud je tedy nechceme sklízet až zralé pro semenaření. Postupně sklízíme naťový i řapíkatý celer, bulvový pravidelně zaléváme a hnojíme. Česnek pěstovaný pro dlouhodobější skladování přestaneme zalévat, jarní výsadby již sklízíme. Sklízíme polorané odrůdy brambor, pozdní přikopčíme a nasteleme. Mulčujeme rovněž rebarboru, jejíž sklizeň již skončila a která nyní odpočívá. Sklízet můžeme semena, pokud jsme rostlinu nechali vykvést.
trvalky pozdního létaAutor: Shutterstock.com / Del Boy
Trvalky, letničky, dvouletky
Petúnie a pelargonie vyžadují pravidelná zálivku, hnojení a odstraňování uvadlých květů. Fuchsie a begónie zaléváme pouze ráno či večer dešťovou vodou, hnojení vyžadují bez vápníku. V horkých dnech nutně potřebují stínění. Odstraňování odkvetlých květů cínií, aksamitníků a dalších letniček prodloužíme dobu jejich kvetení – rostliny, kterým se nedaří vytvořit semena, nasazují další a další květy. Jiřiny, astry a chryzantémy potřebují zalít a pohnojit, aby bohatě zdobily podzimní zahradu. Vyplatí se i vyvázání vysokých odrůd k opoře. Podobnou péči ocení i mečíky, u kterých navíc odstraňujeme odkvetlé květy. Je poslední vhodný čas na výsev dvouletek, například zvonků či náprstníků – pokud je budeme pěstovat ve skleníku. Již vzešlé semenáčky přepichujeme, zaléváme a hnojíme.
Ještě naposledy můžeme seříznout nekvetoucí natě meduňky a máty pro sklizeň lístků. Mátě prospěje za sucha zálivka, oběma bylinkám pak mulčování, které vláhu v půdě šetří. Celé trsy také můžeme vyzvednou ze země a vysadit do nádob, kde poslouží k zimnímu rychlení.
Levanduli prospěje zastřižení výhonů po odkvětu, hnojení dřevěným popelem a mulčování štěrkem. Je čas na poslední sklizeň nekvetoucích výhonů šalvěje. Stejně jako rozmarýnu a tymiánu jí prospěje přirozené minerální hnojivo – dolomitický vápenec a dřevěný popel. Rozmarýn a tymián sklízíme průběžným zaštipováním výhonů, které podpoří košatost keříků. Nikdy však dřevnatějící bylinky nestříháme až na staré dřevo, které již tak ochotně neobrazí.
Sklizeň jablek začíná letními odrůdamiAutor: Shutterstock.com / takoburito
Ovocné dřeviny
Vrcholí sezóna angreštů, mnohdy však úrodu zcela zničí padlí americké. Pokud tato nemoc postihla i naše keře, můžeme zachránit alespoň úrodu příští. Angrešt po sklizni ošetříme fungicidem. Při mírném napadení a jako prevence poslouží i přípravek posilující odolnost proti plísním, např Bioton či Bioan – přípravky zcela neškodné pro zdraví i přírodní rovnováhu zahrady. Důležité je i odstranění všech spadaných listů na podzim. Prosvětlení koruny prospěje i višním, broskvoním, angreštům i rybízům. Přednostně odstraníme všechny poškozené větvě, a poté ty, které vytvářejí příliš hustou splať, jdou napříč ostatními. Rozhodně odstranit potřebují ty větve, které jeví známky napadení chorobami – v případě moniliové spály jsou to obvykle všechny konce větviček až na zdravé dřevo. U maliníku je vhodné odstranit slabé i odplozené výhony. Takzvané vlky je také nejlepší odstraňovat, dokud jsou měkké a poddajné.
Jabloně a hrušně, zvláště mladé stromky s bohatou násadou plodů, potřebují za suchých dní zálivku – raději jednou týdně větším množstvím vody, která pronikne až ke kořenům. Ideální je zalévat ráno či večer, odstátou, nejlépe dešťovou vodou. Pokud je půda pod stromy odkrytá, je vhodné ji mulčovat (například posečenou trávou, nebo slámou). Proti červivosti jablek pomohou feromonové lapače, které umístíme do korun jabloní, kde chytají dospělce kladoucí vajíčka. Nyní je však čas spíš pro prevenci v příštím roce – kolem kmenů stromů upevňujeme lapače z vlnité lepenky, ve kterých se housenky obaleče uvelebí na zimu – na konci podzimu je odebereme a spálíme. Stejně můžeme před škůdci chránit i hrušně a slívy.
Třešně, meruňky, slivoně i ořešáky je v tuto dobu vhodné prořezat, pokud vyžadují řez výchovný, zmlazovací či udržovací. Výhodou včasného řezu je, že se strom lépe regeneruje a neplýtvá výživou na větve, které by byly na jaře nakonec stejně odstraněny. Nezralé ořechy můžeme sbírat a připravit z nich oblíbenou ořechovici.
hortenzie zdobí zahradu po celé léto až do zimyAutor: Archiv ireceptar.cz
Okrasné dřeviny
Okrasné keře, jako je hortenzie, dřevitá pivoňka, ibišek syrský, či komule Davidova ocení zálivku a hnojení s vyšším podílem fosforu a draslíku (na draslík jsou bohaté například slupky od banánu, na fosfor drůbeží trus – ten je však třeba dávkovat velmi opatrně, po zkvašení ředit na barvu slabého čaje (nebo dle návodu na zakoupeném koncentrátu) a hnojit nejvýše jednou týdně spolu se zálivkou, abychom dřevinám nenadělili příliš dusíku). Velmi prospěšné je i mulčování, které chrání kořeny, udrží v půdě vláhu a zvyšuje její kvalitu. Také popínavým plaménkům prospěje zálivka a přihnojení, především pak stíníme jejich paty, aby kořenům nebylo horko. Růže chráníme proti padlí a skvrnitosti – existují i ekologické prostředky, které posilují odolnost rostlin a účinkují při prvních známkách napadení (silný nálev z přesličky, heřmánku, postřiky na bázi olejů a kaseinu). Sklízíme šípky dužnoplodých růží. Mladé sazenice vřesu a vřesovce zaléváme zásadně dešťovkou a mulčujeme je borkou nebo jehličím. Můžeme je množit hřížením, stejně jako ostatní okrasné dřeviny – právě v srpnu se řízky nejlépe ujímají.